Jedním z důvodů, proč u nás ceny energií neustále rostou, je jednoznačně fakt, že stát nedovedl vytvořit konkurenční prostředí mezi výrobci elektrické energie. Monopolu se zkrátka snadno diktují podmínky, jelikož se nemusí ohlížet nalevo napravo a jde hrdě vstříc novým ziskům.

Problém monopolu se však neodráží jen v ceně, ale také v celé energetické politice. V této oblasti selhal rovněž stát, jelikož ten má největší slovo v dozorčí radě majoritní energetické společnosti ČEZ.

Jak jinak by bylo možné, že namísto rozvoje celosvětově uznávaných neemisních energetických technologií se za miliardové položky zkupují uhelné elektrárny nebo se investuje do jejich nákladných oprav, přestože zásoby uhlí zbývají sotva na několik desítek let. Chceme opravdu veškeré nerostné bohatství spálit stylem „po nás potopa“?

Za peníze takto proinvestované by se přitom nechaly postavit dva další Temelíny, které by měly lepší perspektivu do budoucna, nahradily dosluhující uhelné elektrárny, ušetřily by nerosty pro chemický průmysl a neznečišťovaly by životní prostředí. Kde jsou ti takzvaní ochránci přírody, že tohle nevidí? Jak mohou hovořit o záchraně životního prostředí, pokud podporují spalování biomasy, které ve finále produkuje podobné emise jako spalování uhlí nebo čehokoli jiného? Navíc biologická složka je v půdě naprosto nezbytnou součástí pro udržení její kvality, úrodnosti a schopnosti zadržovat vodu. Nehledě na fakt, že ani při spálení plodin z veškeré orné půdy v ČR stejně nelze pokrýt poptávku po energii v naší zemi.

Spalování biomasy nejen že zatěžuje životní prostředí, ale je také velice neefektivní. Pro ilustraci poslouží malý příklad spalování slámy, kdy k vypěstování 10 tun obilí je nutné 2 hektary orné půdy zorat, vláčit, zasít, hnojit, ošetřit, sklidit, pak produkci slisovat a dopravit do spalovny. Jde o proces, který si vyžádá krom nezanedbatelného časového období také zhruba 150 litrů nafty. Samotným spálením slámy pak získáme 18 GJ energie, tedy o třetinu méně, než přímým spálením oněch 150 litrů nafty. Lze sice uvažovat i o způsobu, jak získat 20x více energie než vzniká spalováním slámy. Jde o přeměnu 10 tun obilí na 3800 litrů bioetanolu o výhřevnosti rovnající se výhřevnosti benzínu. Náklady na pořízení paliva tak ale neklesají.