Že povrchové doly nejsou tak zajímavé jako prvoligový fotbal nebo skandály celebrit? Omyl! Nedávno se stalo hned pět zásadních věcí, kvůli kterým musíme co nejdřív hrábnout pod zem.

Představte si, že máte v kůlně složené dřevo na zimu. Jenže pak přijde úředník a řekne: "Tady udělám na podlaze červenou čáru a co je za ní, na to nesmíš ani sáhnout. To dříví se prostě pálit nebude a ty si třeba zmrzni."

Přesně to samé jsou územní limity těžby hnědého uhlí. V roce 1991 je protlačil tehdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal, zelený podivín, který nenáviděl moderní průmyslovou civilizaci a podle rozhodnutí plzeňského soudu ekoterista.

Těžit uhlí za limity se kvůli Dejmalovi nesmí, protože je "odepsané". Uvozovky jsou na místě – to uhlí tam totiž samozřemě pořád je. Kdyby vláda limity zrušila, stačilo by jen nastartovat rypadla. Teď je to velmi aktuální. Měli bychom to udělat třeba z následujících důvodů:

1. Agresívní Moskva

Jsme velmi závislí na dodávkách zemního plynu z Ruska, odkud ho bereme více než jednu třetinu. Kdyby Moskva zavřela kohouty, zásoby nám vystačí jen asi na pět měsíců. Už v lednu 2009 se jasně ukázalo, jak je to nebezpečné – Rusové tehdy na pár dnů dodávky zastavili. Putin nás tedy drží pevně v rukou, což je velmi nebezpečné zvlášť po ruské anexi ukrajinského Krymu. Rusko tím prokázalo, že je agresívní zemí, která chce uchvátit cizí teritoria. Opravdu chceme být po krymské krizi dál Putinovi energetičtí rukojmí?

Kdyby se teoreticky dnes rozhodlo opakovat invazi ze srpna 1968, už by k tomu nepotřebovalo tanky. Stačilo by mu vydírat nás "plynovou kartou". Česká republika je tedy v pozici feťáka, který je závislý na svém dealerovi. Rozbít to může právě severočeské uhlí. Pod zemí máme vlastní energetickou alternativu k ruskému plynu. Nemusíme ji hned celou vytěžit, ale jde o to, abychom se k ní v případě potřeby rychle dostali. Kdyby nám Rusko stoplo plyn, těžba v severních Čechách se nepřipraví přes noc ani za pět měsíců.

2. Zrušení tendru na dostavbu Temelína

Temelín má dva energetické bloky, každý o výkonu přes 1000 MW. Původně byl ale projektován na čtyři bloky. Čeští i rakouští politici se o jeho dostavbě hádají už celé roky. Od roku 2009 na další dva bloky běžel tendr, ale ČEZ ho letos začátkem dubna zastavil. Může za to vláda, která odmítla ganantovat výkupní ceny na temelínskou elektřinu. Ekonomická návratnost projektu za 300 miliard korun se tím stala velmi rizikovou.

Jak to souvisí s limity těžby? Pokud nebudeme mít energii z jádra, musíme si ji opatřit jinde. Právě dostavba Temelína byla celá 90. léta hlavním argumentem pro útlum těžby uhlí na severu Čech. Teď je ale najednou všechno jinak. Rozumné hlasy požadující prolomení limitů zesílí. Zrušení tendru na Temelín tedy není vítězstvím ekologických aktivistů, ale naopak jejich prohrou.

3. Nesmyslně drahá sluneční energetika

Ekologičtí aktivisté v čele s Martinem Bursíkem protlačili zákon o podpoře "obnovitelných zdrojů energie", který Česko ekonomicky vysává. Jde vlastně o obří penězovod, který jen loni zdražil každému Čechovi účet za elektřinu asi o 4 500 Kč ročně. Průměrnou rodinu tedy ta zelená legrace ročně přijde na 18 000 Kč – skoro na jeden průměrný měsíční plat. Každý rok celý jeden měsíc otročíte na "solární pijavice".

Kdybychom teď začali těžit hnědé za limity a vyrábět z něj mnohem levnější energii v klasických uhelných elekrárnách, solární průšvih by se dal aspoň částečně napravit. Máme dvě základní možnosti. Buď levnou uhelnou energií snížít cenu energie v síti. Nebo levnou uhelnou energii vyvážet, prodávat a z výtěžku připlácet solárníky okrádaným spotřebitelům.

4. Nutnost zálohovat sluneční kolektory a větrníky

"Obnovitelná" energetika je krajně nespolehlivá. Když nesvítí slunce, kolektory nevyrábějí, když nefouká vítr, větrníky se netočí. Příklad? V listopadu 2012 dosáhl celkový výkon českých slunečních elektráren výkonu Temelína (2000 MW). Ale jen na papíře – ve skutečnosti totiž sluneční elektrárny vyrobí asi pětkrát až sedmkrát méně elektřiny než Temelín.

Jenže dívat se na televizi, svítit, klikat na internet nebo třeba operovat nemocné chceme i když nesvítí a nefouká. Všechny ty slavné obnovitelné zdroje tedy musí být zálohovány klasickými zdroji tak, aby mohly v případě potřeby okamžitě najet a zastoupit je. Jako záloha jsou z čistě technických důvodů nejvýhodnější uhelné elektrárny.

Jinými slovy: protlačením zákona o podpoře obnovitelných zdrojů zelení aktivisté paradoxně zvýšili poptávku po severočeském uhlí. Jsou to oni, kvůli komu je teď třeba limity prolomit.

5. Uhlí jako osvědčený zdroj

Megatunel kolem obnovitelných zdrojů jasně ukázal, že se na nich česká energetická koncepce nedá postavit. Zapojme obyčejný selský rozum: kdyby byla sluneční a větrná energie opravdu tak perspektivní, spolehlivá a laciná, jak se nám její propagátoři snaží namluvit, nebyly by na její podporu přece potřeba žádné dotace. Prosadila by se sama i bez korupce a podvodů, které v posledních letech obnovitelné zdroje provázejí.

Kolem uhlí žádná korupce není. O jeho výhodách nás nikdo nemusí složitě přesvědčovat. Uhlí je totiž celá desetiletí osvědčený energetický zdroj, který je levný. Víme, že funguje. Jen si pro něj smět sáhnout pod zem...

Autor je redaktorem webu www.g.cz