Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ČEZ postaví největší větrnou farmu v Evropě

ČEZ postaví největší větrnou farmu v Evropě   

ČEZ už si spočítal, že stavět větrníky v Česku, kde nefouká, je blbost. Tak je postaví v Rumunsku u moře, kde fouká:  "...Farmy v rumunské provincii

Dobrudža by měly disponovat výkonem kolem 600 megawattů, půjde tak o největší přímořskou větrnou farmou v Evropě. ..."

Dánská větrná flotila-dotaz

Vážený pane Nejedlý, v informaci "Dánská větrná flotila" jste podal zajímavou aktuální informaci o stavu větrné energetiky v Dánsku a možnost intenzivního rozvoje tohoto energetického oboru jste zdůvodnil severoevropskou vodní energetikou.Chtěl bych se zeptat,zda do tohoto modelového zdůvodnění masivního rozvoje větrné energetiky lze zařadit i Německo (do 12/2007 instalovaný výkon 22250 MW,7 % z celkové spotřeby el.energie, v Dánsku jen 3124 MW) nebo např.Španělsko (do 12/2006 instal.výkon 11614 MW)?Není-li tomu tak,jak předpokládám,mělo by následovat vysvětlení,jak lze udržet stabilitu sítí i jiným způsobem než Vámi popsaným.Za odpověď děkuje Dr. Josef Štekl

Re: Dánská větrná flotila-dotaz

Pane Štekl, omlouvám se. Po několika dnech po zveřejnění jsou články obvykle "mrtvé", takže jsem už diskuzi nesledoval. Dnes jsem sem zabrousil zcela náhodou. Ohledně Německa vás mohu odkázat na můj článek z 10.7.2008 na NP nazvaný "ENERGETIKA: Vichr, vítr, větřík, větříček = potíže". Němci používají řešení, že v návaznosti na kolísání výroby ve větrných elektrárnách na severu Německa regulují výkon elektráren na fosilní paliva, především ve středním Německu, které větrné elektrárny zálohují. Předpokládám, že v případě Španělska bude řešení obdobné, tj. regulace pomocí el. na fosilní paliva popř. plynových el.

Britský vědec chce ukládat větrnou energii

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2085750

Re: Britský vědec chce ukládat větrnou energii

Problémem je samozřejmě účinnost celého procesu. Při stlačování vzduchu se velká část  energie mění v teplo (vizme kompresi ve spalovacích motorech - tam stlačení odpovídá hloubce 100 - 150m). Zásobníky by buď musely být velmi dobře tepelně izolovány, nebo se to teplo projeví jako čisté ztráty. Obecně v tom článku chybí zmínka o energetické účinnosti a ekonomické kalkulaci té technologie.

Bílá kniha ISES - Přechod k obnovitelným zdrojům energie budoucnosti (překlad)

Bílá kniha ISES (.pdf) - viz záměry EU

Je tak potřeba napsat,, že v Dánsku mají nejdražší elektřinu v EU...

... a navíc cenu dánské elektřiny tvoří z ca 57% daňová zátěž. Dánsko - náš vzor

Česko je zatím na 11 místě v EU, tedy podprůměr. Zelení magoři se jistě postarají, abychom se Dánsku přiblížili.

Větrníky a vodní zdroje

Před časem jsem mluvil s ing. Kopřivou, který dotáhl do konce Dlouhé Stráně. Zmínil se i kombinaci vodních a větrných zdrojů, zejména větrného proudu z tisícovek německých severomořských turbín.

„Za současného stavu větrné energetiky u nás tento model nepřichází v úvahu – její výkon je o několik řádů nižší než kapacita přečerpávacích elektráren,“ poznamenává Kopřiva. Pokud by však výkon větrné farmy činil desítky megawattů, jak se projektuje například v Krušných horách na Chomutovsku, a jednotkový výkon turbosoustrojí byl podobný, je taková kombinace možná. „Další podmínkou je geografická blízkost obou zdrojů a dostatečně ‚tvrdá‘ elektrická síť. Pak taková součinnost může nejen omezit přenosové ztráty, ale změnit náhodný (stochastický) proud z větrníků ve špičkový vodní,“ dodává Kopřiva.

