28.11.2022 | Svátek má René


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Stanovský 7.10.2022 20:00

Za komoušů to tak některé fabriky měly. Třeba v pardubickém Semtíně fungovala vlastní elektrárna. Ale zřejmě se to moc nevyplácelo, nevím, jestli tam ten komín ještě stojí.

Samotné město Pardubice má také svoji elektrárnu (s teplárnou). Naposledy byla zapnutá, když se v elektrárně (teplárně) Opatovice propadl strop a uprostřed zimy byly Pardubice bez tepla. Dokonce část tepla posílaly i do Hradce Králové, kde elektrárnu nemají.

Bohužel je tahle elektrárna dneska dost na nic, pokud vím, topí se v ní mazutem, a to nebude za hubičku. Navíc je to spíš teplárna, než elektrárna, ale to asi není rozhodující.

R. Polášek 7.10.2022 21:07

Za komoušů bylo jedno, jestli se to vyplácelo. Spíš bylo podstatné to, že to bývaly spíš kogenerační teplárny, které vedle elektřiny hlavně vyráběly pro ten podnik technologickou páru a horkou vodu. Plus páru a horkou vodu na vytápění podnikových budov, kanceláří i výrobních hal . Případně současně pro podnik zajišťovala energetika i další druhy energie, třeba rozvod stlačeného vzduchu. Případně se pracovníci podnikové energetiky třeba ještě starali o rozvody plynu po podniku.

A když to byl větší podnik a město u něho malé, jako to bylo tam kde jsem nastoupil po škole, tak podniková teplárna vytápěla i město. Elektřina byla spíš vedlejší, protože elektřina se dala, dost snadno, přivést vysokonapěťovými elektrickými vedeními.

Ale zase jestli to byl pro komunisty důležitý podnik, tak byla důležitá i místní elektrárna, protože místní elektrárna zajišťovala elektřinu pro odstavování klíčových technologií podniku, které by se náhlým vypnutím při blackoutu dálkových vedení a zdrojů mohly poškodit nebo zničit, s elektřinou z místní elektrárny se odstavily předepsaným postupem a bez závažného poškození.

Jestli ta elektrárna je na mazut či nějaký jiný ropný derivát a funguje, není vykradená, tak nejspíš teď v zimě pojede. Protože ropy a ropných derivátů je v Evropě mnohem větší dostatek než plynu a momentálně budou oproti plynu i výrazně levnější. Kdekdo v současné době, pokud provozuje takovou plynovou elektrárnu nebo teplárnu, co se dá relativně snadno upravit na spalování ropných derivátů, třeba topného oleje, tak to upravuje nebo to už upravil. A v zimě bude mít teplo a elektřinu z ropy.

L. Novák 7.10.2022 22:27

Kdysi to bylo tak, že velké továrny měly své vlastní zdroje tepla i elektřiny. Nakonec Fordovy automobilní závody na začátku 20. století měly na vstupu železnou rudu, uhlí a další suroviny spotřebovávané ve velkých množstvích, a na výstupu vyjížděla hotová auta. :-)

R. Polášek 8.10.2022 9:37

Tak jak ty služby začalo být výhodné dělat ve velkém a dělalo se to lépe než to dokázala automobilka, taky automobilky postupně nakupovaly čím dál víc zpracované vstupy. Ale ještě před takovými 30 lety za socíku fungovaly socialistické automobilky tak, že do fabriky se dovážely plechy, surové hutní materiály, překližky, plstě a podobně a podobné základní vstupy a na konci vycházela hotová auta. Nakupovalo se jen pár speciálních komponent, hlavně elektrických. Jako budíky na přístrojové desky, všelijaké elektomotorky, tachografy a podobně. A pneumatiky.

Dneska je automobilka defakto jen hlavní linka, +- se tam nevyrábí téměř nic. Všechno se vyrábí někde jinde jako komponenta a v automobilce se to jen smontuje dohromady. Hlavně u osobních aut, kde je skutečně sériová velkoprodukce.

