ENERGETIKA: Zelený sen
Idea, která se již pro občany mění v noční můru
V posledních desetiletích se objevil málo povšimnutý, ale o to důležitější rozdíl mezi Asií a Evropou: příslušné postoje ke změně klimatu a k jaderné energii. Ve své křížové výpravě proti hrozící „klimatické katastrofě“ se většina evropských zemí zaměřuje na snižování emisí uhlíku. Německo vede. Jako první krok jsou zde zničeny jaderné elektrárny. Ještě před jejím dokončením budou postupně odstavovány také uhelné elektrárny. Konečným cílem je stát s nulovou emisí využívající pouze „obnovitelné“ energie, především sluneční a větrnou. Zelený sen, který se již pro občany mění v noční můru.
V příkrém kontrastu se mnohem pragmatičtější východní země rozhodly opustit plané sliby a starat se o své lidi. Místo, aby ochromily svou energetickou infrastrukturu, stále více se obracejí k jaderné energii. Stále více zemí již jaderné elektrárny má nebo se k tomu chystá. V této oblasti jednoznačně vede Rusko následované Čínou, Jižní Koreou a Japonskem. Každá z těchto čtyř zemí vyvinula své vlastní jaderné technologie a začala je vyvážet. Mezi nimi vynikají dva giganti: Rusko jako jasný světový lídr ve vývozu jaderných elektráren a Čína, která je na trhu relativně nová, má potenciál se zde rychle stát dalším významným hráčem.
Rusko
Rusko má v oblasti špičkových jaderných technologií tři klíčové výhody: Nenechá se napálit klimatickými podvody velkých šéfů amerických finančních gigantů2) a má velký jaderný průmysl jako jeden z prvních a největších hráčů na světě v oblasti jaderné energetiky a výroby jaderných zbraní. Zvládá všechny fáze jaderného cyklu, jako je těžba, obohacování a zpracování paliva, engineering, strojírenství a elektrárny až po jaderné služby, údržbu, zpracování paliva a uzavřený palivový cyklus.
Třetí plus je, že rozlehlá země má neuvěřitelné bohatství nerostných a přírodních zdrojů všeho druhu, včetně jedné z největších světových zásob fosilních paliv. Rusko je špičkový energetický a komoditní gigant a na těchto výhodách systematicky staví, aby se stalo lídrem ve vývozu energie, včetně vývozu jaderných elektráren.
Energetické bohatství a technologická výhoda
Nejprve je zde pohled na ruské energetické zdroje uvedené v aktualizované zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) z roku 20213).
Tabulka 1. Disponibilní energetické zdroje
V současné době Rusko provozuje 38 reaktorů v 11 jaderných elektrárnách, které se na výrobě elektřiny podílejí 20,7 %. Největším přispěvatelem je zemní plyn, který by země nejraději prodávala do zahraničí, kde by bylo možné dosáhnout mnohem vyšších cen. Současné plány proto počítají s 25-30procentním podílem jaderné energie na dodávkách elektřiny do roku 2030. Očekává se, že do roku 2050 vzroste na 45–50 % a do konce století na 70–80 %.
Reaktory v provozu sahají od starších modelů ze sovětské éry přes současné systémy III. generace až po pokročilé koncepce, jako jsou „rychlé“ reaktory řady BN 600-800-1200. Již nyní se plánuje další generace „rychlejších“ modelů, které jsou chlazeny sodíkem a olovo-bizmutem. Seznam doplňují malé modulární reaktory, jako jsou ty v plovoucí elektrárně „Akademik Lomonosov“. Životnost nových modelů reaktorů je obvykle 60 let. Stálý přísun dobře vyškolených odborníků zajišťují školicí střediska a technické vysoké školy, které ročně vyprodukují kolem 18 000 techniků a akademiků.
Přesvědčivá řada technologií a služeb
Jaderný průmysl země nabízí úroveň dovedností, technologií a služeb, kterým se téměř žádná jiná země nevyrovná. To platí i pro cenovou hladinu. V přehledu sestaveném Světovou jadernou asociací 4) jsou uvedeny domácí ceny 2050-2450 USD/kW a doba výstavby 54 měsíců. Pro rychlý reaktor BN 1200 je uváděna tuzemská cena energie 2,23 ct/kWh, pro exportní reaktory typu VVER většinou 50-60 USD za MWh v závislosti na zemi.
Kompletní balíčky „od kolébky do hrobu“, nabízené Ruskem, jsou atraktivní zejména pro země druhého a třetího světa, v neposlední řadě proto, že balíček zahrnuje i odběr a zpracování/likvidaci vyhořelých palivových článků. Vzhledem k tomu, že všechny stavební projekty splňují aktuální mezinárodní požadavky a doporučení MAAE, zákazníci téměř nepodstupují žádná rizika. Srovnejte to s žalostným stavem jaderného průmyslu v západním světě, kde se společnosti jako Siemens, Areva nebo Westinghouse potýkají s otřesnými zpožděními a překračováním nákladů. Není divu, že ruská jaderná energetická společnost Rosatom je na prvním místě v počtu současně realizovaných projektů výstavby jaderných reaktorů v zahraničí (35 bloků v různém stupni realizace). V roce 2020 celková hodnota zahraničních zakázek Rosatomu přesáhla 138 miliard USD.
