Firma vynesla stamiliardy. Skončí nyní hostina?

Dokážeme čelit politickému tlaku Německa na konec jaderné energetiky? Nebo mu podlehneme s děsivými důsledky pro životní úroveň v české kotlině na mnoho let dopředu? To záleží pramálo na tom, zda v čele ČEZ stojí Martin Roman, Daniel Beneš či někdo třetí.

Odchod Martina Romana z výkonného vedení energetické společnosti ČEZ je bezpochyby událostí roku, pokud jde o personální změny na manažerských postech českých firem. Poněkud zvláštní a bleskový způsob provedení celé akce pak jistě vyvolává silné dohady a spekulace.

Roman byl a stále je silnou, často démonizovanou osobností - a přes svůj velký politický talent a schopnost hledat a nacházet kompromisy měl a má spoustu soupeřů.

Odchází úspěšný ředitel

O čem však spekulovat není třeba, je skutečnost, že Roman vedl ČEZ dobře. Firma od jeho nástupu vyrostla v energetického hráče první evropské ligy. Generuje slušné zisky, nad nimiž pláčou spotřebitelé elektrické energie, ale jásá ministr financí, v jehož kase z nich končí největší podíl. Hodnota ČEZ narostla za Romanova působení několikanásobně a zatímco ještě koncem období vlády Miloše Zemana se zcela vážně uvažovalo o jeho prodeji, tak dnes o privatizaci energetického gigantu nikdo neuvažuje. Kdo by se také zbavoval slepice, která nese zlatá vejce.

Těžké úkoly pro nástupce

A také proto je dobré se ptát, jak bude ČEZ fungovat pod novým šéfem. Způsob výměny, kdy se předseda představenstva posouvá do čela dozorčí rady a na jeho místo nastupuje výkonný ředitel - v tomto případě Daniel Beneš - je řešením běžným a obvyklým. Finanční trhy se nijak nevyděsily a hodnota akcií jen lehce zakolísala. Není samozřejmě všem dnům konec a v českém politickém podsvětí se ještě sehraje bitva o stabilitu tohoto uspořádání managementu, ale po pravdě řečeno: existuje pár věcí, které jsou pro osud ČEZ a jeho prosperitu důležitější než to, kdo stojí v jeho čele - byť v českém prostředí nelze vyloučit ani hodně bizarní rošády.

Povolí Kalousek povolenky zdarma?

Prvním ze zmíněných faktorů je rozhodnutí o emisních povolenkách. Od roku 2013 si mají firmy v Evropské unii kupovat od státu povolenky na vypouštění emisí oxidu uhličitého. Jen Česko a Polsko si vymohly výjimku, že v těchto zemích silně závislých na spalování uhlí se mohou povolenky ještě pár let přidělovat zadarmo, protože nákup povolenek by snižoval jejich konkurenceschopnost ve srovnání se státy, které vyrábějí většinu energie z jádra či plynu, a zdražoval by elektřinu. Oplátkou musí energetické firmy investovat srovnatelné částky do opatření, která sníží emise. Nyní však ministr financí Kalousek protestuje, protože z povolenek by do státní kasy nateklo hezkých pár miliard. Vláda musí tento spor v nejbližších dnech rozhodnout. Pokud rozhodne podle Kalouska, vydělá státní kasa, ale prodělá ČEZ i spotřebitel, kteří se na zaplacení povolenek v nějakém poměru nedobrovolně složí. Z dlouhodobějšího hlediska to bezpochyby ziskovosti ČEZ ubere. Musí zaplatit a stejně k tomu investovat do čistějších technologií. A ze svého. A to ještě nevíme, jak naloží se svým bojem proti proklínanému sodovkovému plynu EU v budoucnosti.

Německý tlak

Už brzy přitom bude firma potřebovat každou korunu hotovosti, protože má naplánovaný ambiciózní jaderný program spočívající nejen v dostavbě Temelína, ale dojít má i na nové bloky v dukovanské elektrárně. A to budou stovky miliard korun.

I to má své otazníky. Poté, co Německo v panice z havárie v japonské Fukušimě opustilo jadernou energetiku, vzniká v Evropě složitá politická situace. Nejmocnější země EU bude tlačit na ostatní státy, aby ji následovaly, protože jinak to může znamenat katastrofu pro německý průmysl, který ztratí kvůli nevyhnutelně navýšeným cenám elektrické energie konkurenceschopnost ve prospěch zemí, kde zůstane energie levnější.

Dokážeme čelit tomuto politickému tlaku? Nebo mu podlehneme se všemi děsivými důsledky pro životní úroveň v české kotlině na mnoho let dopředu? To záleží pramálo na tom, zda v čele ČEZ stojí Martin Roman, Daniel Beneš, či někdo třetí.

Jasně se vyJÁDŘIT

Je to proto trochu naopak, než se zdá z mediální zkratky o ČEZké republice řízené zločinnými energetiky. Pozměněný management je nyní v poměrně dost zoufalé pozici, kdy hledá nějaké vodítko, podle něhož by mohl přijímat rozhodnutí, která budou firmu ovlivňovat po další desetiletí. A tato rozhodnutí po pravdě řečeno měla padnout už dávno. Zejména o jaderné energetice a dostavbě Temelína se mělo rozhodovat už někdy v době, kdy byl Martin Roman v ČEZ ještě nové koště. Nečasův kabinet by měl tedy co nejdříve jasně říci, jak si budoucnost energetiky v Česku představuje, a dát jasné zadání novému výkonnému managementu. Nakonec: na ty miliardy z dividend ČEZ bude čekat v příštích letech každý ministr financí bez ohledu na barvu politického trika.

MfD, 16.9.2011

Autor je šéfredaktor týdeníku Euro