F. Kusák 7.10.2022 15:06

Ne, to prostě nevymyslíte. Pro domácnosti možná. Tam lze přežít, ale průmysl byl mnoho let budován na stabilitě cen a dodávek energií. A vyplácelo se to. Jak to lze nahradit nějakou pokoutní výrobou? Jedinou možnou cestou, tedy pokud se opět nedostaneme k přijatelným zdrojům surovin a rozumným nákladům za ně, je kompletní restrukturalizace našeho průmyslu. Jenže jak, když na to máme pár měsíců a s kým, když nám chybí kvalifikovaná síla. A pak taková maličkost, kde na to vezmeme a kam budeme ty počáteční šmejdy prodávat v ostré konkurenci zejména výrobků z Asie. Nenechme se mýlit, oni tuto restrukturalizaci dávno udělali, a že by Číňani nebo Korejci čekali na robotické systémy od nás, a o elektronice ani nemluvě, Nebo že by se Tchajwanci třásli na naše čipy. Něco je špatně. A tak mně z toho vychází jen jedna cesta, jízda z civilizačního kopečka na pohřební káře. Ale sebevědomí nám neschází to je fakt. A ty summity docela umíme.

L. Novák 7.10.2022 18:21

Přesně! R^

R. Polášek 7.10.2022 18:31

Zvládnout by se to dalo, pokud by nic jiného nezbylo, ale to by tady v EU nesměly být takové projekty zatíženy všemožnými regulacemi. Ekologickými, pracovně právními, chmickými ve smyslu vyřazení důležitých chemikálií a prostředků z výrobních technologií, tedy zase zelené sabotážnictví a dalšími.

Teoreticky by se třeba daly sklárny, slévárny, tváření kovů za tepla, vypalování cihel a keramiky a podobné provozy založené na ohřívání zemním plynem založit na zplyňování uhlí a na ohřev tímto plynem, třeba vodním plynem z uhlí.

Jenže prakticky to je právě kvůli bruselským regulacím nemožné.

L. Novák 7.10.2022 18:35

I to uhlí musíme dovážet, nemáme ho nadbytek a nebo je drahé z pohledu nákladů na těžbu a zpracování.

R. Polášek 7.10.2022 21:16

Uhlí se dováží snadněji, protože nákladních lodí na převoz uhlí je k dispozici mnohem víc než na převoz ropy nebo LPG. Jeho cena by taky měla být výrazně nižší než plynu. Kromě toho se určitě zavírání evropských dolů na uhlí bude nějak přehodnocovat. Pokud to zelení kazisvěti nezarazí.

A kromě toho dovážení uhlí znamená taky onu velmi žádanou diverzifikaci zdrojů energie. Místo sázky na jednu surovinu, plyn tady budeme získávat energii z plynu, z ropy a z uhlí. Dohromady tak bude energie víc a v průměru bude levnější.

Přirozeně třeba ta sklárna nebo cihelna má tak vysokou spotřebu, že toho uhlí by muselo být vagóny každý týden, tudíž i z tohoto důvodu to je v praxi těžko zajsititelné. Ale možná pro některé podniky to možné je.

R. Polášek 7.10.2022 12:23

Tak ono je teoreticky finančně defakto jedno, jestli elektřinu ze své elektrárny firma draze prodává a za stejně vysokou cenu nakupuje jinou elektřinu pro své výrobní provozy, nebo jestli rovnou elektřinu vyrobenou ve své elektrárně používá ve výrobě ve svých provozech. Z hlediska příslušného harmonogramu spotřeby odebírat ze sítě dokonce může být výhodné, protože predikovat spolehlivost dodávky elektřiny z jedné elektrárny, byť vodní je méně úspěšné než predikovat spolehlivost dodávky ze sítě s množstvím elektráren. Taky většinou je problém propojit tu elektrárnu s tím provozem mimo komerční distribuční síť, protože obvykle výrobní provoz nestojí blízko přehrady, kde ta vodní elektrárna je. A tahat na své triko vlastní elektrické připojení elektrárny a provozu , pokud to není jen třeba 100 - 200 metrů, je obrovsky drahé. protože je třeba při té stavbě i při provozování toho elektrického vedení dodržet množství předpisů.

