Oficiální příčinou pátečního výpadku dodávek elektřiny zvaného black-out bylo přerušení fázového vodiče na přenosovém vedení. Co bylo příčinou této příčiny se bude ještě zkoumat.

Především je třeba upozornit, že nešlo o nějakou drobnou epizodu. Výpadek postihl železniční dopravu, městskou hromadnou dopravu, řadu velkých průmyslových podniků a statisíce domácností, celkově půl milionu odběrných míst.

Ztráta systémového prvku v soustavě, tedy stav N-1, není nic ojedinělého. Stává se to a nejednou z toho měli dispečeři v ČEPS hlavu v pejru. Dosud to ale vždy vyřešili způsobem, který se ani nedostal do novin. V roce 2002, když Česko postihla tisíciletá povodeň, zdroje vypadávaly a stožáry přenosové soustavy se kácely, žádný black-out nenastal. Pražské metro přestalo jezdit, protože do něj natekla voda, elektřina fungovala. Co se tedy muselo stát za ideálního, slunného počasí jednoho dne takhle v poledne a odstranění důsledků trvalo mnoho hodin?

„V důsledku pádu fázového vodiče došlo dnes, 4. července 2025, krátce před 12:00 k odpojení vedení V411 přenosové soustavy a následně k výpadku šestého bloku elektrárny Ledvice. V důsledku těchto výpadků došlo k přetížení vedení V208 a k odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov. Následně nastalo odpojení části přenosové soustavy, což znemožnilo její provoz. Událost postihla 9 stanic přenosové soustavy a výpadky dodávek elektřiny zasáhly Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj a část Prahy. Omezena byla výroba přibližně 1500 MW a spotřeba 2700 MW. Na základě § 54 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vyhlásil dispečink ČEPS s účinností od 4. července 2025 od 12:00 stav nouze pro celou Českou republiku,“ informovala společnost ČEPS, provozovatel přenosové soustavy a ústředního dispečinku, který zajišťuje bezpečnost a kvalitu dodávek elektřiny v celé republice.

Vedení V411 vede od severočeské rozvodny Hradec do Vyškova. Trasa V401 začíná v Krasíkově, nedaleko Ústí nad Orlicí, a vede do elektrárny Chvaletice. Tato vedení jsou postavena na napětí 400 kV. Trasa V208 vede ze středočeského Milína na pražskou rozvodnu Chodov. Po cestě má elektrárny Vltavské kaskády Orlíkem počínaje a vede napětí 220 kV. Je, pravda, souběžná s vedením 400 kV, ale jak se ukázalo, je stále plně vytížená a zřejmě i přetížená.

Skutečně by nebylo fér spekulovat o příčinách black-outu. Leč, ministr životního prostředí Petr Hladík přispěchal s ujištěním na síti X, že: „Obnovitelné zdroje výpadek elektřiny v Česku nezpůsobily. Ukazuje to přiložený graf. Šlo o poruchu na páteřní lince v západních Čechách způsobenou pádem fázového vodiče. Nemělo to nic společného se soláry, větrem, ani dovozem elektřiny z Německa. Graf ukazuje, že tok elektřiny fungoval normálně. Přes den v létě dovážíme elektřinu ze solárů z Německa, v noci ji naopak vyvážíme, hlavně z uhlí. Včera jsme dovezli 2,2 GW, dneska 1,7 GW. Problém nebyl v systému. Byl to spadlý drát.“ Ministr Hladík je ale informační zdroj značně nespolehlivý co se týče ochrany přírody, klimatu a – zejména – elektroenergetiky. O čemž svědčí nejen jeho umístění poruchy do západních Čech, ale i citovaný a zcela irelevantní graf.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) letos v lednu na svých stránkách zveřejnilo zprávu, která začíná slovy: „Decentralizace energetiky je v plném proudu, výrazně rostou nároky na využití sítí. Do soustavy je připojeno zhruba čtyřikrát více zdrojů než před třemi lety. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila dodávka přebytků elektřiny do soustavy.“ Do obnovy, modernizace a rozvoje sítí, ale také do jejich digitalizace a řízení investovali jejich provozovatelé v roce 2024 téměř 40 miliard korun. I díky tomu společnosti ČEPS, ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce připojili v roce 2024 skoro 45 tisíc nových obnovitelných a decentralizovaných zdrojů, píše dále MPO. „Celkem se do soustavy připojilo 44 633 nových zdrojů o výkonu 1008 megawatt. To přibližně odpovídá jednomu bloku Jaderné elektrárny Temelín. K elektrizační soustavě je v současnosti připojeno celkem 213 638 zdrojů, což je zhruba čtyřikrát více než před třemi lety. Celkový instalovaný výkon jen fotovoltaických elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila také dodávka přebytků elektřiny do soustavy,“ cituje zpráva ministerstva Milana Hampla, předsedu Správní rady sdružení ČSRES (sdružuje regulované elektroenergetické společnosti).

„Počtem loni dominovaly fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů, kterých bylo nově připojeno téměř 41 tisíc o celkovém výkonu 429 megawatt. V instalovaném výkonu však už převažovaly fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejichž celkový výkon byl 539 megawatt. Napříč těmito kategoriemi vzniklo dvaapůlkrát více elektráren nad sto kilowatt než v roce 2023, které k celkovému růstu přispěly 465 megawatty. To se odrazilo i na průměrné velikosti nových fotovoltaik, která vzrostla z 11,7 na 21,7 kilowattu,“ vysvětlil Svatopluk Vnouček, člen správní rady sdružení ČSRES.

