28.3.2024 | Svátek má Soňa


ENERGETIKA: Shodne se Praha s Habeckem?

14.7.2022

O Robertu Habeckovi, vicekancléři i ministru hospodářství a ochrany klimatu, média píší, že z německých politiků dovede nejlépe vyprávět. Myšleno „prodat“ své ideje a plány voličům. Není náhoda, že lídr Zelených je nejpopulárnějším politikem Německa. Lze říci, že je protipólem Petra Fialy.

Ač původem filolog a spisovatel, ač nemá vzdělání technické, přírodovědné ani politologické, úspěšně zasklívá kancléře Scholze, jenž se loni v kampani stylizoval do role Angely Merkelové. Fiala je sice politolog tělem i duší, ale oslovování většiny občanů není jeho nejsilnější stránkou.

V pondělí uvidíme, jak si německá a česká vláda sednou. V Praze se zastaví Robert Habeck, a byť nebude jednat přímo s Fialou, ale s Jozefem Síkelou, bude to setkání dvou establishmentů, které se v lecčems liší – od míry podpory Ukrajiny až po vztah k jaderné energii. Setkání vlády, jež teď předsedá Radě EU, a vlády, která je „motorem“ Unie a prosazuje své hodnoty či vidění světa.

Ale netřeba to předem dramatizovat. Habeck přijíždí v době, kdy události válcují ideologické pohledy. Přijíždí v den, kdy začíná pravidelná letní údržba rusko-německého plynovodu Nord Stream 1. Kdy se potrubí odstaví, ale není záruka, že ho Rusko po deseti dnech opět spustí. Přijíždí dva dny poté, kdy varoval před „politickým scénářem černé můry“ a Německo začíná trénovat na zimu plnou vynucených úspor. Přijíždí necelý týden poté, co Evropský parlament schválil taxonomii (kádrování energetických zdrojů dle toho, do jaké míry jsou zelené, tedy i financování schopné, čímž de facto končí kapitalismus volné soutěže ve prospěch netržních hodnocení). To jsou základní kameny agendy, která teď určuje politická jednání.

Je to zapeklitá situace. Ukrajina žádá, aby v rámci solidarity s ní Evropané na ruské suroviny úplně rezignovali. Ale i pro Evropany, kteří se s Ukrajinou hodně solidarizují, je představa zimy bez ruského plynu dost šílená. Dokonce i pro Roberta Habecka – jinak by nemluvil o „noční můře“. A pro nás, závislé na ruském plynu ještě o něco více než Německo, tím spíše.

Téměř automaticky se tu nabízí kritika německé energetické transformace. Ne toho, že sází na obnovitelné zdroje místo fosilních. Ale toho, že za sebou spaluje mosty k dosavadní jistotě ještě dříve, než funguje model nový. Že se zřekla jaderné energie, aniž by obnovitelné zdroje skýtaly rovnocenný – a hlavně stabilní – výkon. Že tu mezeru doplňuje ruským plynem, čímž zvyšuje závislost na Rusku.

Leckomu to připomíná pseudonáboženské postupy. Podobně jako radikální jehovisté odmítají transfúzi krve, i když jde o ohrožení života, radikální zelení odmítají jadernou energii, i když jde o ohrožení emisemi uhlíku a energetickou závislost na Rusku. Ale vyčítat to do očí přímo Habeckovi by nebylo ideální. Ostatně Německo – na rozdíl od Rakouska či Lucemburska – uznává, že europoslanci na jadernou energii, aspoň dočasně, kývli.

Máme-li Habeckovi náš postoj nějak lidsky vysvětlit, stačí se ho zeptat, co dle něj váží více – bezemisnost, nebo obnovitelnost? Je-li cílem EU uhlíková neutralita, mohl by svůj odpor k jaderné, leč bezemisní energii spolknout.

Aktualizace NP:
V případě výpadku dodávek plynu si Česká republika a Německo navzájem pomohou. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck v pondělí v Praze podepsali dohodu o energetické bezpečnosti. Vzájemné dohody by podle Habecka měly podepisovat i další státy Evropské unie.