24.10.2019 | Svátek má Nina


ENERGETIKA: Jaderná energie? Bezpečnější než kouření

1.4.2011

Vroce 1908 se na Sibiři odehrál záhadný výbuch. Povalil osmdesát milionů staletých stromů a totálně poničil přes deset tisíc kilometrů čtverečních území. Ve vesnici vzdálené sedmdesát kilometrů vzdušná vlna vyrazila okenní tabulky.

Kdyby se podobná událost odehrála v jedenadvacátém století o několik tisíc kilometrů na jihovýchod, v oblasti Tokia, počet obětí by dosáhl desítek milionů a kontejnment fukušimského reaktoru by zcela jistě nevydržel. Ale okolí by to asi málo zajímalo: radioaktivitu pitné vody i jarní cibulky by neměl kdo měřit.

Zmiňuji tunguzský meteorit, abych ukázal, že lidstvo se nemůže pojistit proti všem přírodním či kosmickým katastrofám. Naše planeta se může stát neobyvatelnou po vyčerpání energetických a jiných zdrojů, ale i z důvodů, abych tak řekl, kosmických: až naše Slunce spálí veškeré lehké prvky a přestane svítit a hřát, bude konec s naší civilizací. Jaderná energie Slunce, která nám vyrobila fosilní paliva a poskytuje nám dodnes i „zelené“ obnovitelné zdroje, není nevyčerpatelná.

Ale nechci čtenáře strašit perspektivou, která nenastane dříve než za miliony let (během kterých vynalézavý homo sapiens sapiens může přijít na další mechanismy samozkázy).

Většina lidí si není schopna uvědomit, že bez jaderné energie by nevznikl život a nemohl se vyvíjet od Věstonické venuše až k mrakodrapům Tokia a New Yorku, kosmickým raketám a jaderným a termojaderným bombám.

Ve čtyřicátých letech lidstvo ovládlo jadernou energii a začalo si hrát na Všemohoucího: až do moratoria na pokusné výbuchy jaderných a termonukleárních zbraní uskutečnilo přes dva tisíce pokusných výbuchů jaderných zbraní. V atmosféře byla „vyzkoušena“ více než čtvrtina z nich – většinou mnohonásobně (až tisícinásobně) silnějších, než byly atomové bomby nad Hirošimou a Nagasaki. Andrej Sacharov se stal disidentem, když si uvědomil, že každá megatuna jaderných náloží odpálených v atmosféře způsobí předčasnou smrt tisíců anonymních lidských bytostí „někde“ na naší planetě.

Píši tuto úvahu devatenáct dnů po velké přírodní katastrofě, která postihla Japonsko. Již devatenáct dnů se japonští technici snaží dostat pod úplnou kontrolu šest reaktorů jaderné elektrárny ve Fukušimě. Nehledě na zemětřesení nevídané síly – 8,9 podle Richterovy stupnice – a 23metrové vlny tsunami, konstrukce budov a hlavně kontejnmentů fukušimské elektrárny v zásadě odolaly této katastrofě. Nezafungovaly „pouze“ systémy nouzového chlazení – tedy dieselgenerátory vyrábějící proud pří výpadku proudu z vnějších zdrojů, a zřejmě je narušen kontejnment na jednom z nejstarších bloků, který je v provozu již kolem čtyřiceti let.

Množství radioaktivity, které se dostalo ven z kontejnmentů fukušimských reaktorů, nelze zatím srovnávat s radioaktivním zamořením způsobeným zatím největší jadernou katastrofou před 25 lety, tedy černobylskou.

Za čtvrt století můžeme provést jistá shrnutí: černobylská katastrofa připravila v průběhu prvních dvou měsíců o život necelých 250 osob – většinou operátorů, hasičů, techniků. Fundované mezinárodní studie docházejí k závěru, že v průběhu padesáti let od havárie bude ročně umírat – většinou na rakovinu štítné žlázy – asi padesát osob. Nechci znít cynicky: ale v Ukrajině umírá ročně 100–200 osob na otravu jedovatými houbami; další desítky tisíc – rok co rok – v důsledku kouření a požívání alkoholu.

O obětech dopravních a průmyslových nehod raději nemluvím.

V naší zemi se důsledky nehody na fukušimském reaktoru vůbec neprojeví. A v Japonsku budou pravděpodobně tvořit pouze zlomek obětí nedávného zemětřesení.

Našim odpůrcům jaderné energetiky, mají-li skutečný zájem o zdraví a bezpečnost lidí, doporučuji, aby se zaměřili na boj proti kouření a konzumaci alkoholu v naší zemi: je to úkol mnohem obtížnější než strašení následky Fukušimy. Je to však současně úkol mnohem perspektivnější: mohli by přispět k záchraně desítek tisíc občanů naší země. Ročně, přátelé!

MfD, 31.3.2011

Autor je jaderný fyzik



Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Specialista na pojištění

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Praha, Středočeský kraj






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.