Prakticky bude zřejmě problém v tom, že všechny současné předpisy a regulace kolem výroby elektřiny jsou tak složité, že drobné elektrárny, řekněme do jednotek megawattů výkonu, není dneska možné provozovat levně, protože všemožné regulace tu výrobu elektřiny obrovsky prodražují. Mimo preferované zdroje elektřiny, jako jsou OZE, kde bývá ta reaklizace speciálně usnadněná úpravou předpisů a dotována. Větší zdroje elektřiny zase firma nespotřebuje a potom se ta firma stává naopak elektrárenskou firmou s přidřuženou nějakou k vyráběné elektřině malou výrobou.

R. Polášek 7.10.2022 12:24

Mimochodem, v současné situaci může být velmi výhodné vyrábět elektřinu ve středně velkých elektrárnách stacionárními výbušnými spalovacími motory. Například motory odvozenými od velkých lodních motorů. Takové motory, řekněme od výkonu od 20 do takových 100 megawatt (největší používaný lodní motor má prý 80 megawatt výkonu) s pár válci až řekněme kolem 24 válců mají velmi výhodné vlastnosti. Mají dost velkou životnost, mají velmi vysokou účinnost, nad 50 %, to je víc než klasická parní turbína. Jsou uzpůsobené pro spalování velmi různých paliv, zemního plynu, petroleje, nafty , různých mazutů a dokonce údajně i uhelného prášku. Dá se u nich snadno regulovat jejich okamžitý výkon využíváním jen některých válců nebo například přistříkáváním vody k palivu atd. Taky z moderních lodí jsou pro tyto motory zkonstruovány fungující odlučovače a pračky emisí. Akorát neznám jejich pořizovací hodnoty, jestli by vzhledem k třeba klasické uhelné elektrárně či kogenerační teplárně o výkonu 50 - 100 megawatt nebyly příliš drahé.

L. Novák 7.10.2022 13:23

Ropná paliva jsou v EU a ČR zatížena obrovskou spotřební daní (+ DPH i z této daně), což provoz velmi prodraží. Navíc spalovací motory nemají podporu vlády (na přelomu června/července blbka MŽP Hubáčková v EU odkývala zákaz spalovacích motorů i pro ČR) a jsou v EU na indexu kvůli produkci CO2 :-P.

No a protože to není "zelený" projekt, banky by vám na něj nepůjčily. O ostatních "schvalovacích" detailech, na nichž byste s podobným projektem pohořel, ani nemá smysl se zmiňovat.

K. Kubů 7.10.2022 13:40

Je to drahé. Pokud v tom nebudete spalovat něco, co byste jinak vyhodil, tak je to ta nejdražší elektřina pod sluncem.

Rychlý příklad třeba pro velký zemědělský závod. Takový motor může spalovat čistý řepkový olej pravděpodobně bez úprav. Olej má aktuální cenu okolo 33 000/t a energii cca 40 GJ/t, předpokládejme že účinnost 50% bude stejná jako při spalování klasického paliva, což je bunker-c (de facto odpad z rafinerie). Dostanete tak zpátky po započtení účinnosti generátoru nějakých 5 MWh elektřiny za 33000 Kč, což je víc než současný strop a naprosto nekonkurenční cena v normální době. Jediná výhoda je úspora za distribuci a daně, ale ty zmizí v údržbě a servisu toho agregátu.

Economy of scale má pořád navrch.

R. Polášek 7.10.2022 18:16

Nemusí to být drahé, protože ty motory mají obrovskou výhodu diverzifikace. Už dnes v lodích to funguje tak, že na volném moři se spaluje odpadní mazut, se sírou a se spoustou dalších příměsí, spíš by se to dalo charakterizovat jako za tepla tekutá odpadní asfaltová směsa z rafinérií. Nebo v případě potřeby by to mohla být zřejmě i rovnou těžená ropa vhodného druhu, která prošla jen základním pročištěním. A v přístavech ty motory fungují na běžnou naftu či petrolej či lehký olej, rafinovaný od těch nežádoucích příměsí.

