Čeští středoškoláci si přejí útlum uhelných elektráren a jejich nahrazení jadernými, větrnými a solárními. Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín jich je dokonce 80 % a překvapivě značná část by souhlasila i se zrušením omezení na těžbu uhlí v severních Čechách. Zjistil to anonymní průzkum Co si myslíš o zdrojích elektřiny v České republice?, který se letos uskutečnil během besed o energetické budoucnosti lidstva ve dvanácti českých gymnáziích a středních školách. Bezmála polovina z 886 respondentů, přesně 48,5 %, se domnívá, že výkon jaderných elektráren by se měl zvýšit. Více než 62 % studentů doporučuje rozvíjet větrnou a solární energetiku. Pro snížení výkonu českých uhelných elektráren se vyslovilo 57 % a se zrušením uhelných limitů souhlasí nebo spíše souhlasí 42 % středoškoláků.

Tolik tisková zpráva o názorech mladých Čechů. O podobě energetiky v době, která připadá na většinu jejich aktivního života, se rozhoduje dnes. Právě dnes se ukazuje, že transformace na dostupné a klimaticky i ekologicky přijatelné zdroje bude drahá – a veškerou tíhu těchto obřích nákladů ponesou dnešní středoškoláci a další generace. Mají právo vědět, co je čeká, a požadovat, aby se ony miliardové zdroje vynakládaly účelně.

Jejich představa bezemisní energetiky koresponduje se světovými trendy. Průkopníky jsou překvapivě nikoli Rakousko, jež si uzákonilo zákaz jaderné energetiky, ani Německo s ambiciózním programem obnovitelné energetiky kolem roku 2050. Příkladem jsou Švédové a Švýcaři s kombinací dokonale odpovídající vizi českých středoškoláků.

Nepochybně je český potenciál obnovitelných zdrojů menší než švýcarských 60 nebo švédských 40 %, v první řadě vodních elektráren, doplněných produkcí jaderných bloků. Každopádně se ukazuje, že oba způsoby získávání energie nestojí v protikladu, a jsou navzájem kompatibilní. Ani jeden není samospasitelný, ani jeden nedokáže zaručit bezpečné, dostupné a ekologicky přijatelné dodávky elektřiny.

Vůbec nepostačí omezit spotřebu na jednotku hrubého domácího produktu, jak to požaduje Mezinárodní energetická agentura OECD/IEA. Stále by bylo zapotřebí nahradit nejméně polovinu, a možná i více uhelných elektráren. Čím však? Jak to bude s elektromobilitou, reagující na hrozící stále menší dostupnost, a tedy vyšší cenu ropy, a jakým způsobem získáme potřebný proud pro pohon automobilů? Z jakých zdrojů se budou financovat potřebné obrovské investice?

Odpovědět na tyto a další otázky potřebujeme rychle, byť se rozhoduje na mnoho desetiletí dopředu. Nemáme přitom právo na sebemenší chybu, neboť potřebných miliard je nedostatek. Jisté je pouze to, co vědí čeští středoškoláci:

Energetika se prostě musí dobře namixovat.

Právo, 5.11.2010

Autor je prezidentem České nukleární společnosti