Česko musí vrátit zeleným krokům Evropské unie věcnost a rozvahu
V německých volbách zaostali za očekáváním jak Zelení, tak Levice. První ze stran jen mírně, druhá výrazně. To vylučuje možnost uzavření levicově orientované vlády SPD, Zelených a právě Levice. Rovněž utvoření vlády SPD a Zelených není představitelné. To je pro českou ekonomiku příznivá zpráva. Levicová německá vláda by totiž zřejmě kladla větší důraz na ozeleňování jak ekonomiky německé, tak eurounijní. Tento důraz není v souladu s hospodářskými zájmy Česka, kterému kvůli silné závislosti na průmyslu, často těžebním či těžkém, vyhovuje pomalejší tempo zeleného přechodu.
Na druhou stranu, levicová německá koalice by kladla menší důraz na fiskální konsolidaci, přičemž potenciálně nadále expanzivní fiskální politika Německa má díky silné propojenosti podpůrný efekt na české hospodářství. Méně levicově orientované německé vládní koalice budou klást větší důraz na konsolidaci, což je z hlediska podpůrného účinku na českou ekonomiku spíše nepříznivá zpráva, alespoň tedy z krátkodobého až střednědobého hlediska.
Historicky nejslabší výkon podala CDU/CSU. Její propad u voleb se však obecně čekal, přesto jde vzhledem k dosavadnímu poválečnému vývoji o „šok“. Stále si zachovává jistou šanci podílet se na příští německé vládě. Očekáváním dostála FDP, která se tak s poměrně vysokou pravděpodobností bude podílet na příští německé vládě. Bude brzdit zesilování důrazu na prosazování zelených opatření, což je pro českou ekonomiku příznivá zpráva. Zároveň ovšem bude klást značný důraz na fiskální konsolidaci, což je pro Česko zase zpráva spíše nepříznivá.
Energetická krize
Vlastně jedinou myslitelnou vládní konstelaci, při níž by se dva pravděpodobné „jazýčky na vahách“, Zelení a FDP, nepodílely na příští německé vládě, představuje vznik velké koalice mezi SPD a CDU/CSU. Levice, ani Alternativa pro Německo se do vlády nedostanou. V Německu volby tedy vyhrál politický střed.
Triumf politického středu v Německu přichází v době, kdy Evropa v energetické oblasti prochází krizí, způsobenou až příliš překotným naplňováním zelených, převážně levicových opatření. I z tohoto hlediska je tedy třeba výsledek voleb u našeho západního souseda vítat, byť jistě se značnou rezervou. Ostatně rovněž české domácnosti, i kvůli značnému propojení českého trhu s elektřinou s německým, pociťují konkrétní a hmatatelný důsledek přílišného tlaku EU na prosazování levicově-zelených reforem. A bude hůře.
Řadě českých domácností zdraží už od listopadu elektřina skoro o padesát procent. To je zcela mimořádný nárůst cen. Společnost Bohemia Energy totiž od 1. listopadu upravuje svůj ceník směrem vzhůru. Firma zásobuje elektřinou bezmála 400 tisíc odběrných míst. Dalších 230 tisíc odběrných míst zásobují dceřiné firmy Bohemia Energy, a ty zdraží v podobném rozsahu.
Celkově se tak velmi prudké zdražení dotkne statisíců, ba až milionů lidí v Česku. Ti se navíc budou často potýkat také s dramatickým zdražením plynu, případně dalších energií či jejich zdrojů, s nímž je třeba počítat také.
Vbrzku zdraží také další dodavatelé elektřiny. Největší z hráčů, ČEZ, jenž je většinově ovládaný státem, zveřejní své nové ceny elektřiny nejspíše až po říjnových volbách. Půjde pravděpodobně o razantní nárůst až v desítkách procent.
Za růstem cen elektřiny a plynu pro české maloodběratele je právě současná energetická krize EU. Dlouhá léta se zanedbával rozvoj jaderných či uhelných elektráren, neboť se věřilo, že obnovitelné zdroje „to utáhnou“. Nyní je patrné, že ne. Například proto, že letos v létě nedostatečně foukalo, se ve větrných elektrárnách vyrobilo málo elektřiny. Tudíž se v Evropě vrací do provozu již odstavené uhelné elektrárny. Na stále nové a nové historické rekordy zdražuje velkoobchodní plyn i elektřina. Přesto nestačí uspokojit poptávku. Cena tedy dále stoupá, zase na nové rekordy.
Za dramatickým zdražením stojí ale také politika ruského plynárenského gigantu Gazprom, jejž většinově ovládá Kreml. Podnik letos snížil své dodávky Evropě. Lze se domnívat, že tak učinil i proto, aby docílil rychlejšího a plnohodnotnějšího zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který byl nedávno dokončený a který povede plyn z Ruska přímo do Německa.
Přibrzdit zelené reformy
Česká vláda sice asi ještě letos spustí dotační program, jenž statisícům domácností s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. To však není dlouhodobě udržitelné řešení. Česko se totiž i kvůli takové dotaci dále zadlužuje. A růst cen energií bude pokračovat i v dalších letech.
Zásadním úkolem příští české vlády tudíž bude výrazné přibrzdění tempa prosazování zelených reforem EU. K tomu by mohlo vítězství politického středu v německých volbách alespoň trochu pomoci. Nečekejme však zázraky. V EU je nyní bohužel vše podřízeno když ne jedné straně, tak jednomu cíli. A to i když jeho plnění zvyšuje energetickou závislost na Rusku, třeba právě prostřednictvím zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Překotné, nerozvážné plnění zeleného cíle uhlíkové neutrality navíc Evropu dále ekonomicky poškozuje a zadlužuje. Do debaty tak příští česká vláda musí vrátit rozvahu a věcnost, které by Česku – průmyslové velmoci EU – měly být, doufejme, vlastní.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
LN, 5.10.2021