Neztrácejme čas, čas jsou peníze

Budeme vůbec takovou elektrárnu potřebovat? A nezruinuje nás to, když ji budeme stavět? K zamyšlení stačí strohá logika.

Elektřina bude lidem pro život stále nezbytnější. Je to krev civilizace. Její poptávka má dlouhodobě trvale vzestupnou tendenci. Technický pokrok, například světlo emitující diody nebo administrativní opatření, například zamýšlené omezení výkonu vysavačů, jsou jen jako kapky proti požáru. Mohou jen tendenci zmírnit.

Vzpomínám si, jak kdysi Rakušané referendem zavřeli svoji skoro hotovou jadernou elektrárnu a dušovali se, že ji nebudou potřebovat, že mají elektřiny dost. (Ve skutečnosti se "atomu" báli.) Za pár let se ukázalo, že ano, poslušní občané šetřili a taky průmysl se obešel se stávajícími dodávkami, ale výrazně vzrostla spotřeba elektřiny v alpských střediscích na provoz nových vleků a umělé zasněžování. I jinde bude spotřeba také stoupat. Zcela určitě bude růst spotřeba na klimatizace (jak jinak můžeme čelit globálnímu oteplování v kancelářích?) a taky elektromobily se slibně rozvíjejí. Možná se objeví další segmenty lidské činnosti, v kterých spotřeba elektřiny prudce vzroste. Elektřina ještě neřekla svoje poslední slovo.

Takže spotřeba v budoucnu bude růst (nemluvě o nutnosti nahradit dosluhující zdroje). A čím pokrýt poptávku za oněch krásných, bezvětrných nocí? Všechny obnovitelné zdroje elektřiny jsou závislé na rozmarech přírody. Jistě, ještě tu jsou vodní elektrárny, ale jak přistavět další řeky? Nebo aspoň další hory, jako jsou Dlouhé Stráně, kde bychom mohli skladovat elektřinu ve formě vysoko položených nádrží s vodou? Dokud si nebudeme umět vyrobit elektřinu do zásoby, nejsou sluneční a větrné elektrárny plnohodnotná alternativa. Na tak dalekou budoucnost nemohou čekat naše dosluhující zdroje ani naše rostoucí spotřeba. Budeme tedy potřebovat už brzy nové elektrárny, které se dají regulovat podle aktuální spotřeby, ne podle počasí. To mohou být elektrárny na fosilní palivo nebo jaderné elektrárny. Když nebudeme brát ohledy na to, že spalování fosilních paliv představuje ekologickou zátěž, mohli bychom dát přednost elektrárnám na uhlí nebo radši těm nejmodernějším na plyn. Brání tomu skutečnost, že v naší krásné vlasti je obecně zdrojů fosilních paliv pohříchu málo.

Jestli si připustíme, že k pokrytí naší spotřeby elektřiny budeme v budoucnu nezbytně potřebovat právě domácí jaderné elektrárny, pak nemá smysl spekulovat, jak draze za to zaplatíme. Ostatně obava z toho, že elektřina vyráběná Novým Temelínem bude moc drahá, nemá opodstatnění. Okolnost, že dnes elektřina zlevňuje, protože je tu (politicky uměle vzniklý) převis nabídky nad poptávkou, znamená jediné: V budoucnu se karta obrátí. V době, kdy Nový Temelín začne s výrobou, zejména ve špičkách denní spotřeby, neseženete v Evropě elektřinu lacinější – s pravděpodobností hraničící s jistotou. Navíc, jestliže dnes elektřinu vyvážíme, znamená to, že jsme lacinější než konkurence. Proč předpokládat, že v budoucnu bychom mohli kupovat odjinud laciněji? A vůbec, spolehli byste se s takovou životně důležitou komoditou na sousedy?

Takže stavět další jaderné elektrárny je u nás nezbytné a čím dříve to pochopíme a zařídíme se podle toho, tím dříve získáme konkurenční výhodu aspoň před sousedy. Angličané už to pochopili (ti jsou naštěstí za Kanálem). Až to pochopí i Němci, (pozor, němečtí "Zelení" začínají blednout!), bude pozdě.