Výkon všech solárních elektráren v Česku podle MPO v roce 2024 dosáhl 4430 MWp. Celkem do sítě dodává elektřinu již více než 212 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho více než 184 tisíc se nachází na střechách rodinných domů. „Společnost ČEZ Distribuce připojila k distribuční síti v prvním pololetí letošního roku 9084 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 253,1 MW. Více než 72 % byly mikrozdroje do 10 kW na hladině nízkého napětí. Přes 86 % instalací je vybaveno bateriovým uložištěm. Celkem je do sítě ČEZ Distribuce aktuálně připojeno 142 972 fotovoltaických elektráren s instalovaný výkonem 2798,6 MW,“ informoval ČEZ v pátek, jen pár hodin před black-outem.

Druhým nejčastěji připojeným obnovitelným zdrojem energie k elektrizační síti v ČR jsou tepelná čerpadla. Ke konci loňského roku jich bylo celkem 253 448, což je o téměř 27 tisíc více než v roce 2023. Celkový tepelný výkon čerpadel narostl o přibližně 434 MW. Jedná se ale o zařízení, která v létě fungují jako klimatizace, tedy ochlazují. „Současné pásmo horkých dní se odráží ve zvýšené spotřebě stále rostoucího počtu klimatizačních zařízení v českých firmách a domácnostech. Při extrémních teplotách pohybujících se až kolem 35°C, jaké nastaly v tomto týdnu hlavně v průběhu středy, mohou naplno běžící klimatizační jednotky zvýšit celkovou spotřebu elektřiny až o 4 procenta,“ sdělil téhož dne v půl deváté ráno Martin Schreier, tiskový mluvčí ČEZ. „Většina spotřeby energie na klimatizaci a chlazení připadá na provozní a administrativní budovy (kanceláře, prodejní síť), vůbec nejvyšší spotřebu tohoto typu vůbec mají supermarkety a datová centra. Z celoročního pohledu ale obecně platí, že v letních měsících je spotřeba elektřiny stále výrazně nižší než zimě, a to o cca 30 až 40 procent.“

Za pozornost stojí také výkaz přeshraniční výměny elektřiny. Přetoky z Německa v hodině jedenácté (tedy jedné před výpadkem) dosahovaly 1900 MW, z Polska 1400 MW, naopak export od nás na Slovensko 500 MW a do Rakouska 1150 MW. Přišlo k nám tedy dvojnásobek elektřiny, než odešlo, a dvakrát více, než bylo v plánu (1440 MW). Jen z Německa teklo neplánovaně 900 MW navíc, to je výkon jedné velké elektrárny. A tento výkon šel i přes hradeckou rozvodnu a V411 do Výškova. Když ta linka vypadla, ano, z technických důvodů, muselo zbylé vedení tuto přetíženou linku zastoupit, což nezvládlo.

Další možností (či komponentem celého složitého komplexu náhodných událostí) může být i prostý státní bordel, na který poslední dobou tak často upozorňuje Ondřej Neff na svém Neviditelném psu (např. zde). Zpravodajský server Novinky.cz vyštrachal zprávu z roku 2016, ve které ČEPS už tehdy chtěl linku V411 modernizovat, aby se zajistila stabilita dodávek elektřiny v ČR. To je před 9 lety. Na zdvojení vedení v těchto dnech probíhá zadávací řízení, stavět se má začít příští rok. „Posílení profilu přenosové soustavy mezi stávajícími rozvodnami 420 kV Výškov a Hradec západ prostřednictvím zdvojení stávajícího vedení 400 kV (označeno jako V411) vyvede výkon stávajících i plánovaných zdrojů v severozápadních Čechách (nová hnědouhelná elektrárna Ledvice, nová paroplynová elektrárna Počerady, nová paroplynová elektrárna Mělník a další),“ cituje server z dobového dokumentu ČEPS.

Nebudeme činit závěry, jen, s dovolením, pár dodatků. Naše elektrizační soustava byla spolehlivá a robustní, protože, ač za socialismu, stavěli ji a řídili odborníci. Komunističtí pohlaváři se do toho moc nemontovali, protože tomu moc nerozuměli. Soustava splňovala pravidlo N-1, což lze stručně popsat tak, že když ze soustavy jeden prvek vypadne (zdroj, vedení aj.), lze jej nahradit jiným (zdrojem, trasou, apod.). Od pátku je zřejmé, že toto pravidlo už ČR nesplňuje. Otázky zní: 1. od kdy a proč, 2. do kdy? ČEPS nakupuje tzv. podpůrné služby. To jsou takové zdroje, které na příkaz jeho centrálního dispečinku mohou snížit nebo i zvýšit dodávku elektřiny podle okamžitého stavu nadprodukce či spotřeby v síti. Tím se udržuje stabilita, tj. jistota dodávky, a kvalita, tj. frekvence 50 Hz. Jak tyto služby zafungovaly, zda ČEPS mohl (směl) odpojit import nebo zdroje (obnovitelné)? Dodejme ještě, že jakékoliv náhodné shody okolností neuspějí. Výstavba a řízení soustavy a její jištění proti výpadkům je dimenzováno a testováno na pravděpodobnost black-outu blížící se pravděpodobnosti výhry jackpotu ve sportce.

Vyhráli jsme? To ještě uvidíme.

Poskytl server Svět hospodářství