Re: Větrníky a vodní zdroje

Ekonomicky by to prodrazilo spickovou elektrinu presne o tolik, kolik cini rozdil mezi cenou elektriny z vetrniku a z uhelne nebo jaderne elektrarny - tedy minimalne o 2kc/kWh. O nejaky ten halir by to neprimo zvedlo i cenu energie z techto zdroju (v dobe, kdy jinak napajeji akumulacni elektrarnu by musely jet naprazdno).

Pokud to ještě někoho zajímá.

Výpočet ztrát na venkovních vedeních VN a VVN je dost náročná záležitost. Samotný návrh takového vedení není vůbec nic snadného. Jelikož jsem měl tu možnost, byl jsem se podívat v PVE Dlouhé stráně. Tato elektrárna má instalovaný výkon 650MW, a k přenosové soustavě je připojena linkou VVN 400kV v délce cca 60km do Krasíkova. Nezatížená linka má ztrátu napětí cca 10kV!!! Je-li tedy na jednom konci linky 400kV, pak je na jejím druhém konci, v nezatíženém stavu, pouhých 390kV. Tyto ztráty jsou způsobené reálným odporem vodičů, jejich indukčností, příčnou kapacitou mezi vodiči, kapacitou proti zemi a svodovými proudy na izolátorech. Bohužel si už nepamatuju hodnotu jalového proudu nezatíženou linkou. Daly by se tak vypočítat reálné ztráty. Tato linka je tvořena asi z 1/2 jedním vedením 400kV s trojúhelníkovým uspořádáním fázových vodičů. Přibližně uprostřed své délky je toto vedení rozděleno na dvě samostatná vedení 400kV s trojúhelníkovým uspořádáním fázových vodičů.

 Pokud má někdo zájem, může si ztráty na linkách VVN sám vypočítat. Na webu je dostatek potřebných informací. Platí ovšem jedno zásadní pravidlo, že při určité dílce vedení dosáhnou příčné proudy na vedení hodnotu jisticích prvků na jeho koncích. V takovém případě není toto vedení schopno přenést žádný užitečný výkon. Připojení užitečné zátěže na konci takového vedení by totiž mělo za následek vypnutí jistících prvků na jeho protilehlé straně!!! S délkou vedení tak klesá jeho užitečné zatížení a stoupají ztráty! 

ten soudruh se ztratama v tom ma asi hokej

http://en.wikipedia.org/wiki/Electric_power_transm...

v roce 1980 byla cost  effective hranice prenosu 7000 km.

zda se ze se srsenim se nejak nepocita.

a uplne lajcky navrch - kdyby se na jednom izolatoru ztrracelo 5 kW, tak by musel byt lehce do cervena a navic by jeste vyboj izolator rozleptal tak behem par mesicu.

mene zvanit a vice studovat prameny

Re: ten soudruh se ztratama v tom ma asi hokej

Mno hezka teorie.Uplne me to pripomina sefa v praci kteremu musim vysvetlovat ze realnou situaci z propagacnich materialu nevycte... Zeptejte se nekoho u CEpsu jake jsou realne ztraty na na 100Km VVN

Pane nejedlý, díky velmi zajímavá informace.

Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi.

Stačí se podívat sem: http://www.volny.cz/pv.cech/meteo/fore_cz.html  a následně ještě sem: http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=3&IDP=4...

 Oba dva obrázky spolu velmi úzce souvisejí. Na tom prvním je vidět velmi hluboká tlaková níže nad Dánskem a severním Německem. Na tom druhém je pak velmi dobře vidět následek této situace. Obrovská nadvýroba z větrných farem v této části Evropy je za neuvěřitelných ztrát tranzitována přes Polsko a Česko do jižní části Německa a do Rakouska, kde právě nefouká. Nad Rakouskem se totiž nachází výběžek vysokého tlaku vzduchu s velmi malým tlakovým gradientem. Rakouské fofrníky tedy stojí, a potřebný výkon je tak nutné importovat na vzdálenost několika tisíc km. Problém je ale v tom, že do Rakouska jde ve skutečnosti naše elektřina z Temelína a z Dukovan. Nebýt těchto dvou atomek, tak by tranzit nebyl vůbec možný. Faktický přenos tisíců megawatt elektrického výkonu na navzdálenost tisíců km je totiž za hranicí fyzikálních možností!

Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi.

Bingo! A to je přesně ta situace, o které jsem před chvílí psal - kdyby na našem území nebyla taková větrníková díra, šlo by vítr přeposlat z Německa chudákům magorům od Dunaje .