Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ja myslím , že tvz. vodíková cesta je cesta do pekla§

Celý život som v rafinérii pracoval z vodíkom ! Môžem povedať , že väčšie svinstvo neexistuje v chemickom priemysle .

Oproti napr benzínu má nižšieu výhrevnost , tak ho teba viac spalovať. Má menšie molekuly, tak treba robiť všetko tesnejšie aby "nepresakoval. Má špatú vlastnosť , , pri netesnosti expanziou nechladí , ale naopak ohrieva až do tej teploty , že zahorí ! A verte tomu vodík neuhasíte !

O vodíkovej korozii ani nehovorím , za pár rokov dokáže urobiť aj z nerezového 30 mm kolena ementál !

Každý kto pracuje z vodíkom , dokonca aj ten vodič auta potrebuje preškolenie , preskúšanie , kladnú zdravotnú prehliadku a dokonca u nás aj psychotest.

Nakoniec to skončí ako ten slávny pokus za komunistov v 60. rokoch . Ušetríme tony uhlia , prerobíme lokomotívy na kúrenie z mazutom !

Potom keď na trati Bratislava - Trnava vybuchol na 3. lokomotíve prekúrený kotol , to v tichosti odpískali ! Myslím , že to bol čiste slovenský pokus o zviditeľnenie !

Oproti tankovaniu LPG je tankovanie vodíka asi 5 x nebezpečnejšie ! To naozaj nikoho nezaujíma !

Na kone ! Ale Pacho my kone nemáme ...Tak utekajme !

A navíc v litru benzínu je více vodíku než v litru kapalného vodíku. A na výrobu litru vodíku potřebujete více energie než kolik jí z toho litru vodíku dostanete. A až znovu zbytečně utratíme velmi mnoho peněz, vodík potichu odpískáme stejně jako nedávno biopaliva.

Při výstavbě dalších reaktorů v JeDu a JeTe snad není třeba řešit NIMBY.

"Například vytopit dům tepelným čerpadlem není nemožné, ale je to velmi hlučný, neefektivní a drahý způsob."

Jak na tohle pan autor přišel, nevím. TČ máme před domem, slyšet jej není, leda když k němu strčíte ucho, vytápíme v pohodě, spotřebuje jen 1/3 elektrického příkonu vzhledem k přímotopu. Jediným mínusem je pořizovací cena. Ovšem vzhledem ke zvýšené ceně elektřiny není tato investice ztrátová.

Pan autor patrně není příliš v technických vědách zběhlý. Reagovat na všechny "nepřesnosti" by byla ztráta času.

Máte nejspíše pravdu ale pokud jde o tepelné čerpadlo, mohlo by pracovat ještě i násobně efektivněji než jak uvádíte.

https://www.abeceda-cerpadel.cz/cz/topny-faktor-co...

https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/2432...

„Sezam otevři se“. V arabských příbězích „Tisíc a jedné noci“ tato fráze otevřela jeskyni plnou pokladů.

Jak takový poklad vypadá?

Vězte, že jen 1,2% (!!!) povrchu Sahary pokryto solárními panely (s dnešní účinností konverze energie) by stačilo k pokrytí energetické potřeby úplně celého světa. Za předpokladu, že tu vyrobenou energii by už nebylo nutno nikam přenášet. Tím energetickým přenosem se ale otevírají četné problémy tohoto světa, takže ten pohádkově otevřený Sezam se v důsledku toho zase rychle zavře.

1***

Výborný článek

Míval jsem v laboratoři tlakové ocelové láhve se stlačenými plyny včetně vodíku. Počátečních 150 atm vodíku ani za několik let skladování nepokleslo.

Objem asi znate. Vite, kolik horniny bylo presito, aby z toho nakonec byla tlakova lahev na prdnuti vznikla?

Aneb co funguje v laboratori, nefunguje v obrovskem meritku.

No třeba hydrazin N2H4 se používá už jakoraketové palivo...tak to by mohlobýt řešení v budoucnu,povyřešení technickýchzáležitostí...ten uhlík tam není...

Proč se sotva kdo dokáže odhodlat alespon poohlédnout po možnosti řešení energetiky přes snižování měrné spotřeby? Vždyt na to jsou technologické předpolady už dnes!

Přijde mi to jak ve společnosti drogově návykových, kteří cestu s problému své závislosti už prakticky nedokáží vnímat - natož diskutovat.

S tím hydrazinem máte sice kousek pravdy. Je však vysoce toxický. Pouhá absence uhlíku v molekule (i kdyby se zvládla toxicita) k udržitelnosti nejspíše nepovede, protože spalováním vznikají také víceatomové molekuly navyšující skleníkový efekt a posléze navíc ohrožující život zejména ve volných oceánech, ze kterých už se od roku cca 2000 daří těžit méně a méně ryb. Aktivní dusík přeci patří už dnes mezi nejvážnější celoplanetární hrozby:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD...

....molekuly vodíku jsou mrňavé a pronikají stěnami nádrže na vodík......

Naprostý souhlas

Marně jsem se ale snažil najít nějaký relevantní ČÍSELNÝ údaj o tom, kolik procent, za jakou dobu, z jakého tlaku (při teplotách v rozmezí od -10°C do +40°C) a v závislosti na materiálu, ze kterého je nádrž vyrobena toho zpropadeného vodíku unikne. Termíny jako "mnoho", nebo "málo" mi nic neříkají.

Také je zmiňována jiná metoda uskladnění vodíku, nežli v tlakových nádobách, ve formě sloučenin - o tom ale vím pouze to, že se na tom pracuje - čili zatím nic pro automobilisty soukromníky dneška

Nejefektivnějším způsobem skladování vodíku ve sloučeninách jsou - uhlovodíky, ti shnilí brontosauři, co je dobýváme zpod zemského povrchu.

No, článek je trochu jako když pejsek a kočička vařili dort. Je v něm vše co slina přinesla bez valné struktury. Tu a tam obsahuje blud - TČ nefunguje (oblíbený z nějakého důvodu v Anglii), vodíkový turbojet potřebuje 6x těžší motor atp., což také nepomáhá

Škoda, protože ve své stěžejní tezi má autor pravdu. Vodík s sebou skutečně nese celou řadu problémů, kvůli nimž se nikdy plošně nerozšířil (malá molekula - unikání z nádob; malá energetická hustota - nutnost stlačovat, zkapalňovat; zkapalněný je agresivní vůči kovům, tzv. křehnutí kovů - nutnost drahé infrastruktury v nerezu; bezpečnost - silně explozivní; drahý - elektrolýza je asi 13 náročnější, než výroba z NG atd.).

Optimistické články o vodíku již za dveřmi vycházejí periodicky. Nečetl jsem ale ani slovo o nějakém zásadním průlomu ve kterémkoli ze zmiňovaných problémů.