Vládní Vnitrostátní plán v oblasti klimatu a energetiky počítá s tím, že Česko z případného blackoutu vytáhnou uhelné elektrárny. Jejich provoz však emisní povolenky ukončí v nejbližších letech. A náhrada za ně bude až po roce 2030.

Sledovat práci českých vlád je fascinující. Ta minulá neudělala v otázce náhrady uhelných elektráren, na kterých stojí česká energetika, vůbec nic. Ta současná v tom vytrvale pokračuje. Hrozba odstavení všech českých uhelných zdrojů je přitom otázkou jednoho až tří let. Tendr na nový blok v Dukovanech v tomto směru nic neřeší, neboť bude k dispozici nejdřív v roce 2036. Jediná uskutečnitelná možnost je nahradit uhlí plynem. Jenže v tomto směru se dosud nestalo vůbec nic. Budoucnost energetické bezpečnosti České republiky tak vypadá dost pochmurně. Energetická bezpečnost přitom jednoznačně spadá pod pojem „národní bezpečnost“…

Vládou nedávno schválený Vnitrostátní plán v oblasti klimatu a energetiky (NKEP), je nezbytný pro naši řádnou existenci v rámci EU. Dokument na 500 stranách textu (kdy jste naposledy četli knihu o 500stran?) popisuje, co všechno a jak budeme dělat pro odvrácení změny klimatu. Tedy pro splnění cílů unijního plánu Green Deal. Ale protože takový dokument musí kromě slibů obsahovat i nějaká řešení, popisuje NKEP i postup obnovení dodávek elektřiny po případném blackoutu. Blackout podle vládního plánu znamená, že elektřinu nedostává polovina odběratelů, nebo došlo ke ztrátě napětí v celé síti. Tedy, že elektřinu nemá nikdo.

Tento postup, tedy Plán obnovy po systémových poruchách, je v návrhu popsán na stranách 250 až 252. Jeho základem je hydroelektrárna Orlík a obě velké přečerpávací hydroelektrárny – Dalešice a Dlouhé stráně. Ty zajistí dodávku elektřiny potřebnou k obnovení provozu dalších pěti elektráren. Jaderných Dukovan a uhelných Chvaletic, Prunéřova 2, Tušimic 2 a Počerad. Prunéřov a Tušimice patří polostátní ČEZ, Chvaletice a Počerady soukromé Sev.en. Jiný plán obnovy dodávky elektřiny Česko nemá.

Současně však hrozí, že Sev.en vypne svoje elektrárny už v roce 2026. A z vyjádření ČEZ je zřejmé, že to samé udělá nejpozději do roku 2028. (Pokud nedojde k omezení ceny emisních povolenek, což zatím není pravděpodobné.) Že je vypnutí uhelných zdrojů zcela reálné, je veřejnou informací již více než rok. Potvrdil to totiž jak generální ředitel polostátního ČEZ Daniel Beneš, tak majitel Sev.en Pavel Tykač.

To znamená, že státní plán, jenž popisuje i obnovu dodávky elektřiny po blackoutu, schválený ve středu 18. prosince 2024 stojí na uhelných zdrojích, jejichž část nemusí být v provozu už v roce 2025! Přes to se v plánu NKEP píše:

„Pro splnění požadavků NCER (kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy, pozn. red.) rychlé obnovy a zajištění rychlé a spolehlivé obnovy soustavy po poruše typu blackout je provoz uhelných elektráren zásadní a do začátku třicátých let tohoto století i těžko nahraditelný.“

Pro úplnost dodejme, že pro to, abychom udrželi uhelné zdroje v provozu, když jejich provoz učiní emisní povolenky ztrátovým, neudělala ve skutečnosti nic ani předchozí, ani současná vláda. U té předchozí to jde evidentně na vrub Andreje Babiše, u té se na tom, kromě Petra Fialy, nesmazatelně podepsal bývalý ministr průmyslu Jozef Síkela, v současnosti nový eurokomisař.

A můžeme přejít k dalšímu zjištění, které vyplývá ze schváleného NKEP. Nejde o nic menšího, než o to, že politiky tak často zmiňovaná náhrada uhelných zdrojů novými plynovými je v dohledné době – a tedy v rozporu s tvrzeními členů vlády – zcela nerealistická. A nikdo s ní ve skutečnosti ani nepočítá. Zde je důkaz: „V současnosti v ČR není v přípravě ani realizaci žádný nový zdroj s instalovaným výkonem v řádu stovek MW, který by mohl být zprovozněn ve výhledu do roku 2030,“ uvádí vládní plán. Podle něj se ovšem také „Do budoucna se v rámci strategie počáteční obnovy soustavy počítá s účastí zejména budoucích (paro)plynových elektráren.“ Kdy však tyto elektrárny budou k dispozici, nikdo neví. Ale celkem jistě víme, kdy už nebudeme mít žádné uhelné elektrárny.

Poskytl server iUhlí.cz