16.10.2019 | Svátek má Havel


ENERGETIKA: Strašení Černobylem je demagogie

26.3.2010

Pod tímto titulkem uveřejnilo v úterý olomoucké vydání MF Dnes tuto mou úvahu:

Jedna z lokalit, kde ČR uvažuje o výstavbě dalších jaderných bloků, jsou Blahutovice. I když zatím nebylo žádné rozhodnutí o výstavbě přijato, vyvolávají již nyní tyto úvahy znepokojení obyvatel uvedené lokality. Pokusím se jednoduše posoudit, zda jsou obavy občanů na místě. Nejdříve: budeme skutečně potřebovat nové zdroje elektřiny? O tom vůbec nelze pochybovat. Nehledě na zavádění energeticky stále úspornějších technologií, elektřina se používá ve stále rostoucím množství technologií a přístrojů, je nejpohodlnějším a nejčistším zdrojem energie. Její spotřeba proto neustále roste. Je i výhodným a vždy hledaným exportním artiklem.

Naše země má přitom velice omezené suroviny pro její výrobu. Vodní elektrárny mohou poskytnout několik málo procent naší celkové spotřeby. Uhelné elektrárny, které dnes poskytují kolem 60 % elektřiny, jsou nebezpečné z hlediska ekologického i zdravotního. Při svém provozu emitují do ovzduší ohromné množství CO2 a navíc mají velmi negativní vliv na zdraví obyvatel v přilehlých oblastech. Navíc zásoby našeho hnědého uhlí končí – je otázka, zda vůbec máme jeho zbytky s pomocí dnešních technologií spalovat. Bylo by zřejmě odpovědnější ponechat něco i našim potomkům, kteří jistě mohou zbytky uhlí dokonaleji a čistěji proměnit na elektřinu či je použít jako chemickou surovinu.

Z hlediska energetické bezpečnosti jsou jaderné elektrárny nejspolehlivějším zdrojem energie. Reaktor s výkonem kolem 1000 MW(e) (v Blahutovicích by měly být až dva, možná až s výkonem 1600 MW(e)) potřebuje ročně kolem 30 tun uranu – vyprodukovaný odpad váží též 30 tun, z čehož silně radioaktivní látky tvoří necelých 500 kg. S těmi si umíme poradit.V Japonsku nazývají tento „odpad“ surovinou!

Uhelná elektrárna se stejným výkonem 1000 MW(e) spotřebuje za rok kolem 2,5 milionu tun uhlí, do atmosféry emituje kolem 6,5 milionu tun CO2 a kolem 15 000 tun velmi jedovatých sloučenin síry a dusíku a nejméně 100 kg radioaktivních látek. Obyčejně se mí čtenáři domnívají v tomto místě, že jsem se spletl. Jak může 2,5 milionu tun uhlí vyprodukovat 6,5 milionu tun odpadu? Zcela jednoduše: 4 miliony tun kyslíku bere z atmosféry a proměňuje je v CO2!

Těžko si lze představit, že by naše země mohla spoléhat ve větším rozsahu na obnovitelné zdroje. Jednak je jimi vyrobená elektřina velmi drahá, jednak naše přírodní podmínky nejsou příliš příhodné. Vítr fouká nejsilněji a nejrovnoměrněji na mořském pobřeží – k nám přichází již velmi zeslaben. Podobně málo účinné jsou u nás i sluneční panely, které navíc nedodávají proud ve večerních hodinách a v noci, kdy je jeho spotřeba nejvyšší.

Naše občany znepokojuje též – a možná i nejvíce – i bezpečnost jaderných elektráren. Nezodpovědní demagogové nás ve dne v noci straší černobylskou katastrofou. Podívejme se na černobylskou havárii bez předsudků. Reaktor typu RBMK, který byl provozován v černobylské JE, byl původně konstruován pro výrobu plutonia pro atomové či vodíkové bomby. V žádné zemi s odpovědnou vládou by reaktor tohoto typu nemohl být uveden do provozu, protože jeho nestabilita byla dobře známa. Sovětský svaz začal počátkem šedesátých let používat tyto reaktory jednak proto, že byly levnější, jednak proto, že sovětský průmysl v té době nebyl schopen vyrábět bezpečné reaktory VVER. Mimochodem závod Škoda Jaderné strojírenství byl mnohem lepší a vyrobil celých 24 bloků VVER!

Reaktory, pracující již desítky let v Dukovanech a Temelíně, patří k nejbezpečnějším a nejspolehlivějším na světě. Energetické reaktory, které budou případně budovány v Blahutovicích, budou ještě mnohem dokonalejší, bezpečnější a úspornější, než jsou dnešní reaktory.

Co se radioaktivního záření týče – uhelné elektrárny zamoří naše ovzduší mnohem větším množstvím radioaktivity než Dukovany či Temelín. Každý z nás dostane stonásobně větší dávky radioaktivního záření v nemocnicích či u zubaře při rentgenování, než od našich reaktorů. Dokonce i na palubách letadel.

Dostal jsem před nedávnem od svého přítele dvě sedmičkové lahve. V jedné bylo výborné Rulandské šedé z Moravy. V druhé, stejně vypadající lahvi, je voda z kanálu, do kterého vytéká chladící voda z reaktorů v Dukovanech. Víno i voda byly podrobeny podrobnému rozboru: radioaktivita výběrového Rulandského šedého byla desetkrát vyšší, než radioaktivita chladící vody.

Přirozeně, že radioaktivita jak vína, tak i vody byly velmi slabé: člověk by musel vypít stovky lahví, aby se přiblížil k roční dávce ozáření, kterou dozimetrie považuje stále ještě za zcela bezpečnou.

Ve Finsku, Francii i ve Švédsku občané v lokalitách, kde mají být vybudovány nové jaderné elektrárny či úložiště vyhořelých palivových článků, obyčejně takové rozhodnutí vítají: výstavba takových ohromných průmyslových jednotek výrazně zlepšuje blahobyt okolních oblastí a přináší tisíce a desetitisíce nových pracovních příležitostí. Dlouhodobé pracovní příležitosti se nepochybně naskytnou i Vám, občané v okolí Blahutovic.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.