5.12.2020 | Svátek má Jitka


ENERGETIKA: Odpovědnost ve scénářích nenajdeme

12.11.2020

V polovině listopadu zasedne státní uhelná komise a vydá doporučení, dokdy skončí uhelný průmysl v Čechách. Zatím kolují různé dohady, které že to bude datum, zda rok 2033 nebo 2035, nebo 2038 nebo 2043 nebo 2045. Ani jedno se nelíbí ekologistickým organizacím, které své zástupce v uhelné komisi mají také. Ty by nejraději viděly rozhodnutí mezi roky 2023 a 2030.

Doporučení bude doloženo řadou „scénářů“ přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Ty zase budou odvozeny mj. od rozhodnutí Evropské unie, zda uhlíkově neutrální Evropa vznikne v roce 2050 ze zákona a jestli do roku 2030 klesnou emise oxidu uhličitého proti roku 1990 o 40 nebo 55 nebo 60 % - poslední cíl už schválil náš premiér Andrej Babiš. A pak se budou brát v úvahu dostupné technologie a dostupné peníze na to všechno. Peníze budou z dotací EU, z půjček od EU a z vlastních (nejspíše veřejných) zdrojů.

Věcně se za „scénáři“ skrývá mnohonásobné zvýšení výkonu obnovitelných zdrojů energie (OZE) ze slunce, větru a biomasy, násobné zvýšení dovozů zemního plynu (zcela jistě) a zprovoznění nové atomové elektrárny (snad). Dodejme, že nejde jen o elektrárenství, ale také o teplárenství, které zatím o strategické přeměně zdrojů nemá nikterak jasné představy.

Znamená to však také prohloubení ekonomické a politické závislosti na Evropské unii (federalismus), obrovské zadlužení, zvýšení daní a poplatků (ekologické daně, dovozní cla, aj.) a zdražení energie pro spotřebitele (pokračování dlouhodobého trendu).

Ekologisté varují před riziky budoucích scénářů. Jedno v poslední době z nejvíce zdůrazňovaných cituje i David Tramba v týdeníku Hrot: „Ekonomický tlak (tedy drahé povolenky) si změnu vynutí dřív, a možná tak bude nakonec úplně jedno, zda vládní komise odhlasuje rok 2033, 2038 nebo 2043.“ A v Hospodářských novinách nedávno Petr Lukáč citoval ekologistické členy uhelné komise přímo: „My si připravujeme brzdnou dráhu ke zdi v roce 2038. Ale ta zeď se může zhmotnit mnohem dříve. A stát by se měl na tu možnost, že uhlí bude v roce 2030 čistě z ekonomických důvodů ze hry, určitě připravovat,“ říká Jan Rovenský z Greenpeace. Jiří Koželouh z Hnutí Duha přidává další pohled do budoucna. „Všechny ty scénáře, se kterými pracuje komise, počítají s cenou povolenky kolem 30 eur v roce 2030. Když se podíváte, jak se debata v Evropě odvíjí, je téměř jasné, že bude stát mnohem víc,“ říká.

Proti tomu stejná lobby staví tvrzení, že OZE jsou stále levnější, a proto vůči uhlí výborně konkurenceschopné. Co však už vysvětlit nedokáží, je skutečnost, proč po roce 2010, kdy stát razantně snížil dotace do OZE, prakticky žádné nové nevznikají. I ty na střechách domů jsou dotované. A proč zdůrazňují, že při přechodu na OZE budou k dispozici dotace státní i evropské a rozsáhlé zvýhodněné půjčky. První citovaný argument, že se uhlí stane příliš drahé v důsledku drahých povolenek, lze vyřešit prostě tím, že se zruší ty povolenky. To, čemu Rovenský říká „čistě ekonomické důvody“, je ve skutečnosti série politických rozhodnutí přijatých s likvidačním cílem.

Celé to má stejnou logiku, jako kdybychom uzákonili nejvyšší povolenou rychlost na dálnicí 30 km/h a pak argumentovali soumrakem automobilového průmyslu a tím, jak je ta železnice báječně rychlá. Také se přijmou emisní limity za hranicí fyzikálních možností a hned se ukáže, jak jsou ty elektromobily báječné. (Mimochodem, přesně toto schéma se v automobilovém průmyslu odehrává.)

Teď jde o to, zda uhelná komise doporučí cíle reálné (technicky) a únosné (ekonomicky a společensky), nebo cíle ambiciózní (reálné, ale bez ohledu na náklady a důsledky).

Kdo ponese odpovědnost?

Otázka, na kterou nám komise neodpoví téměř jistě, zní, co bude po roce – řekněme – 2035 a hlavně po roce 2050. Ty letopočty zdaleka nejsou tak vzdálené, jak se tady tváří. Uvědomme si, že např. Kjótský protokol byl přijat v roce 1992 a doteď se klimatu neulevilo. Nebo že masivní podpora OZE v celé Evropě běží už nejméně 20 let (a co to stálo peněz!), ale za tu dobu stoupla závislost EU na dovozu fosilních paliv ze zahraničí z 56,3 % na 58,2 %, z toho nejvíce na zemním plynu: z 65,7 % na 83,2 %.

Tak tedy dosud nemáme žádný OZE, ani mix obnovitelných zdrojů, který by dokázal plně pokrýt současné energetické potřeby naší společnosti. O zvyšování těchto potřeb v budoucnu se téměř neuvažuje, ale ono k němu jistě dojde. Například aby bylo možné plnit platné emisní limity pro automobily, bude nutné v EU už za 10 let každoročně přihlásit nově do provozu 8 145 000 elektromobilů.

Budeme mít dost slunce a větru? Zvýší se dovoz zemního plynu? Dojde na spalování odpadu (program zastaven)? Přejdeme na biomasu? Ta by nám vystačila asi na tři čtyři topné sezóny, když nám kůrovec něco nechá...

Řeč je zatím jen o množství potřebné elektřiny (resp. tepla). Dodávky ale musejí být také bezpečné a kvalitní. Tím energetici míní „furt“, v každém okamžiku, a bez výkyvů napětí a frekvence. Nikdo zatím nedal ani teoretickou odpověď na to, kdo za to ponese odpovědnost. Evropská komise? Uhelná komise? Fajn, a jaké pro to má zdroje? Ekologistické organizace? Ty mají „ambiciózní“ cíle, ale dosud nepřiznaly ani špetku odpovědnosti za ekologické a ekonomické průšvihy, které se staly v důsledku jimi smyšlených a demonstracemi, okupacemi, stávkami a hrozbami prosazených opatření.

Před rokem 2000 společnost ČEZ řídila elektrizační soustavu, měla centrální dispečink a nějakých 20 tisíc MW zdrojů. Měla úkol, dovednosti, zdroje a odpovědnost. Ne, nestýská se mi po „starých časech“. Centrální dispečink a řízení soustavy má dnes ČEPS a v elektrárenství máme volný trh. Podnikatelé si můžou podnikat, obchodníci obchodovat, spotřebitelé vybírat a šmejdi šmejdit.

Jenže: část podnikatelů není schopna bez dotací ani stavět, ani provozovat moderní obnovitelné zdroje. Část podnikatelů už není schopna platit za „povolenky“. A Lukáš Hrabal, tiskový mluvčí ČEPS, dnes říká: „V případě odstavení uhelných zdrojů v dřívějším termínu hrozí nedostatek náhradních zdrojů, které nespalují uhlí, pro zajištění spolehlivého chodu soustavy a rovněž podmínky soběstačnosti dodávek. Vyšší integrace OZE v tomto případě nepřispívá dostatečně k zajištění bilance.“








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.