Podobně by mohly ty motory fungovat v elektrárnách. Když bude levný plyn, mohly by fungovat na plyn, když ne, mohly by nějakým přepnutím kohoutů fungovat na něco jako topný olej či naftu. A když by bylo potřeba a přidala se příslušná přídavná zařízení, ztekucovací na vstupu a filtry emisí na výstupu spalin, mohly by vyrábět elektřinu a teplo třeba z odpadních produktů z rafinérií. Nebo možná i rovnou z nějakých odpadních olejů. Ať už použitých odpadních olejů nebo olejů vzniklých tepelným rozkladem plastových odpadů. Nebo klidně i směsí z tepelného rozkladu biomasy či rovnou generátorového či vodního plynu vyráběného z biomay nebo i rovnou z uhlí.... Atd atd.

R. Polášek 7.10.2022 18:23

A co se týká financování investice, řekl bych, že nebude větší problém zafinancovat a pojistit takovou investici subjekty mimo EU nezasažené zeleným šílenstvím. Ostatně evropské firmy pracující v oblasti fosilních zdrojů se podle mých informací nyní dávají dohromady a skládají si vlastní systém takového financování svých projektů a taky pojištění. Takže nebude vadit, že běžné banky a pojišťovny zasažené tí m zeleným šílenstvím zůstanou úplně mimo. Je to jejich problém a problém jejich správních rad a podobných vedoucích orgánů. A problém jejich klientů, že u takových bank a pojišťoven zůstávají.

L. Novák 7.10.2022 18:27

Nikdo to běžně k elektrárenským účelům nepoužívá a nejspíš je vaše idea (viz ekonomika provozu) jen fantazií bez vyhodnocení v podmínkách reálného hospodářství a legislativního prostředí EU/ČR.

R. Polášek 7.10.2022 18:57

K elektrárenským účelům se běžně používají velké stacionární motory tak do asi 500, 1000 kW výkonu. Ty jsou ale odvozovány spíš z běžných motorů pro pozemní dopravní prostředky a nemají vyřešeno spalování více druhů paliv jako lodní motory. Na běžné kapalná paliva, benzín nebo naftu se používají nouzově coby klasické dieselagregáty a na zemní plyn trvale teřba u některých nestabilních zdrojů zemního plynu. Třeba u metanu odsávaného zen starých hlubinných dolů tady na ostravsku.

L. Novák 7.10.2022 19:26

Nejsme země těžící ropu a potřebujeme STABILNÍ zdroje energie. Takže tyhle typy motorů pro současné poměry v energetice zjevně nevyhovují.

R. Polášek 7.10.2022 20:51

Tyto motory jsou ale stabilní zdroje energie. Nezávisí na ničem jiném než na dodávce paliva a pokud dodávka paliva trvá, mohou klidněběžet nonstop. Třeba půl roku, dokud nepotřebují nějakou běžnou údržbu.

L. Novák 7.10.2022 22:31

Jistě, ale průmysl v naší zemi je založen na hromadné a levné výrobě el. energie ve velkých elektrárnách, ne na spalovacích motorech závislých na nejistých ropných produktech.

R. Polášek 8.10.2022 9:45

Ano, ale to založení našeho průmyslu se pod rozkladným tlakem zelených exponentů bude muset nutně nějak přeměnit. Nebo to tady poměrně rychle padne dokonale na ústa. Jen s občasnými zdroji se žádný průmysl provozovat nedá a bez průmyslu není ani žádná slušná ekonomika nebo životní úroveň. Pokud nejsme třeba Lucembursko nebo třeba Vatikán nebo třeba Island. A to nejsme a nebudeme. My musíme vyrábět.

Za určitých podmínek by menší elektrárny se spalovacími stacionárními motory v blízkosti měst mohly být jednou z možností, jak v dnešní době zajistit dostatek elektřiny i tepla pro lidi i fabriky. Do doby, než budou vyvinuty spolehlivá řešení pro modulární malé atomky.

