ENERGETIKA: Proč se stavěl Temelín
Pan Marek Kerles vystoupil velmi ostře proti rozhovoru Václava Bartušky a jeho upozornění, že nám i Evropské unii hrozí nedostatek elektřiny. Podle jeho názoru by měl pan Bartuška místo strašení nedostatkem elektřiny a její vysokou cenou napřed vysvětlit, proč se vlastně Temelín stavěl. Pan Kerles připomíná, že se čas a finanční zisky, které nám Temelín poskytl, nevyužily pro výstavbu potřebných zdrojů. Ovšem to nebyla jediná, a dokonce ani hlavní, pozitiva jeho vybudování. Pokusil bych se mu tedy na tuto jeho otázku odpovědět v kontextu.
V článku na serveru info.cz se pan Marek Kerles velmi ostře vyhranil proti Václavu Bartuškovi a jeho upozornění v rozhovoru pro aktualne.cz, že České republice hrozí nedostatek elektřiny. Protože zdroje, které dodávají v době, kdy nefouká a nesvítí, budou chybět v celé Evropské unii, tak nebude možnost elektřinu dovézt a bude to mít i dramatické dopady na její cenu.
Pan Kerles v první části používá všechny argumenty, které proti smyslu výstavby Temelína i jiných jaderných zdrojů používají dlouhodobě protijaderní aktivisté. Tedy, že se po spuštění Temelína neodstavily žádné uhelné bloky, veškerý výkon Temelína se vyváží a v podstatě kromě zisku za export elektřiny Temelín k ničemu není.
V druhé části pak vysvětluje, že cílem jeho kritiky je to, že se čas, který nám Temelín poskytl, a finance, které se získaly exportem elektřiny z něj, nevyužily na včasnou výstavbu nových potřebných zdrojů. S touto jeho kritikou plně souhlasím. Jenom si nejsem jistý, jestli jejím správným cílem je právě pan Bartuška.
Musím přiznat, že po přečtení první části se mi opravdu zatmělo před očima a při četbě té druhé už jsem měl vlčí mlhu. Napsal jsem tak nejdříve reakci, která opravdu nebyla korektní a férová. Teď bych se pokusil popsat přesněji to, co se mi v článku pana Kerlese nelíbí, nebo se v něm neříká. Nejsem si totiž jistý, jestli je pan Bartuška viníkem této situace, jak pan Kerles naznačuje, Stejně jako já kritizoval pan Bartuška dlouhodobě to, že se zdroje, a hlavně ty jaderné, nestaví. A navrhoval řešení, která byla správná. Já jsem se jako odborník podílel v rámci druhé Pačesovy komise na posuzování a vytváření dosud platné aktualizace státní energetické koncepce z roku 2015. I tam je jako zásadní požadavek nutnost výstavby nových zdrojů, jaderných i dalších. Opravdu si nemyslím, že by pomohlo se přilepovat na dálnici, pokud politici správná doporučení odborníků neakceptují. Je pravda, že pan Bartuška byl jako zmocněnec pro energetickou bezpečnost v trochu jiné pozici, ale i on není tím hlavním viníkem. A hlavně na rizika celou dobu upozorňoval.
Zásadním faktorem současné situace v evropské a naší energetice jsou protijaderní aktivisté, jako Greenpeace, Hnutím Duha a další, kteří už od devadesátých let bojovali proti jaderné energetice a Temelínu, a hlavně v Německu velice úspěšně. Já jsem jim naopak už od zmíněných devadesátých let oponoval, že bez jaderné energie nízkoemisní energetiky nedosáhneme, a právě oni svou širokou kampaní proti jaderné energetice způsobí to, že se nízkých emisí CO2 nedosáhne včas, viz například komentář z roku 1999 k udělení Ceny Ropák za propagaci dostavby Temelína,
Dovolil bych si tak doplnit odpověď na otázku pana Kerlese. Než se dostanu k samotné odpovědi na otázku: „Proč se stavěl Temelín?“, tedy kromě možnosti využít zisk z dovozu na výstavbu nových zdrojů, připomenul bych některá základní fakta. Energetika a investice do ní jsou dlouhodobou záležitostí a je třeba je připravovat a realizovat s dostatečným předstihem. Jaderná elektrárna Temelín bude dodávat elektřinu nejméně 60, a spíše až 100 let. Nestaví se tak pro nejbližších pár let a teprve desetiletí ukazují její smysl.
V komentáři pana Kerlese se tvrdí, že ČEZ neodstavil staré uhelné elektrárny. Stejná tvrzení měli i protijaderní aktivisté před dvaceti lety. Už tehdy jsem je nejen já upozorňoval, že to není pravda. Existuje seznam odstavených elektráren. Část starých uhelných bloků se odstavila. Ty modernější se odsířily a zbavily emise škodlivin. Naše ovzduší se vyčistilo. To, že opravdu nešlo odstavit všechny, na to pouze dva bloky v Temelíně nestačily, je vidět i v současné době. Ani dnes nemůžeme odstavit uhelné bloky bez zásadních problémů. Připomínám, že u elektřiny je potřeba mít v každé době vyrovnanou produkci a spotřebu. Je tak důležitý i celkový instalovaný výkon zdrojů nezávislých na počasí, nejen jejich celoroční výroba.
Greenpeace a Hnutí Duha bojovaly nejen proti realizaci Temelína, ale i pro rychlé odstavení Dukovan (po třiceti letech provozu). Podívejme se, jak by nyní vypadala naše energetika v jejich podání. Podle energostat byla celková výroba elektřiny v Česku za rok 2024 necelých 68 TWh. Jaderné zdroje dodaly dohromady 28 TWh, tedy 41 %, polovinu Temelín a polovinu Dukovany, fosilní zdroje 27 TWh, z toho uhelné přes 23 TWh. Obnovitelné zdroje dodaly celkově necelých 13 TWh, z toho 4 TWh dodaly fotovolatiky a 0,7 TWh větrníky. Čistý vývoz elektřiny klesl na pouhých 4,2 TWh, tedy na necelou třetinu produkce Temelína. Jaderné zdroje tak pokrývají 43 % spotřeby, a jedná se o téměř 70 % z nízkoemisních zdrojů.
V současné době je velký tlak na rychlé odstavení uhelných zdrojů. Mohl by mi někdo z kritiků výstavby a provozování jaderných zdrojů objasnit, čím bychom vyráběli elektřinu, kdybychom neměli jaderné a zatím i ty uhelné elektrárny? A zvláště, když by měla probíhat elektrifikace dopravy i průmyslu a začíná rozvoj využití umělé inteligence s jejími extrémními a rostoucími nároky na dodávky elektřiny. Doufám, že čtenářům je na základě zmíněných čísel jasné, proč se stavěl Temelín a udržely se v provozu Dukovany. A možná budou i souhlasit, že by bylo dokonce lépe mít v Temelíně plánované čtyři bloky, a ne pouze realizované dva.
Ještě se pokusím vypořádat s častým doporučením zelených aktivistů, že se měly postavit co největší výkony fotovoltaiky a větrníků. Kam to vede, vidíme na příkladu Německa. To sice postavilo extrémní výkony ve fotovoltaice a větrnících, ale přesto muselo v minulém roce vyprodukovat 45 % elektřiny z fosilních zdrojů, a navíc se stalo jejím čistým importérem. Německo si také dojednalo kapacitní platby pro uhelné zdroje a plánuje je využívat i nadále.
Je také třeba dodat, že v Německu jsou stále provozní dotace na obnovitelné zdroje. Protože bývá v Česku a Německu velice často stejné počasí, kanibalizují dotované německé fotovoltaiky a větrníky ty české a zhoršují podmínky pro jejich realizaci. Dokonce stále častěji dochází k tomu, že je na spotovém trhu s elektřinou záporná cena. Stále častěji se tak k pokrytí odchylek musí uplatňovat i poměrně vysoké výkony mařičů energie. Podrobněji jsem to popsal v článku na Ekolistu. Už v současné době máme v době výborných slunečních podmínek i u nás přebytek elektřiny z fotovoltaiky a v těch větrných z Německa pak i přebytek větrné. Kdybychom v minulosti postavili více větrníků a fotovoltaik, tak by nám to nepomohlo.
Pan Kerles píše, že se čas i zdroje, které bylo možné využít pro výstavbu nových zdrojů probendily. V tom s ním plně souhlasím. Lišíme se v pohledu na to, kdo za to může. Václav Bartuška i já dlouhodobě, už od devadesátých let, upozorňujeme, že nové zdroje potřebujeme, a to hlavně ty jaderné, a zasazujeme se o realizaci efektivního a bezpečného nízkoemisního mixu. Naopak Greenpeace, Hnutí Duha a další celou dobu bojují proti zdroji, který se u nás z hlediska dosažení nízkých emisí ukázal tím nejsmysluplnějším. A to s tvrzením, že vlastně nové zdroje nepotřebujeme, protože přece elektřinu vyvážíme. Jaderný zdroj je obrovská investice na velmi dlouhou dobu, nyní až na sto let. Jeho realizace tak potřebuje stabilní dlouhodobější podporu. Je velice snadné jí ostrou kampaní, ke které dlouhodobě dochází, zabránit. Pro politiky je většinou nejjednodušší nic nerealizovat a užít si v klidu své čtyřleté volebního období. Zvláště, když se tak vyhnou dehonestujícím kampaním Greenpeace, Hnutí Duha a dalších.
Jak vysvětluji v rozhovoru ve videu Vysokého napětí na konci článku, podle mého názoru se u nás i v celé Evropě bez jádra k nízkoemisní elektroenergetice nedostaneme. Pokud se někdo zajímá o stav jaderné energetiky, nedávno jsem publikoval již šestnáctý každoroční přehled v této oblasti. Na úplný závěr ještě uvedu tu odpověď na otázku položenou panem Kerlesem. Jaderná elektrárna Temelín se stavěla nejen proto, aby se získaly finance na další zdroje. Stavěla se hlavně proto, aby mělo Česko bezpečné dodávky nízkoemisní elektřiny na půlku nebo i celé jednadvacáté století. A to i na využití pro umělou inteligenci a elektromobilitu, tedy na věci, které její stavitelé nemohli předpovídat. To, že se nepostavilo dostatek jaderných bloků a dalších zdrojů, které nám budou v nejbližších letech a možná i desetiletích chybět, je věc jiná.
Vystoupení v cyklu rozjímání o energetice Vysoké napětí: