ENERGETIKA: Dvojitý blackout v Indii

Dynamicky se rozvíjející asijská ekonomika musela na konci července v rozmezí 36 hodin dvakrát čelit masivnímu rozpadu elektrizační soustavy.

Dopady na infrastrukturu
Světová média dokumentovala důsledky přerušení dodávek elektřiny na industrializované segmenty indické společnosti, které jsou ostatně velmi podobné všude na světě. Ve velkých aglomeracích bylo možné zaznamenat standardní scénář postupného rozvoje negativních projevů již po několika minutách. Namátkou lze jmenovat výpadek dopravní signalizace s následným naprostým kolapsem automobilové dopravy, zastavení elektrifikované části železnic a potíže s přepravou osob ve výškových budovách. S odstupem desítek minut až jednotek hodin následovaly komplikace spojené s nefunkčností klimatizačních jednotek a chladírenských zařízení, čerpadla ve vodárnách přestala dodávat vodu do vodních řadů a čerpat splašky v čistírnách odpadních vod. Pro policejní složky blackout standardně znamená pohotovost spojenou s pokusy řídit zkolabovanou dopravu, především však musí zajistit veřejný pořádek a zabránit případnému rabování.

Dopravní zácpa na výpadovce Dillí – Gurgaon po blackoutu dne 31. července 2012. Foto: AP

V souvislosti s blackouty v Indii je však nutné poznamenat, že se jedná o občasně se opakující jev, takže infrastruktura vykazuje vůči rozsáhlým a dlouhodobým výpadkům elektrického napájení poměrně vysokou rezistenci. Rovněž tak obyvatelstvo není zcela vyvedeno z míry, jako je tomu v Evropě či USA. Poslední masivní výpadek na severu Indie byl zaznamenán v roce 2001. Především velké průmyslové podniky využívají vlastní elektrárny popř. alespoň dostatečně dimenzované dieselgenerátorové stanice, které jim umožní převést výrobu do technologicky bezpečného stavu a minimalizovat škody. Záložními zdroji napájení disponují úřady, policejní stanice, nemocnice, hotely, banky.

Indická elektrizační soustava
Předpokládám, že většina čtenářů nemá informace o indické elektroenergetice, takže zprostředkuji základní informace.

Systém zásobování elektřinou v Indii je logicky ohromným a složitým technologickým a ekonomickým konglomerátem dílčích sítí různých vlastníků. Historicky byly tyto jednotlivé sítě integrovány do pěti regionálních sítí: SEVER, ZÁPAD, VÝCHOD, SEVEROVÝCHOD, JIH, přičemž každá síť je řízena z příslušného regionálního řídícího centra, které je podřízeno národnímu řídícímu centru v Dillí (NLDC).

Elektrizační soustava v Indii. Zdroj: National Load Despatch Center of India (NLDC)

První čtyři sítě jsou od 26. srpna 2006 provozovány v synchronním režimu. Tato nadregionální síť je nazývána NEW GRID. Regionální síť JIH je tedy provozována samostatně a s New Grid je propojena několika stejnosměrnými linkami (HVDC).

Podle údajů Central Electricity Authority of India aktuálně činí celkový instalovaný výkon všech zdrojů 205 300 MW (205,3 GW), přičemž procentní zastoupení výkonu zdrojů je následující: uhlí 56,7%, plyn 9,2%, diesel 0,6%, jádro 2,3%, voda 19,1%, OZE 12,1%. Procentní zastoupení na výrobě činí: tepelné elektrárny 83,3%, voda 12,7%, jádro 3,6%, dovoz (Bhután) 0,4%. Spotřeba elektřiny na hlavu (2011) činí 819 kWh.

Základní informace o stavu sítí 30. a 31. července 2012
NLDC publikoval první "flash reports", z kterých lze vyčíst nejzákladnější informace:

První blackout byl iniciován v 02:32 dne 30. července. Celoindický odběr činil 99,8 GW, z toho v New Grid 74,2 GW. Z hodnoty frekvence před rozpadem sítě 49,68 Hz lze usuzovat na deficit výroby, zejména regionu SEVER, který dovážel 2,6 GW z regionu VÝCHOD a 2,9 GW z regionu ZÁPAD. Došlo výpadku celé sítě SEVER s výjimkou 3 bloků Badarpur zásobujících část Dillí (cca 250 MW), bloku Narora (cca 100 MW) a části Radžastánu (cca 100 MW). Provozovatelé sítí se snažili obnovit železniční dopravu a udržet aglomeraci Dillí, došlo k navýšení dodávek z regionů VÝCHOD a ZÁPAD. Podle údajů tisku se předpokládá, že výpadkem bylo postiženo zhruba 370 milionů lidí v osmi státech.

Druhý blackout byl iniciován v 12:57 dne 31. července, přičemž lze důvodně předpokládat, že síť SEVER ještě nebyla plně stabilizována po předchozím výpadku 30. července. Celoindický odběr činil 100,6 GW, z toho v New Grid 73,4 GW. Frekvence před rozpadem sítě odpovídala 49,84 Hz, v průběhu přechodových dějů došlo k poklesu až na 47,69 Hz. Byl zaznamenán výpadek sítí SEVER, VÝCHOD, SEVEROVÝCHOD. Udržela se celá síť ZÁPAD, část Dillí a některé další dílčí sítě. V 15:30 bylo zajištěno napájení železnice a metra v Dillí. Předpokládá se, že výpadkem bylo postiženo zhruba 670 milionů lidí ve 20 státech.

Příčiny blackoutů
Konkrétní technické příčiny jsou samozřejmě v současné době vyšetřovány příslušnými indickými orgány, hovoří se o měsících. Všeobecně se předpokládá, že zásadní příčinou je deficit mezi výrobou a dynamicky rostoucí spotřebou, který byl aktuálně umocněn nepříznivými klimatickými podmínkami. Letošní sezóna je charakterizována pomalým nástupem monzunových dešťů, což na jedné straně udržuje na pevnině vysoké teploty spojené se zvýšenými nároky na užívání klimatizace a na straně druhé představuje méně vydatné srážky spojené se snížením výroby v hydroelektrárnách a naopak zvýšeným užíváním čerpadel nespočetných milionů indických farmářů.

Řešení indické vlády - posílení výrobních kapacit
Vláda bere události z konce července velmi vážně, protože nespolehlivost dodávek elektřiny může velmi negativně ovlivnit ekonomický růst země a z politického pohledu by to nebylo poprvé, kdy by potíže v elektroenergetice iniciovaly události směřující v konečném důsledku k jejímu pádu. Předseda vlády Manmohan Singh hovoří o nutnosti zajištění investičních prostředků ve výši 400 miliard USD na výstavbu dalších 76 000 MW do roku 2017, což je opravdu velmi ambiciózní úkol. Dílčí zastoupení v tomto programu by měla mít i jaderná energetika. Indie aktuálně staví 7 bloků o výkonu 5 300 MW a plánuje dalších 18 o výkonu 15 100 MW se zprovozněním v následujících 10 letech. Nezbytnost výstavby dalších zdrojů vyplývá i z prostého faktu, že i na počátku 21. století se ve venkovských oblastech Indie nacházejí desítky milionů domácností, které nemají vůbec zavedenou elektřinu nebo k ní mají velmi omezený přístup.

Převzato z Nejedly.blog.idnes.cz se souhlasem autora