Stačí moudrá vláda a z Česka bude Švýcarsko
Víme, jak na to, přestaneme být montovnou, s levnou ekonomikou bude ámen, tvrdí sociální demokraté. Věřit se jim to však nedá.
Do sněmovních voleb zbývají pouhé čtyři měsíce a sociální demokraté, kteří se už roky marně odrážejí ode dna, zkoušejí, co se dá, aby v říjnu nevypadli ze sněmovny. Z voleb dělají Vánoce a nadělují víc než Ježíšek. Po vyšších důchodech vytasili vyšší minimální mzdu.
Minimální mzda se podle sociální demokracie má od příštího roku skokově zvýšit ze současných 15 200 korun na 18 000 korun. A v roce 2003 má být na 20 000 korunách.
Takové výdělky na jedné straně pořád nevypadají lákavě. Na straně druhé by však minimální mzda v roce 2022 rostla o 18 procent. Tedy téměř čtyřikrát rychleji, než se v poslední době zvyšovala průměrná mzda.
V sázce přitom není jen minimální mzda, ale také mzdy zaručené, které stanovují nejnižší přípustnou mzdu pro jednotlivé profesní skupiny. Jejich spodní hranice je odvozena právě od mzdy minimální, kterou vyhlašuje vláda.
Moudrá vláda to zařídí
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která návrh za sociální demokraty předkládá, vysoký růst vysvětluje takto: „Obnova ekonomiky po krizi se musí stavět na vyšších mzdách, ne na levné práci.“
Obnova ekonomiky po krizi se musí stavět na vyšších mzdách, ne na levné práci. Mít zákon jako na Slovensku, byla by tu min. mzda 20300 Kč. Proto chceme za @CSSD v r.2022 min. mzdu ze současných 15200 Kč na 18000 Kč a další rok 20000 Kč. Kdo pracuje, měl by se ze své mzdy uživit. pic.twitter.com/W2sKWyQgU5
— Jana Maláčová (@JMalacova) June 7, 2021
Stačí tedy moudré rozhodnutí vlády – zvýšit minimální mzdu – a přestaneme být montovnou, s levnou ekonomikou bude ámen. Rázem budeme namísto subdodávek nabízet hotové výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou. Produktivita vyskočí nahoru.
Shrnuto: Vyšší minimální mzda je cestou mezi ekonomicky nejvyspělejší země. Jak prosté, milý Watsone!
Jana Maláčová skokové zvýšení minimální mzdy vysvětluje i tím, že Česko patří ke státům, kde je její hodnota nejnižší v poměru k průměrné mzdě. V tom má pravdu. Jenže ministryně už neupozorňuje na to, že náklady na práci jsou u nás jedny z nejvyšších na světě: pracovník s minimální mzdou 18 tisíc vyjde zaměstnavatele s odvody na víc než 24 tisíc.
Ke svému požadavku sociální demokraté připojují také odkaz na Slovensko a Polsko, kde je poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné vyšší než v Česku. Na místě je ale otázka, zda právě to není příčinou strukturálně vyšší nezaměstnanosti v těchto zemích.
Není důsledkem tamní minimální mzdy situace, kdy nekvalifikovaní lidé namísto toho, aby pracovali, pobírají dávky jako nezaměstnaní? A nemůže se po skokovém zvýšení minimální mzdy v Česku stát práce těch nejméně kvalifikovaných neprodejnou?
Práce je zboží. A u zboží trh stanoví cenu, za kterou jsou ho prodávající ochotni prodat a kupující koupit. Pokud vláda cenu zvýší, někdo o zboží může ztratit zájem.
Regulacemi k lepším zítřkům
Sociální demokraté (a nejen oni) se takovými obavami nedají zviklat. Trh práce nefunguje podle jejich představ, proto je ho nutné zregulovat. Zvyšování minimální mzdy za nekvalifikovanou práci podle toho, jak to dělají Slováci nebo Poláci, však sbližování s těmi nejvyspělejšímu západoevropskými ekonomikami nezajistí. Je to scestná myšlenka.
Pravda, minimální mzda je trendem doby. Má ji mnoho zemí bruselské Evropy. Nezavedli ji ale třeba v Rakousku, v Dánsku, Finsku, anebo ve Švédsku, ke kterému český sociální demokrat vzhlíží jako muslim při modlitbě k Mekce. A v Německu ji uzákonili teprve nedávno, v roce 2015.
Neznamená to přitom, že mzdy nekvalifikovaných pracovníků v těchto zemích jsou extrémně nízké. Naopak, zejména ve skandinávských zemích jsou mzdové rozdíly tradičně nižší než evropský průměr. A životní úroveň zaměstnanců s podprůměrnou mzdou je v nich vyšší než ve státech, jakými jsou Česko, Slovensko nebo Polsko.
Zaměstnavatelé a zaměstnanci se tam na výši mezd dohodnou sami. Nepotřebují k tomu vládní dohled, vládní nařízení, anebo zákon.
Když se mzda stává politikou
Evropa se vydala opačným směrem než Skandinávie a předpisuje minimální mzdu zákonem. V Česku zmocňuje zákoník práce vládu vyhlásit minimální mzdu nařízením (§ 111). Zástupci koalice se o její výši potom dohadují jako obchodníci na perském trhu, zejména před volbami.
Ve většině států, kde minimální mzda vyplývá ze zákona, je však její výše navázána na průměrnou nebo mediánovou mzdu za určité období. Minimzda je automaticky přepočítávána na novou hodnotu.
Zaměstnavatelé, kteří minimální mzdu vyplácejí, si tak předem mohou spočítat, jaké budou mít mzdové náklady v dalším roce. A vláda má dost času na to, aby se věnovala tomu, čemu se věnovat má – starat se, aby fungoval veřejný sektor, aby její byrokracie neházela podnikatelům klacky pod nohy, aby v zemi rostla vzdělanost, aby lidé byli motivováni zvyšovat si kvalifikaci, a tak zvyšovat své šance na trhu práce.
To vše jsou věci, které pomáhají ekonomickému růstu. Ne uměle vytvořený mzdový tarif.
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce