Před tragedií v Japonsku byl zaznamenán celosvětový boom v jaderné energetice. Například v Indii bylo ve výstavbě 6 reaktorů, v Číně 6 reaktorů, v Koreji 3 reaktory, v Evropě 6 reaktorů, další ve Finsku a Francii, v Rusku 6 s mnoha ambiciózními plány. V USA byl zahájen proces k prodlužování provozu jaderných elektráren až na 60 let. Mezi odborníky bylo zaznamenáno velké očekávání od čtvrté generace reaktorů, při možném standardním nasazení po roce 2030.

Příroda však ukázala veškeré lidské technice v Japonsku svou pravou tvář. Zemětřesení spojené s až desetimetrovou vlnou tsunami způsobilo velké potížev jaderné elektrárně Fukušima. Je však nutno konstatovat, že současné provozované jaderné elektrárny jsou ve všech zemích pod přísnou mezinárodní inspekční kontrolou. Jejich zabezpečení před mimořádnými přírodními vlivy, jako jsou vlny tsunami, je určeno dle dostatečného stupně pravděpodobnosti výskytu těchto jevů. Některá rizika jsou však obtížně předvídatelná, při těžko předpokládaném pádu meteoritů není možné se chránit.

Kvůli neštěstí v Japonsku a poškození tamních jaderných elektráren se otázka využívání jádra stala v Německu znovu nutným politickým tématem číslo jedna. Důvodem byly blížící se zemské volby v Badensku-Württembersku a dalších. Nepřekvapilo proto urychlené politické vyjádření kancléřky Merkelové k dočasnému odstavení sedmi jaderných elektráren postavených do roku 1980. Především následné zdražování elektřiny však přivedlo paní kancléřku do patové volební situace s následnou porážkou. Souběžně bylo pozastaveno prodloužení životnosti německých nukleárních zařízení a slíbeno prověření bezpečnostních rizik u všech jaderných reaktorů v zemi.

Událost ve Fukušimě byla vítanou příležitosti pro znovu se formující frontu zelených fundamentalistů, vytvářejících falešnou protijadernou hysterii. Zeleným terorem spojeným s placenou mediální propagací na celosvětový ústup od jádra jsou na všech frontách ohlupováni Němci, nemající vlastní názor a myšlení. Brzy se však Němci sami přesvědčí, že větrné a solární elektrárny spolu s využíváním již dnes nedostatkové biomasy a propagovanými úsporami potřebnou energii nenahradí. Podle energetických prognos není ani vyloučeno časově omezené vypínání elektřiny. Hospodářský a ekonomicky propad i snížení životní úrovně Německa donutí jakoukoliv vládu i voliče na zelené urychleně zapomenout.

Čeští zelení se mohou naopak radovat s možným návazným zvýšením cen elektřiny i u nás a s nově otevřenými demagogickými argumenty o nepotřebné dostavbě dvou bloků v Temelíně.

Již dnes jsou reakcí na nedomyšlené administrativní zásahy v Německu rychle stoupající ceny elektřiny. Otázkou je, zda si to mohou v Německu dovolit a jak se dopady na občany a průmysl projeví. Prozatímní výpadek výkonu asi sedmi tisíců megawattů z jaderných elektráren se promítne do faktur za odběry elektřiny i snížené ekonomiky státu. Chybějící elektřinu je prakticky nemožné lacino dovážet, neboť všechny sousední státy, jako je Slovensko, Polsko či Maďarsko, jsou vyjma České republiky, Švýcarska a Francie samy závislé na dovozu.

Jednání ministrů pro energetiku a jaderných expertů členských zemí požaduje pro provozované jaderné elektrárny zavedení rizikových zátěžových testů odolnosti. Zatím však nikdo přesně neví, jakým způsobem je lze uskutečnit. Lze předpokládat, že opět zelení budou klást nereálné požadavky spojené s neseriózními tiskovými zprávami. Specifikace zátěžových testů bude příležitost pro vytvoření další nové komise Evropské unie.