Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení uvedla, že chce do konce roku 2023 připravit aktualizaci Státní energetické koncepce. Nyní je jasné, že už tak složitý úkol dostal zásadní naléhavost. Nezvládnutí by mělo fatální následky.

Dopředu bylo jasné, že po dlouhých letech řekněme spíše kosmetických aktualizací se tentokrát bude tvořit energetická koncepce prakticky nová. Mělo jít o zásadní transformaci české energetiky motivovanou snahou o dekarbonizaci a směřování k uhlíkové neutralitě. Lze předpokládat, že právě dekarbonizace se měla dostat do popředí priorit koncepce.

Nyní je však s největší pravděpodobností vše jinak. Válka na Ukrajině bohužel zabíjí tisíce lidí, ale nevěřím názoru některých analytiků, že zabila i evropský Green Deal. Nepochybně ho ale dramaticky změní. A to jak globálně, tak lokálně.

Už nyní je prakticky jisté, že se omezí finanční zdroje, které měly dekarbonizaci podporovat. Peníze, spousta peněz, budou totiž potřeba jinde. Například Německo již oznámilo, že už letos zvýší o závratných 100 miliard eur výdaje na obranu. Podobně budou postupovat i všechny ostatní státy EU. Válka navíc ještě zvýší již tak dramatickou inflaci.

Instituce EU i vlády členských států budou navíc každé euro obracet v rukou při přemýšlení, zda je možné dávat dekarbonizaci přednost před energetickou bezpečností a ekonomickou racionalitou. Kupříkladu německý ministr pro energetiku, průmysl a klima a současně spolupředseda německé strany Zelených Robert Habeck už veřejně prohlásil, že v energetice nebudou platit žádná tabu. Zřejmě se tak odsune plánované odstavení posledních německých jaderných elektráren na konci tohoto roku a pravděpodobně bude přehodnocen i odchod od uhlí.

V české energetice i teplárenství měla v příštích letech zásadním způsobem i přes hlasitá varování odborníků vzrůst role zemního plynu, který měl minimálně dočasně nahradit uhlí. Velká část tohoto plynu měla pocházet z Ruska. Nyní nelze pochybovat, že tento plán projde zásadní revizí. Kromě toho, že je zemní plyn již řadu měsíců velmi drahý, je zde reálná hrozba, že jej nebude dostatek. Navíc je zde morální hledisko, protože nákup plynu z Ruska pomáhá financovat Putinův režim a tím i válku na Ukrajině.

Už do tak složité rovnice, která čekala na vyřešení, přibyly další neznámé. Vláda je v nezáviděníhodné pozici. Právě proto ale nesmí naprosto nic podcenit. Doposud se aktualizací koncepce zabývalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vypracovalo návrh. Ten následně schvalovala vláda. Tak to chodilo v normálních časech a navíc v době, kdy se koncepce „jen upravovala“.

Nyní jsme ale v bezprecedentní situaci. Do přípravy koncepce proto určitě bude mít co mluvit nejen ministerstvo průmyslu, ale určitě i ministerstvo zahraničních věcí, vnitra, obrany a v neposlední řadě samozřejmě i životního prostředí. Vláda si bude muset před přípravou samotné koncepce definovat její priority. Jde o tak závažnou věc, že bude vyžadovat alespoň elementární shodu napříč politickou scénou. Zároveň je jisté, že se energetická bezpečnost a budoucnost Evropy bude intenzivně řešit na úrovni EU i NATO. To vše dohromady znamená, že si přípravu koncepce nejspíš bude muset do seznamu svých úkolů dát premiér Petr Fiala. A to tučným písmem.