Hlavním nepřítelem českého lidu jsou zřejmě solární baroni. Nikdo přesně neví, o koho jde, protože jsou skryti za anonymními akciemi, o to lépe však mohou jako nepřítel sloužit. Tažení proti nim už vyhlásil premiér i prezident, spolu s nimi opozice, teď se zřejmě přidají i justiční orgány. V každém případě vzniknou různé vyšetřovací komise, ať už na úrovni Hradu, anebo sněmovny.

Průšvih se solárními elektrárnami je opravdu značný, stojí však za to připomenout, o co jde. Když se totiž politici do něčeho pustí, obvykle přehánějí.

Hodí se proto přesná čísla, co sluneční elektrárny způsobily spotřebitelům, například letos. Fotovoltaické elektrárny by měly dostat podporu 25 miliard nad to, kolik by dostaly za vyrobenou elektřinu na trhu. Tuto podporu ovšem sníží stát o 12 miliard a použije k tomu zdroje, které získá z mimořádného zdanění právě slunečních elektráren.

Zákazníci tedy zaplatí celkem 13 miliard, z toho něco přes tři miliardy domácnosti a zbytek firmy.

Tato bilance je k solárním elektrárnám možná příliš příznivá. Další čtyři miliardy totiž spotřebitelé zaplatí za tzv. korekce, tedy za náklady, které vznikly distribučním společnostem po roce 2010 v důsledku právě solárního boomu. Také není úplně jisté, zda stát vydělá na dodatečném zdanění solárních parků opravdu stejnou částku, kterou pak vrátí do systému.

Přesto je nezpochybnitelným nákladem za solární elektrárny ročně 13 miliard korun, nejde tedy například o částku 40 miliard korun, kterou zmiňují populističtí politici.

Třináct miliard je nepochybně hodně peněz, zvlášť v zemi, která nevzala za svůj přechod od tradičních k obnovitelným zdrojům energie. Přesto i na samotném trhu s obnovitelnou elektřinou se najdou případy, které se od slunečních elektráren zase tolik neliší a u kterých se nikdo nerozčiluje. Například na podporu bioplynových půjde letos šest miliard, dvakrát víc než šlo loni, a další nárůst se dá čekat napřesrok, jen se dosud neví, o kolik to bude.

Aktuální hrozbou pro peněženky spotřebitelů je v této chvíli bioplyn, politici proti bioplynu přesto neřeknou ani slovo a to jasně ukazuje, jak účelový je jejich boj se sluneční elektřinou.

Skoro o miliardu se letos navíc zvýší podpora kogeneračních zdrojů. Tím se myslí spalování uhlí v teplárnách, které dokážou zároveň vyrábět elektřinu. Proč dotovat velké výrobce, kteří beztak vydělávají stamiliony, to je také otázka pro politiky. Nehledě na to, že spotřebitel platí už dlouho čtyři miliardy ročně za pálení biomasy ve velkých elektrárnách, které provozuje ČEZ a další bohaté energetické firmy.

Z výčtu vyplývá, že sluneční elektrárny jsou maximálně polovinou celého problému, který se jmenuje státní podpora výroby elektřiny. Navíc polovinou víceméně uzavřenou, pokud necháme stranou očekávané policejní vyšetřování, případně žádoucí snahu státu najít s výrobci dohodu na tom, aby se státní příspěvek trochu snížil.

Další náklady pro spotřebitele však rostou jinde a proto by si měl být spotřebitel vědom: hrdinské tažení politiků proti solárním elektrárnám zaplatí dalšími miliardami jiným podporovaným zdrojům.