29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ENERGETIKA: Lesy jako zdroj pro posílení svobody

Válka na Ukrajině, hrozba zastavení plynu a ropy z Ruska, hrozba jaderné války... Jsme příliš zranitelní, přitom by někteří politici chtěli porazit Rusko, ale nejsou schopni zajistit nezávislost na něm a pro občana sociálně únosné ceny energií.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novak 8.4.2022 10:41

Jenom 2 miliony lidí žijí v městských domech s dálkovým vytápěním, napojených na plyn a elektřinu? Řekl bych že víc. O dost víc.

A to pak ovlivníte leda spotřebu, když budete škudlit. Jinak nic.

A podotek - Praze přestalo stačit dříví přivážené po Vltavě až ze Šumavy i z lesů na západ od města koňkou už v 19. století. A to tehdejší Praha sahala od Oujezdské brány po Horskou na Florenci a od Písecké u Belvederu po Koňskou na místě Národního muzea. Dala se přejít svižným tempem za půl hodiny...

O. M. 7.4.2022 9:23

Ježíšikriste, hotový dort pejska a kočičky.

K tomu představa, že budeme všichni topit dřevem, abycom byli "energeticky svobodní". a) tolik lesů nemáme b) co s tím popelem?

A o lidi se nebojte, oni si cestu ke dřevu zase najdou.

M. Vinkler 6.4.2022 20:45

Autor je trochu mimo - 70% obyvatel žije ve městech , ze zbývajících 30% venkova valná část dřevo zná a používá.

Za druhé - primárním posláním lesa by měly být jeho ekologické funkce a nikoli zásobárna dřeva pro průmyslovou výrobu tepla.

I. Polák 6.4.2022 18:44

Doufám máte všechno podepřené čísly, jako třeba ty dotace, a srovnání s dotacemi na jiné energie, včetně podory plynových kotlů a pod. Dejte nějaká čísla...

Jo, lesní stroje žerou naftu. Zámořské lodě žerou naftu. Koně prdí metan.

I. Polák 6.4.2022 18:40

Chcete dnes ještě někdo tvrdit, že celé ekošílenství nevzniklo v FSB? Podobně jako sověti v minulém století podporovali hnutí za jaderné odzbrojení.

Jinak díky pane Martane, sleduji vás už dlouho. Jsem milovník topení dřevem jakož i všeho ostatního využití dřeva. Ty stromy co sežral kůrovec jsem v mládí pomáhal vysadit.

J. Ticháček 6.4.2022 18:07

A proto se nestačíme divit, proč sedláci hnoji.

J. Lukavsky 6.4.2022 16:08

"hnijit lesy jako pole?" Při klasickém lesnictví se strom pokácí, odvětví, odkorní a kmen odveze. Takže větve a kůra zůstanou a dodají půdě organiku. Půda se dále tvoří pomalým zvětráváním podloží, takže neustále pomalu přirůstá. Takže hnojení není třeba. A když se nespěchá tak les roste s minimální údržbou. Tedy smíšený les, monokultura je vždy nestabilní. J.L. end

V. Povolný 6.4.2022 15:08

Já bych řekl, že se tehdy o ekologii vědělo možná víc než teď. Jen se tomu neříkalo ekologie, vycházelo se z praktických zkušeností a přírodních zákonů a hlavně, nedělala se z toho politika. Ekologie je dnes pojem natolit zpolitizovaný, že se někomu, kdo se ohání ekologií protě nedá věřit.

R. Vacek 6.4.2022 13:57

Spolehlivou energetickou nezávislost dávají jaderné elektrárny. A pokud by nám je postavil Rosatom, tak je získáme rychle a levně. U jiných dodavatelů hrozí, že spíš nebudou nikdy zprovozněny. Navíc pak nebudeme potřebovat putinovskou ropu a plyn. Rusko nabízí platební podmínky, kdy elektrárnu za své nejprve postaví a až potom budeme splácet úvěr. Takže dokonce ani teď zločinnému režimu žádné prachy nebudeme posílat, ale až někdy za 6 let po spuštění prvních reaktorů. A to už snad boje na Ukrajině skončí.:-)

P. Pepax 6.4.2022 11:57

Souhlas, lesy jako energetická surovina je zcestná myšlenka.

