ENERGETIKA: Ze zelenějšího principu mravního
V období, kdy jedna země za druhou ohlašuje obnovení svého jaderného programu, to nepochybně není nic překvapivého. Jediný způsob, jak vyrobit nějaké významnější množství elektrické energie bez zvýšení produkce skleníkových plynů, prostě a jednoduše neexistuje. I u té větrné elektrárny upozorňují experti na skutečnost, že znečištění ovzduší při její výrobě je vyšší než emise klasické elektrárny srovnatelného výkonu po celou dobu životnosti větrníku. A to není zrovna dobře vypadající účet.
A co na to naše vláda? Nic. V jejím vládním prohlášení je, že během tohoto volebního období se nový jaderný zdroj stavět nebude, jen byla ustavena komise, která bude řadu měsíců bádat nad problémem, který má zcela jasné řešení. V Temelíně je pozemek s vyhovujícími parametry a připravený k dostavbě dalších dvou tisícimegawattových bloků. Bude čekat dál. Nikoho nezajímá, že nejde jen o emise, ale při současných cenách energie je její výroba také opravdu mimořádně dobrý byznys, a nic moc se neví o tom, že novostavbu jaderné elektrárny ve Finsku financuje konsorcium privátních investorů bez pomoci státu a zájem o účast v tomto konsorciu dvojnásobně převýšil potřebu financí na dokončení stavby.
Český průmysl, který disponoval dobrým jaderným know-how, se definitivně vytratí. Trh, který se dnes velmi rychle otevírá, nepřijme firmy, které nemají žádné v současnosti použitelné domácí reference a ani šanci je někdy v blízké budoucnosti získat. Obor s vysokou přidanou hodnotou postavený na českém intelektuálním potenciálu našim zeleným nebude chybět.
Jak to nakonec vyjde
Nakonec proč by jim chyběl. Na dražší svícení a topení si dokážou vydělat i jinak. Jsou tu přece krásné dotace na „ekologické“ zdroje energie. V této souvislosti je pozoruhodná informace týdeníku EURO, kde se píše, že Plzeňská teplárenská zrušila výběrové řízení na stavbu energetického bloku určeného ke spalování biomasy. Jak uvedl ředitel firmy Jan Drápela, dosáhly nabídky dodavatelů výše jedné miliardy korun a v přepočtu na jeden megawatt instalovaného výkonu by náklady dosáhly dvojnásobku nákladů, s nimiž pracuje Jaderná elektrárna Temelín. Taková investice je neefektivní i v případě, kdy ČEZ musí veškerou elektřinu vykupovat za zákonem stanovenou cenu po dobu patnácti let. Tomu říkám podnikatelský zázrak. Jistý příjem, nulové riziko, a přesto to nefunguje? Neudělali soudruzi někde chybu?
Řekněme si upřímně, že neudělali. Sedět u kasy, kde se budou z vůle zelenějšího principu mravního rozdělovat dotace na srovnání tohoto nepoměru, je jistě velmi lukrativní záležitost. Proč to však balit do hesel o lepším a zdravějším životě? A hlavně proč jim to věřit?
MfD, 13.6.2007