ENERGETIKA: Malý výpadek, velké problémy

V části Prahy vypadla minulý týden na necelou hodinu dodávka elektřiny. Na první pohled nevýznamná událost, ale v malé chvíli tato zpráva zaplnila přední místa všech zpravodajských serverů. Elektřinu bereme jako samozřejmost, často si ani neuvědomujeme, jak moc jsme na ní závislí. Když jedeme metrem, tramvají či výtahem, nepřemýšlíme o tom, jak složitá je cesta elektřiny od výrobce až ke spotřebiteli.

Fráze o tom, že zajištění spolehlivé dodávky elektřiny je jedním ze strategických zájmů státu a má přímý vliv na bezpečnost, nikoho z nás příliš nevzrušuje. Teprve ve chvíli, kdy uvízneme ve výtahu či marně čekáme na tramvaj, začínáme o naší závislosti na elektřině a naší zranitelnosti v případě jejího výpadku přemýšlet. Na Vinohradech a Žižkově mělo tuto příležitost mnoho tisíc lidí. Během tak krátké doby, po kterou výpadek trval, není čas na sáhodlouhé filozofování, ale je to minimálně příležitost k tomu, abychom si uvědomili, jak je příjemné, že jsou dodávky elektřiny spolehlivé a výpadky ojedinělé.

Obdivuhodná je práce techniků, kteří dokáží během několika minut odhalit příčinu závady a stejně rychle dodávku obnovit. Avšak nejen spolehlivá distribuce elektřiny, ale i její stabilní výroba jsou důležitými faktory, které jsou základními předpoklady pro zajištění našeho každodenního pohodlí. K tomu, abychom mohli elektřinu využívat 24 hodin denně po 365 dní v roce, musíme také nepřetržitě a v dostatečném množství vyrábět. S elektřinou se obchoduje jako s každou jinou komoditou, jejím specifikem však je, že musíme zajistit rovnováhu mezi spotřebou a výrobou – jinými slovy – nemůžeme si ji vyrobit do zásoby na „horší časy“.

Dnes se v České republice s potížemi s dodávkou elektřiny setkáváme jen velmi ojediněle. Vyrábíme jí dostatek, část si můžeme dokonce dovolit vyvážet. Na první pohled tedy nemáme žádný problém. Musíme si však uvědomit, že u nás roste spotřeba tempem bezmála 4 procent ročně a doba výstavby (včetně projektu a schvalování) uhelné či jaderné elektrárny se pohybuje v řádech 5, respektive 10 let. Pokud se tedy dnes ptáme, zda je nutné připravovat výstavbu nových zdrojů v době, kdy máme přebytek elektřiny, musíme si odpovědět, že možná už včera bylo pozdě. Nemůžeme zkrátka čekat do chvíle, kdy se nedostatek projeví, ale musíme začít s výstavbou nových elektráren v dostatečném předstihu.

Mějme proto pochopení pro naše výrobce elektřiny a nehledejme za jejich snahou o výstavbu nových zdrojů jen slepou honbu za zvyšováním zisku. Budiž nám pražský výpadek příležitostí, abychom si výše uvedené skutečnosti více uvědomovali. Zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny je během na dlouhou trať, musíme plánovat v dostatečném předstihu. V těchto otázkách není místo pro lehkomyslnost či jakékoliv experimentování.

Autor je členem výboru České nukleární společnosti