Protože je dřevo obnovitelnou surovinou, platí jeho spalování za „CO2 neutrální“. To ale platí stejně tak málo, jako zdánlivě ekologická nezávadnost masivní těžby dřeva.

V souvislosti s klimatickou konferencí v Madridu v prosinci loňského roku zveřejnili zástupci Vědecké rady Evropské akademie (EASAC) postoj k využívání dřevní hmoty jako zdroje energie. Již v dřívějších svých vyjádřeních EASAC varovala, že zařazení spalování dřeva do „klimaneutrálního“ získávání energie je neoprávněné. I dříve tolik vychvalované dřevěné pelety nejsou podle EASAC žádným přínosem k „ochraně klimatu“, právě naopak: dřevo při spalování vypouští na kilowathodinu více CO2, než uhlí.

Protože důrazná varování z povolaných úst jsou doposud důkladně ignorována, zní sdělení vědců přímo zoufale. Michael Norton z EASAC tvrdí, že v pohledu na využívání biomasy je značný rozdíl mezi stavem vědy a reálnou politikou. Označuje to za nebezpečnou, falešnou cestu, když je energetické využívání dřevité biomasy v EU uznáváno za přínos ke snižování emisí CO2. Kácení a spalování stromů v současném rozsahu naopak zvýší obsah CO2 v atmosféře v příštích desetiletích možná až o 30 %.

Rozsáhlé ekologické škody již nastaly, protože britské a francouzské uhelné elektrárny přešly částečně nebo úplně na spalování dřeva importovaného z USA, Kanady, Ruska a východní Evropy. Vymýceny byly celé lesy, protože pro provoz jednoho jediného bloku elektrárny je zapotřebí až 850 000 tun dřeva ročně.Přestože takto elektrárny vypouští více CO2 než předtím, smějí energetické koncerny tvrdit, že snížily své emise. Takto vyrobený proud platí za „klimaneutrální“.

Vymýceny budou celé lesy.

Jako následek stoupající poptávky po dřevě přibývá již léta ilegálního kácení. V Německu se spotřeba dřeva od začátku devadesátých let podle dat “Zentrum Holzwirschaft der Universität Hamburg“ zdvojnásobila. 50 % spotřeby dřeva slouží k získání energie. V Bavorsku je „energetické dřevo“ nejdůležitějším nositelem „obnovitelné“ energie. Firmy jako Vattenfall udržují své elektrárny při životě dřevěnými peletami ze severoamerických lesů, US firma Enviva v roce 2019 vyrobila a do Evropy loděmi „ klimaticky uvědomělým firmám“ doručila 3 miliony tun dřevěných pelet.

Údajně jsou tyto pelety vyrobeny z korun stromů, křivých pňů a pilin a v Německu vyrobené pelety mají dle údajů „Deutsche Energieholz-und Pelets Verband“ takříkajíc čisto-čistý původ. Sestávají (buď) kompletně z pilařského odpadu, vzniklého zhodnocováním certifikovaného dřeva, „nebo pocházejí z v Evropě a skoro na celém světě udržitelného využívání lesa“. „Skoro všude“? Tato houbovitá formulace nechává tušit, že údaje o původu nemají často žádnou cenu. Vzpomeňte si: v mnoha v Rumunsku se odehrávajících filmech jeden nebo vícero nakladačů s tucty čerstvě poražených kmenů křižují pozadí scény. Do Evropy je ve velkém inportováno rovněž tropické dřevo. Podle „Süddeutsche Zeitung“ bylo v celé EU od platnosti nařízení EU o obchodování s dřevem v roce 2013 do roku 2016 provedeno pouze 316 prověření, při kterých bylo odebráno 124 vzorků. Při zjištěných porušeních nařízení byly vyměřeny směšně nízké tresty a některé země vůbec tropické dřevo nekontrolují.

Emise jemného prachu, sazí a dioxinů je u topenišť na pelety vyšší než u topenišť na topný olej či plynových. Pouze od roku 1999 do roku 2008 bylo v německých domácnostech instalováno okolo 100.000 topenišť na pelety, vyvolán byl tento boom vysokými dotacemi, kterými Německo a jiné země financují přechod na pelety.

Mýtus „neutrálního“ koloběhu.

EASAC považuje za velkou chybu pravidel započítávání emisí CO2, že země podle směrnice EU o obchodování s emisemi nemusí emise CO2 z biomasy uvádět. To samé platí pro systém OSN. Založeno je to na představě, že spalování dřeva je pouze díl koloběhu CO2, protože stromy, které byly spáleny, stáhly před tím CO2 z atmosféry a tím není do ovzduší emitován žádný dodatečný CO2, jak je tomu u uhlí či topného oleje. Představitel EASAC Norton tuto ideu odmítá, protože se jedná o masivní emisi CO2 ve velmi krátkém čase: „To jde dávka CO2 do atmosféry a zůstane tam do doby, než dorostou nové stromy, což - jak známo - není záležitost jedné noci, nýbrž to trvá 30, 40 nebo dokonce 60 let. Pro klima je to tak, jako by byl čert vyháněn ďáblem.“

Ale majitelům lesů, energetickým firmám a politikům byla darována finanční win-win situace. Protože země jako Německo stojí před nutností (?) dosáhnout svých klimatických cílů, musela by spolková vláda bez započítávání spalování dřeva bilanci CO2 korigovat směrem dolů a tím by sedalekosáhle minula s vlastními „klimatickými cíly“ a ustanoveními EU. Aby nebyla za někoho, kdo porušuje úmluvy, muselo by pak Německo kupovat daleko více certifikátů CO2 než dopsud od zemí, které disponují volnými certifíkáty.

I proto požadují ochránci životního prostředí z pěti členských zemí EU zrušení podpory biomasy Evropskou unií.

Z EIKE.eu přeložil P. Zinga

Dodatek: Jako na zavolanou jsem se dostal k novému filmu Michaela Moora, amerického dokumentaristy silně levého ražení, Planet of the Humans, popisujícího vystřízlivění tvrdého ekoaktivisty při zjištění, co stojí za „zelenou energií“: velké peníze a lži. Po zhlédnutí tohoto filmu (volně na YouTube do 15. května) nikdo nemůže věřit, že jde (pouze) o záchranu planety. Doporučuji zhlédnout (s anglickými titulky, které jdou přeložit) i těm, kteří mě považují za popírače klimatu (!) a kteří fandí „obnovitelné“ energii.