Pokud je čtenářům tato úvodní věta povědomá, už ji opravdu jednou četli. Stejnou úvodní formulaci jsem použil v dubnu t. r. v článku nazvaném Kolik lidí zabíjí výroba elektřiny?. Článek se zabýval bezpečnostními studiemi vycházejícími z databáze závažných nehod souvisících s energetikou ENSAD (ENergy-related Severe Accident Database), která byla zpracována v Paul Scherrer Institut (PSI) ve Švýcarsku roce 1998 a je průběžně aktualizována. V databázi ENSAD jsou shromažďována data o mimořádných událostech v celém energetickém sektoru. Jsou v ní zahrnuty údaje nejenom z provozu a údržby elektráren, ale i z procesu těžby, transportu a zpracování paliva a rovněž z oblasti likvidace vzniklých odpadů.

Souvislost dvaceti obětí pondělního výbuchu v dole Handlová s výrobou elektřiny je zřejmá. Drtivá většina těženého hnědého uhlí totiž končí v elektrárně Nováky. Horníci a záchranáři z Handlové jsou další z velmi dlouhé celosvětové řady obětí těžby uhlí a potažmo výroby elektřiny. Pouze namátkou zmíním další tragické události z poslední doby:

110 obětí výbuchu metanu v dole Uljanovskaja v sibiřské Kemerovské oblasti (březen 2007),
39 obětí výbuchu metanu v dole Jubilejnaja v sibiřské Kemerovské oblasti (květen 2007),
181 obětí zaplavení dvou dolů u města Sin-tchaj na východě Číny (srpen 2007),
100 obětí výbuchu metanu v dole Zasjadko u Doněcku na Ukrajině (listopad 2007),
2 oběti závalu v Dole Karviná (listopad 2008),
2 oběti výbuchu metanu v dole Borynia na jihu Polska (červen 2009),
28 obětí výbuchu metanu v dole na indonéském ostrově Sumatra (červen 2009),
1 oběť závalu v Dole Karviná (červenec 2009),
8 obětí výbuchu metanu v dole Carminales v severokolumbijské provincii Antioquía (srpen 2009),

Na závěr tohoto tragického výčtu bych uvedl, že dle oficiálních podkladů za rok 2008 zahynulo pouze v Číně 3200 horníků.

Otázka zní, zda je lidstvo schopno redukovat počet obětí této smrtonosné uhelné rulety. Při pokračování stávajícího trendu výroby elektrické energie z uhlí, bohužel, nikoliv. Alespoň dle mého osobního názoru. Naši předkové relativně snadno dostupné zásoby uhlí již dávno vytěžili. Současní provozovatelé dolů jsou nuceni otvírat těžbu v geologických podmínkách, které ještě před několika desítkami let byly považovány za vysoce rizikové popř. zcela nevytěžitelné. Ať už z důvodu zvýšeného rizika výbuchu plynů, závalů nebo zaplavení. Důl Handlové je pouze dokladem tohoto trendu, těžba v této lokalitě byla zahájena již v roce 1909. Ostatně za sto let od zahájení těžby až do pondělního výbuchu je v širším okolí evidováno celkem 445 obětí těžby uhlí. Pět generací lidských tragédií.

Existuje tedy východisko z této situace? Ano, existuje. Východiskem je výroba elektřiny z jiných zdrojů, než spalováním uhlí. Studie vycházející z databáze ENSAD exaktně dokládají, že lidstvo má k dispozici energetické technologie, které umí vyrobit elektřinu bezpečněji.

Jaké technologie to jsou, popř. v budoucnu ještě budou, je otázka do diskuze. Mnohdy, bohužel, vedené neracionálně a ideologicky a právě bez ohledu na dostupná čísla, třeba z databáze ENSAD. Dle názoru autora mohou průmyslově vyspělé země kráčet cestou jaderné energetiky. Fakta a seriozní vědecké studie jednoznačně prokazují, že moderní jaderná energetika rozhodně není způsob výroby elektřiny, který by byl pro lidstvo více nebezpečný než výroba v jiných typech elektráren. Je tomu spíše naopak.

Převzato z Nejedly.blog.idnes.cz se souhlasem autora