Ještě se nevyřešily všechny problémy spojené s „explozí“ slunečních elektráren z loňského roku a propagátoři zainteresovaní na tomto byznysu již zvedají hlavu. Nevíme, kolik to všechno bude stát, jak to bude efektivní, bohužel nelze předvídat ani výsledky soudních arbitráží, není vyřešená likvidace FV článků atd. Jediná jistota je, že to bude velmi drahé. Pokud porovnáme ceny energií v ceníku RZ, můžeme se přesvědčit, že cena elektrické energie pro koncového uživatele vzrostla z roku na rok o 10 až 21 % v závislosti na sazbě. Pro úplnost dodejme, že v ceně za elektřinu dnes přispíváme 15 – 30 % na obnovitelné zdroje, a bude hůř.

Při nedávném vystoupení (2. 3. 2011) na ČT24 pánové A. Spáčil a P. Baroch naznačili další katastrofický scénář, v kterém bychom měli dát sluneční panely pokud možno na všechny budovy v ČR – údajně bychom tak měli k dispozici až 50 % požadované elektrické energie. Nevím, jak dalece je tento údaj pravdivý, správně spočítaný, vzhledem k velikosti našich střech, ale o to nyní nejde. Pojďme se na tuto problematiku podívat z jiného úhlu.

Sluneční panely na moderních budovách, tam, kde architekt s touto možností předem počítal, mohou být přínosem a mohou se stát architektonickým prvkem, ale nemělo by se to přehánět. Nedovedu si však představit, jak budou naše staré zástavby, vesnice či historické budovy vypadat, pokud by se tato vize opravdu uskutečnila.

V současné době máme nainstalováno asi 1800 MW ve slunečních panelech, stálo to asi 100 miliard Kč, výsledkem je, že ve všem platíme dražší elektřinu a lidé v Praze, Ostravě, Ústí n. Labem či v jiných lokalitách dýchají stále znečištěný vzduch. Opravdu se tyto prostředky nedaly využít jinak? Je toto opravdu ten správný přístup k životnímu prostředí? Už zase místo potřeb člověka jenom žonglujeme s ciframi a plníme plán a závazky z Bruselu.

Je škoda, že nikoho nenapadlo zeptat se pracovníků přenosové soustavy, jaký výkon z obnovitelných zdrojů jsme schopni využít a regulovat. V našich podmínkách využijeme slunce k energetickým účelům asi 1460 hodin ročně, přičemž zapínání těchto zdrojů je nejen nárazové, náhodné, ale i nepředvídatelné. Propagátoři těchto zdrojů se řídí heslem "my si to zapojíme, vy si s tím nějak poraďte a spotřebitel to zaplatí". Ale jaký výkon OZE ještě potřebujeme, kam až půjdeme.

Solární propagátoři se v poslední době dovolávají akumulace v bateriích či jiných palivových článcích, ale ani zde se žádný zázrak – revoluce nekoná. Přestože nejrozšířenější olověný článek známe a používáme již více než sto let, jeho vlastnosti se příliš nezměnily, je poměrně těžký, materiálově náročný a má omezenou životnost 5 – 10 let. Pokud bychom chtěli takto akumulovat energii, stálo by to s příslušenstvím a pomocnými budovami cca 5000 Kč/kWh, ostatní články – ať už chemické či vodíkové – na tom nebudou lépe. Můžeme si zhruba spočítat, kolik by stála akumulace na jeden zimní den či týden. Jednoduše další stovky miliard, které nemáme.

Hovoří-li se o tzv. inteligentních sítích, které potřebný výkon – spotřebu lépe využijí, obávám se, že když napadne sníh nebo během noci prostě nebude co regulovat, budeme muset „nahodit“ klasické zdroje, pokud je budeme mít připravené.

Není v možnostech novinového článku vysledovat všechny slabiny slunečních zdrojů, velmi zajímavý je však přístup ČT, která dává nekritický prostor propagátorům a provozovatelům sluněnčních elektráren. Přičemž i ČT musí nakupovat energii z těchto zdrojů a ještě v tomto volebním období bude žádat o navýšení koncesionářských poplatků právě kvůli dražší energii, protože před volbami budou politici ještě více ohební.

Těžko předvídat, jaký bude další vývoj, ale je jen málo důvodů k optimismu, v obnovitelných zdrojích se točí miliardy a ty jsou jisté na mnoho roků dopředu. Solární baroni mají dostatek prostředků k nákupu lobbistů, poslanců, ministrů, ba celých stran, aby o své zisky nepřišli, navíc jsou zde užiteční ekologové. Co to přinese platícím spotřebitelům, na to nám diskuse v televizi určitě odpověď nedá.