Během několika málo desetiletí skončí zásoby ropy a automobily budou muset být poháněny elektřinou. Bylo by skutečně velkým neštěstím pro celé lidstvo, kdyby japonská katastrofa nějak vážně ovlivnila renesanci jaderné energetiky ve světě.

Ve světě je dnes v provozu více než čtyři sta jaderných energetických reaktorů, které poskytují ohromné množství velice levné a velice spolehlivé energie, vyráběné bez zatěžování životního prostředí emisemi a skleníkovými plyny.

Musíme si navíc uvědomit, že nedostatek energie se stává stále větším bezpečnostním rizikem ohrožujícím svobodu a nezávislost jednotlivých zemí. Jaderná energie se proto stává strategickou výhodou. Andrej Sacharov již v roce 1977 prorocky postavil rovnítko mezi jadernou energii a svobodu Západu.

Všechno uvedené platí pro Japonsko dvojnásob. Tento stát je chudý na energii. Nemá skoro žádné vlastní zdroje fosilních paliv, a je proto prakticky plně odkázán na dovoz energie. Přitom spotřeba energie je v Japonsku, v zemi s mimořádně rozvinutým průmyslem, značně vysoká. Z tohoto důvodu je naprosto pochopitelné, že Japonsko považovalo a nepochybně bude považovat i v budoucnu jadernou energetiku za velice významný nástroj zajištění energetické nezávislosti a bezpečnosti země. Proto Japonci vybudovali a provozují přes padesát jaderných energetických reaktorů.

Reaktory vydržely

Zatím je příliš brzo, abychom dělali nějaké definitivní závěry ohledně důsledků zemětřesení pro jadernou energetiku v Japonsku. Některé věci jsou však zřejmé už teď. Všech šest jaderných reaktorů ve Fukušimě jsou takzvané varné reaktory (Boiling Water Reactor, BWR), které se v Česku nepoužívají. Podle zatím dostupných informací ani u jednoho z šesti postižených reaktorů nebyl porušen kontejnment - tedy ochranná obálka zabraňující v případě havárie tomu, aby radioaktivní materiály z palivových článků unikly do okolního prostředí. Problém, který vznikl na několika reaktorech v elektrárně Fukušima, byl způsoben tím, že vlna tsunami, vyvolaná zemětřesením, poškodila záložní dieselgenerátory, které mají v případě výpadku zdrojů zajistit elektřinu pro rezervní chlazení reaktorů. Protože další mobilizované náhradní zdroje elektřiny nestačily, přikročili operátoři ke zcela nestandardnímu a nouzovému řešení - chlazení přehřívajících se reaktorů mořskou vodu. Skoro jistě to znamená v budoucnosti odepsání těchto reaktorů. Vzhledem k tomu, že elektrárna ve Fukušimě je významným dodavatelem elektřiny v Japonsku, bude překonání důsledků tohoto japonského zemětřesení zřejmě trvat mnoho let a možná i celé desetiletí.

Ať pokračuje renesance

Pro znepokojenou veřejnost bude zřejmě užitečné připomenout si několik základních skutečností. Reaktory pracující v České republice jsou založeny na zcela jiném principu. V naší zemi jsou provozovány takzvané tlakovodní reaktory (Pressurized Water Reactor, PWR), které mají dva okruhy. To znamená, že pára pohánějící generátory (jež vyrábějí elektřinu) nevzniká přímo v reaktoru. Porucha v sekundární části u reaktorů PWR by ponechala primární, tedy radioaktivní okruh neporušený.

"Velkou energetiku", tedy energetiku velkých výkonů, není možné nahradit obnovitelnými zdroji. Musíme si uvědomit, že čistý denní přírůstek obyvatelstva na naší planetě značně přesahuje dvě stě tisíc osob. Kdybychom jim chtěli zajistit zásobování elektřinou pouze na bídném světovém průměru, museli bychom dávat do provozu jeden temelínský reaktor každý třetí či čtvrtý den. Během několika málo desetiletí skončí zásoby ropy a automobily budou muset být poháněny elektřinou. Odkud ji bude lidstvo brát?

Bylo by skutečně velkým neštěstím pro celé lidstvo, kdyby japonská katastrofa nějak vážně ovlivnila slibně se rozbíhající renesanci jaderné energetiky ve světě. Doufám, že tomu tak nebude.

"Hrdinní" bojovníci za nic

Důsledky ničivého zemětřesení v Japonsku, jehož síla dosáhla 8,9 stupně podle Richterovy škály a které následovaly ničivé vlny tsunami přesahující místy výšku deseti metrů a pohazující loděmi a nákladními automobily, jako by to byly dětské hračky, a smetávající několikapatrové domy jako domečky z karet, si zatím nikdo nedokáže reálně představit. Zřejmě jde o jednu z nejničivějších katastrof, které lidstvo v moderních dějinách postihly. Tváří v tvář této katastrofě si najednou uvědomujeme, jak je vlastně člověk bezmocný vůči přírodě v zemských, či dokonce v kosmických dimenzích.

Velkou chybou a osudovým omylem by však bylo, kdybychom z jednoho, jakkoliv katastrofálního zemětřesení v jedné zemi chtěli dělat nějaké závěry o budoucnosti jaderné energetiky. Jaderná energetika byla v posledních dvou třech desetiletích utlumena hlavně činností nezodpovědných "zelených" skupin, které "hrdinně" bojovaly proti jaderným reaktorům, a přitom jim nevadilo na padesát tisíc jaderných hlavic (každá z nich deseti- až stonásobně silnější, než byla hirošimská bomba) nashromážděných v arzenálech supervelmocí.

MfD 17.3.2011