M. Stanovský 7.10.2022 20:01

Bohužel jí pohříchu prodává levněji, než zpětně nakupuje.

M. Pivoda 7.10.2022 10:31

Závěr, s nímž lze souhlasit: "... Jen škoda, že v budově Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze Na Františku nesedí nějací novodobí Baťové, Škodové, Preissové či Kolbenové, ti by nám určitě ukázali, co to je logické myšlení a správný podnikatelský i národohospodářský přístup."

Podnikatel/inovátor by vám sdělil, že když už se EU není schopna sjednotit na dovozu nadbytečné elektrické energie ze Sahary (viz projekt Desertec), je třeba doma investovat do vlastní solární energie (ačkoliv s nižší účinností), nebo včas a dostatečně investovat do vývoje alternativních zdrojů energie: Jaderná fúze, malé štěpné jaderné elektrárny, geotermální energie, ...

A umět správně odhadnout, kdo je důvěryhodný expert na možné klimatické negativní dopady. Političtí experti to určitě nejsou. Jak prosté!

R. Langer 7.10.2022 10:38

Do jaké solární energie, ty naše malá hloupoučká UI? Do té, co u nás využívá svou kapacitu na cca 12 %? ;-D

Tak se na ni napoj, alespoň tady od tebe bude potom svatý klid, technický analfabete. :-P

O. Vašíček 7.10.2022 13:32

Problém solární energie není ani tak v účinnosti, ale v nepravidelnosti (kromě noci, ta je pravidelná vždy :) ).

Fúzi máme, bohužel, stále daleko.

Jaký je rozdíl mezi malým štěpným reaktorem a velkým? (Kromě účinnosti)

M. Pivoda 7.10.2022 18:21

Kromě schopnosti vycucat více energie z velkého množství uranu ve velkých reaktorech, než v malých modulárních reaktorech. Velký reaktor je ale zasažitelný jednou jedinou raketou. Nikoliv stovky/tisíce malých.

L. Novák 7.10.2022 18:29

Meleš blbosti pořád dokola.Rv

P. Brich 7.10.2022 14:41

Jediný stabilní OZE je dřevoplyn. Prakticky odzkoušeno za protektorátu!!;-€EU;-O

J. Klauda 7.10.2022 10:21

Pavel Dobeš, 1988, Souhvězdí žab, zkráceno:

Při jednom ze svých vesmírných letů, jelikož po nocích cestuji rád, za zády nechal jsem naši planetu a přistál v souhvězdí Žab.

Čekal jsem hojnost a úrodné roky, přátelský vzduch a vodu z křišťálu malebnou krajinu s horskými oky, jejichž odlesky se tříští o skálu.

Stopadesát let jsem prožil v jejich světě za jediný moment svého snu, stopadesát roku byl jsem žábou na planetě s odříznutou cestou ke kosmu.

A strašná gravitace mne ku prameni táhla, na němž kdo sedí, už nemůže se hnout, na koho kdy ta rozkošnice sáhla, nemůže už nikdy nebem plout.

A jenom budík mi zvoněním naději dává, že rozum zas nalezne svůj klid, jsem přece člověk, copak jsem žába, vždyť já se přece mohu probudit

a zpívat všem, kteří jste tu a kdo z vás po nocích cestuje rád, až poletíte vstříc novému světu, pozor na souhvězdí Žab.

Souhvězdí Žab se pozná velmi lehce, tamní obyvatelé jsou zelení, zelené mozky v zelené lebce a od huby jim šlehají plameny.

M. Pivoda 7.10.2022 10:36

Aby člověk (se svou tělesnou schránkou) přežil urychlení k blízkosti rychlosti světla, trvalo by mu to asi 2 roky. A pokud chcete někde ve vesmíru také přistát (nejen prolítnout kolem Souhvězdí žab), čeká vás tam brzdění další dva roky. To se v roce 1988 asi nevědělo.