Čína spurtuje
Čína bude v budoucnu pravděpodobně druhým největším dodavatelem, ačkoli země začala s vývojem jaderné technologie mnohem později a nemá stejné bohaté zkušenosti ani stejnou škálu technologií. Bez ohledu na tyto nedostatky země zažila úžasný vývoj vědomostí a mezitím vyvinula a uvedla do provozu řadu moderních typů reaktorů, jako je Hualong One, tlakovodní reaktor III generace. Po první objednávce z Pákistánu se Číně nedávno podařilo přesvědčit Argentinu o tomto modelu. Další zajímavý vývoj včetně první komerčně aktivní vysokoteplotní plynem chlazené jaderné elektrárny (PBR) 5) a malý modulární reaktor jsou v chodu. Vzhledem k působivým výsledkům čínských inženýrských a stavebních projektů v mnoha zemích po celém světě je pravděpodobné, že Číňané získají pevnou pozici i v této oblasti.
Obrovský globální trh
Na druhou stranu západní země včetně Spojených států zjišťují, že jejich politika omezování těžebního sektoru, který zahrnuje těžbu fosilních paliv, selhává. „Nechat to v zemi“ by mohlo mít bumerangový efekt. Aby třetí svět a rozvojové země posílily své ekonomiky, vytvořily pracovní místa a nakrmily rostoucí populaci, potřebují především levnou a spolehlivou energii. Kampaň „net-zero“, která byla použita k odříznutí nabídky peněz producentům komodit na Západě, již vedla k dramatickému nárůstu cen energií i komodit.
Politikou nastolený umělý nedostatek kvůli chybějícím investicím do rozvoje nových ložisek bude pravděpodobně pokračovat i v příštích letech. V důsledku toho politici po celém světě začínají přehodnocovat své strategie dodávek energie. Pro země, které potřebují spolehlivé dodávky, „obnovitelné“ zdroje energie, jako je solární a větrná energie, prostě nepřicházejí v úvahu. Již nyní se proto objevují náznaky rozmachu poptávky po jaderné energii. A díky Zeleným a Gretám naší doby mají Rusko a Čína na tomto trhu vynikající pozici.
Poptávka bude tak masivní, že se do ní budou moci plně zapojit pouze země s velkým, dobře fungujícím průmyslem, dostatečnou finanční silou a velkým množstvím kvalifikovaných pracovníků. Menší poskytovatelé budou pravděpodobně přetíženi požadovanými kapacitami. Samotné vzdělávání a školení požadovaných specialistů trvá více než deset let. Dokonce i Francie, jako poslední zbývající evropský dodavatel jaderných elektráren, bude pravděpodobně přetížena budoucí poptávkou. Nejnovější rozhodnutí ve Francii pravděpodobně povedou k prvním průnikům ve směru tohoto budoucího scénáře. Přestože má země již 56 jaderných elektráren, prezident Macron se právě rozhodl nařídit výstavbu až 14 dalších elektráren. S přibližně 65 miliony obyvatel má „Grande Nation“ o něco méně než jedno procento světové populace. Pokud se tento poměr extrapoluje na celý svět, může tržní potenciál do roku 2050 činit 1 500 jaderných elektráren.
Přecházejí investoři „smart money“ na uranová ložiska?
Vzhledem k tomuto vývoji a vzhledem k současnému politickému napětí kolem Ruska a Ukrajiny je třeba položit si otázku,, proč by na Rusko měly zapůsobit hrozby sankcí proti jeho evropským plynovodům včetně Nord Streamu 2. Na trhu s ropou a plynem je totiž spousta dodavatelů, a tedy i konkurentů. Naproti tomu žádná evropská země nemůže v rozvíjejícím se globálním jaderném byznysu konkurovat Rusku nebo Číně.
Rusko by se možná v budoucnu mohlo dokonce dostat přes ztrátu svých německých a dokonce evropských příjmů za plyn a soustředit se na své jaderné podnikání. Na druhou stranu pro Evropu by byly následky zastavení dodávky extrémně bolestivé. Zdá se, že potenciál této nastupující renesance v jaderné energetice nyní upoutal pozornost jednoho či druhého investora „chytrých peněz“. Na kapitálovém trhu se zřetelně šíří jisté rozčarování kvůli špatné výkonnosti technologických akcií jako jsou Tesla nebo Facebook. To by mohlo vysvětlovat kombinovaný vývoj hodnot vybraných kanadských společností zabývajících se těžbou uranu. Po dlouhodobém poklesu je zde zhruba od března 2020 pozorován výrazný nárůst cen.
Zdroje
1) https://commons.wikimedia.org/wiki.jpg
3) https://cnpp.iaea.org/countryprofiles/Russia/Russia.htm
Se svolením eike.de pro NP přeložil P. Zinga
