Hledáme pozemky v celé České republice vhodné na vybudování solární elektrárny. Nabídněte pouze ve fázi připraveného projektu, který zatím nebyl uskutečněn. Inzeráty podobného znění značí, že sháňka po vhodném prostoru na solární elektrárnu se profiluje a současně s tím se i komplikuje získání potřebných razítek pro jejich výstavbu. Kdo vlastní kus louky na ideálně osvíceném místě, možná už propásl nejvhodnější příležitost slušně ji prodat k umístění slunečních panelů. A nesouvisí to jen s avizovaným snížením výkupních cen této zelené elektřiny. Příjemné finanční zhodnocení může stále přinést příhodná parcela naservírovaná s potřebnou dokumentací. Metr čtvereční pořízený jako louka za dvacet či třicet korun, obohacený o příslušná povolení, která však také na něco přijdou, lze prodat třeba za tři sta. Někdo to zkouší i za pět set korun. Není nouze o spekulanty, kteří vycítili příležitost v byznysu podporovaném státem.

Z Moravy do Čech

„Metr čtvereční vychází na sto korun. Nebudu z toho mít obrovský zisk,“ říká Radek Baxa z Plzeňska. Prodává pozemek na solární elektrárnu za čtyři miliony korun a přidává k němu smlouvu s ČEZ, povolení od obce ke stavbě a takzvanou studii připojitelnosti. „Chtěli jsme stavět sami, ale banky nám při krizi nedají úvěr. Nebo chtějí finanční spoluúčast 25 až 35 procent. To je pro nás nepřijatelné. Jen panely mají přijít zhruba na 60 milionů korun. A je utopie, že bych dal ze svého dvacet milionů korun,“ vypočítává Baxa. Zájemce o koupi prý má. „Jsou to firmy z Moravy, kde firma E.ON přestala vydávat povolení k připojení do sítě, a proto se tam už elektrárny nedají stavět,“ poukazuje podnikatel z Plzeňska na další z faktorů limitujících zelený byznys.

„Podmínky se mění. Zastaví se zabírání zemědělské půdy pro tyto účely. Budou se povolovat jen solární elektrárny na střechách a rekultivovaných pozemcích. Vždy se nestihne převést ještě zemědělské pozemky na stavební,“ říká realitní makléř Michal Nesrsta. Ten shání pro investory vhodné pozemky. A dodává, že najít je není jednoduché. Nesmějí být zastíněné, musejí mít napojení do rozvodné sítě a ležet poblíž zastavené oblasti. Nikoli však u vesnice, protože lidé proti takovému projektu často protestují. „Zpočátku se daly solární elektrárny postavit na trávě jako dočasné stavby. Teď už stavební úřady trvají na stavebním povolení,“ porovnává Nesrsta.

Poptávka i spekulace

Na možnost, že některé pozemky připravované k výstavbě solárních elektráren už nemusejí vzhledem k přísnější ochraně životního prostředí a půdního fondu přes úřady projít, upozorňuje i Viktor Soós z firmy PPS Energy. Poznamenává však, že stavební úřady v tomto postupují individuálně. Existuje však mnoho projektů se stavebním povolením a rezervací u odběratele pro budoucí dodávky elektřiny. „Je otázka, zda se vždy najde investor, který záměr koupí,“ předesílá Soós. Firma PPS Energy se zaměřuje na instalaci slunečních panelů na střechách průmyslových budov a rodinných domů.

Na zemi i na střeše buduje solární elektrárny společnost Energy 21. Ta už v Česku spustila osm fotovoltaických elektráren. Její marketingová manažerka Zuzana Musilová potvrzuje, že pozemky pro tento účel v posledním roce podražily. „Důvodem je zejména růst poptávky a samozřejmě i spekulace,“ doplnila. Firma má vlastní akviziční tým, který pozemky nakupuje nebo domlouvá dlouhodobé pronájmy na dobu životnosti projektu. To je okolo 20 až 25 let. „Preferujeme pozemky v průmyslových zónách. Dáváme přednost odkoupení, protože tato forma akvizice přináší větší jistotu pro naše investiční partnery. Běžně však provádíme i dlouhodobý pronájem,“ uvedla Musilová.

Společnost Farmy.cz, která se specializuje na zemědělské nemovitosti, se sháněním parcel pro sluneční elektrárny příliš nezabývá. „Spousta investorů nás však oslovila. Působí tu i mnoho překupníků, kteří v tomto podnikání vidí možnost, jak zajímavě přijít k penězům,“ říká majitel firmy Jaroslav Urban. Může potvrdit, že poptávka po půdě vhodné pro tyto projekty působí na cenu pozemků v dané lokalitě. „Někde až nepřiměřeně zvedla očekávání jejich majitelů. Jenže pouhá přítomnost vysokého napětí v blízkosti a souhlas obce nestačí,“ podotýká.

Týdeník EURO 31-32/2009