J. Rejzek 6.4.2022 9:54

Myšlenka, že lesy nás spasí a osvobodí od energetické závislosti je scestná. Hospodářský les vždy dodával ke spalování dřevní odpad, nevhodný k jinému využití. Ročně přirůstá 17 mil. kubíků dřeva, ale to neznamená, že se může to samé množství vytěžit. A i kdyby to šlo, tak se musí většina toho dřeva prodat jako cennější sortiment nežli palivo, aby se náklady na pěstování lesa vrátily. Pálení dřevní štěpky je taková hra na ekologii. Spotřeba pohonných hmot, při vyhrnování , vyvážení, štěpkování a odvozu do mnohdy stovky kilometrů vzdálených spaloven je převeliká. Vše může fungovat jenom díky dotacím pro všechny aktéry

Jak se hospodaří v lesích nám ukázala kůrovcová kalamita .Vše se svádí na počasí, kůrovce a špatnou práci předchozí generace lesníků. Bylo by zajímavé vše porovnat. Třeba množství kůrovcové hmoty podle vlastníků a velikosti lesa. Pak by se ukázalo, že jistý podíl na této kalamitě má i způsob hospodaření v lesích.

M. Valenta 6.4.2022 9:46

Tlení je nutné pro zdárný růst lesů. Chtěl by snad autor hnojit lesy jako pole?

Š. Zemek 6.4.2022 9:31

Autor mi přijde poněkud ujetý. Všichni vzývají topení biomasou jako obnovitelným zdrojem energie, ale neberou ohled na skutečnost, že ta obnovitelnost má určité parametry. Zemědělci se zbláznili do bioplynek, nasmlouvali dodávky el. energie a teď musí volky nevolky osívat pole kukuřicí aby splnili dodávky. Totéž lesy. Ty mají pouze určitou kapacitu přírůstu a cokoli nad ní je rabování. To vidíme momentálně s kůrovcovou těžbou, kdy se vymlátily obrovské plochy a pravděpodobně naplnil etát. To je maximálně povolené množství těžby v jednom deceniu. Takže dodávka užitných sortimentů v brzké době rapidně poklesne, což zvedne cenu dřeva. Tím i té slavné biomasy. A Šumava? Tu kdyby ponechali lesníkům, zůstala by zelená. Dali ji zeleným a ti ji zničili.

J. Lukavsky 6.4.2022 9:16

"suchý les přece odpaří méně vody než les živý" ale nejméně vody odpaří asfalt či beton! Neměla by se Šumava vyasfaltovat? No již Karel IV. blahé paměti podporoval zakládání rybníků "aby se voda odpařovala a více pršelo na pole". Ale tenkrát se o ekologii nevědělo nic. J.L. end

J. Lukavsky 6.4.2022 9:13

Šumava byla uměle vysázená smrková plantáž na většině území. Smrková monokultura byla stejnověká neb byla vysázena během několika málo let po r. 1868 po velké sněhové kalamitě. Porosty byly klasicky lesnicky ošetřovány a úspěšně dorostly těžební velikosti. Takže jsme měli možnost je postupně vytěžit, dřevo prodat a zalesňovat směsí buk-jedle-smrk-? Čili uměle navodit a vrátit původní složení. Až by smíšený les se uchytil mohla se Šumava vyhlásit národním parkem. Místo toho se celá Šumava naráz vyhlásila Boubínem a nechala tajůplným přírodním silám. Výsledek jsou uschlé souše a podrost smrkové monokultury, opět stejnověké. Čili rozdíl oproti klasickému lesnictví je, že se dřevo nevytěžilo a neprodalo, ale nechalo uschnout. Ekologie jako noha! Kdyby se to dřevo vytěžilo a zpracovalo ve stavebnictví tak ten C by byl vázán na řádově desítky-stovky let. Takto shnije a C se opět (k bezmeznému úžasu tzv. ekologů...) vrátí do vzduchu. To by blbej nevymyslil ani kdyby ho umlátili. J.L. end

M. Bechyně 6.4.2022 7:36

Vrcholným paradoxem je, že CHKO Šumava ani nepovoluje zvětšování ploch lesů na úkor např. nevyužívaných trvalých travních porostů na území CHKO v okolí Kašperských Hor. Cílem těchto "ochránců" totiž není chránit přírodu. Ale vyhnat z dříve kulturní krajiny ní lidi, kteří by o ní chtěli pečovat a starat se o ní jako generace předků. Pro ně a další turisty pak postaví jelení, vlčí a další návštěvnická centra. Oni pak jen přihlížejí jak lesy schnou a umírají. A "vědecky" vysvětlují, že je to vlastně dobře, suchý les přece odpaří méně vody než les živý.