Fotovoltaika hýbe republikou. Jak to začalo? Když se rodil solární boom v České republice, podmínky byly lepší než v nejbohatších rýžovištích zlata na Klondiku v předminulém století. Nepodnikal by pouze úplný blbec...

Nestranný pozorovatel by situaci na české politické scéně musel charakterizovat jako totální absenci zdravého rozumu. Je zcela zřejmé, že lidstvo se bez využití obnovitelných zdrojů neobejde. Zásoby fosilních paliv nashromážděné za stovky milionů let pomalu, ale jistě končí a naši potomci se budou muset orientovat na obnovitelné zdroje a jadernou energetiku či jadernou fúzi, pokud se poslední podaří bezpečně a ekonomicky zvládnout.

Vynalézavější technika i trh nabízejí stále více a stále dokonalejší spotřebiče a přístroje jak pro domácnost, tak i v oblasti informačních technologií: spotřeba elektřiny tudíž neustále roste.

Nevím, čí to byl před pěti či sedmi lety nápad. Trochu byl jistě podpořen i dobře míněnými radami a směrnicemi z Bruselu: EU si musí zajistit energetickou nezávislost! Co však následovalo dále, byla zelená operetní fantasmagorie. Česko (ne Itálie, Španělsko či Řecko) se stane fotovoltaickou supermocností. Nikoho z našich moudrých ekonomů či politiků nezarazilo, že výkupní cena za kWh bude přesahovat 13 Kč. Tedy bude podstatně dražší než kWh vyráběná v našich uhelných či jaderných elektrárnách. Jako na Klondiku

Přirozeně, tržní ekonomika, která se musí starat o konkurenceschopné výrobky, by fotovoltaické kilowatthodiny nekupovala.

Proto naši politicko-tržní géniové rozhodli, že stát skoro na patnáct let garantuje výkupní ceny pro českou fotovoltaiku patnáctkrát vyšší, než poskytují naše jaderné či uhelné elektrárny.

Nepodnikal by pouze úplný blbec: podmínky byly lepší než v nejbohatších rýžovištích zlata na Klondiku v předminulém století. Na český Klondike se vrhl dokonce i podnik s většinovou státní účastí, který by měl zajišťovat energetickou bezpečnost, tedy ČEZ, a zarýžoval či ještě zarýžuje stovky milionů. Asi aby zaplatil všechny ty pochybené investice v Bulharsku, Albánii i jinde na Balkánu.

Snažím se pochopit, jak se podobný ekonomicko-politický lapsus mohl přihodit. Pochopil bych snad, že zelený Krysař mohl pobláznit ziskuchtivé podnikatele. Ale copak jsme neměli energetický regulační úřad? Copak nemáme polostátní ČEZ, který by měl dbát na naši energetickou bezpečnost a rozsvítit červené světlo? Ale on se přidal a stal se jedním z největších fotovoltaických podnikatelů!

Ale desítky směrnic i paragrafů v zákonech přece schvalovala vláda a ve sněmovně i v senátu 281 volených zástupců lidu! Zákony přece podpisoval prezident Klaus, který na svou ekonomickou prozíravost nedá dopustit! Když jsem v polovině roku 2009 nazval tuto situaci energetickým šílenstvím, premiér Fischer mi to nechtěl věřit. Ale když uvěřil, neudělal nic pro to, aby toto šílenství zastavil.

Naštěstí poslanci schválili i zrušení akcií na doručitele.

Doufám, že Senát i prezident učiní totéž, a tak se snad nakonec voliči dozvědí, kdo z našich politiků tu fotovoltaickou šlamastyku zavinil z blbosti a kdo se snažil na ní trochu namazat i vlastní kapsu.