Odhalení šesti desítek tisíc nedoručených zásilek v Břeclavi notně pošramotilo pověst státního podniku Česká pošta. Aféra krátce po svém náhodném odhalení mizí z prvních stránek novin a nikdo odpovědný, kdo by podal jasné vysvětlení, zjednal nápravu či dokonce nesl následky tohoto letitého selhání, není na obzoru. Asi se to přihodilo náhodou, jako když po teplém únoru začne v polovině března sněžit a mrznout.

Viditelná ruka státu

Česká pošta patří spolu s několika dalšími státními či národními podniky mezi instituce, které veřejnost dlouhodobě iritují svojí bohorovností v přístupu k občanům a firmám, které jsou na nich mnohdy závislé. Ať již jde o tradičně asi nejhorší České dráhy či o podniky, které jsou méně na očích, vždy z jejich chování čiší atmosféra reálného socialismu s jeho pomalostí, do očí bijící neefektivitou a nezájmem o klienty. O státním podniku Lesy ČR slyšíme především v souvislosti s podivně zadanými veřejnými zakázkami. V Brně sídlící státní podnik Povodí Moravy s více než sedmi sty zaměstnanci hlídá řeku a především vykonává státní správu. Bez ní by totiž voda nevěděla, kam má téci. K raritním státem ovládaným firmám patří Národní hřebčín v Kladrubech a Budějovický Budwar. Nikdo totiž neumí vařit pivo, chovat koně, starat se o řeky a lesy tak dobře, jako stát zastoupený ministerstvem zemědělství. Navíc do vedení podniků, dozorčích a správních rad lze umístit desítky odborníků, jen shodou okolností kamarádů osobních nebo se správnými stranickými knížkami.

33 333 zaměstnanců

Česká pošta zaměstnává přes třiatřicet tisíc zaměstnanců na více než tři tisíce tři sta třiceti třech červenožlutých poštách. Zřizovatelem je Ministerstvo vnitra České republiky. To je odpovědné za odhalené pochybení. Hledání jinde je pouze odváděním pozornosti. Vláda, která se považuje za pravicovou s liberálními prvky, již dávno měla navrhnout privatizaci státního podniku Česká pošta a posunout ji do dvacátého prvního století. Zkušenosti zemí, které to udělaly (vzorově Nový Zéland), jsou výrazně pozitivní. Může sice dojít ke zdražení některých služeb, ale proti tomu nastane výrazné zlepšení jejich kvality. Došlo by k výraznému poklesu počtu zaměstnanců a celkovému zefektivnění činnosti. Objeví se konkurenti jak přímí, tak i nabídky úplně nových služeb. Poště nemusí konkurovat pouze doručovatelské firmy typu DHL, ale i banky či mobilní operátoři.

Místo nákladných velkých pošt s množstvím přepážek, z nichž je někdy i polovina otevřena, se služby přesunou za zákazníky do nákupních center, tak jak to dnes známe např. z poboček Sazky. Nemalý výnos z prodeje státního podniku by neměl být využit na zalátání děr v běžném státním rozpočtu, ale jako kapitál na důchodovou reformu.

„Břeclavský“ případ má svoji světlou stránku, vybízí politiky k systémovému řešení, které by prospělo občanům. Pane ministře Langere, připravte privatizaci ČP.

autor je právník, předseda Liberální reformní strany, osobní stránka

(psáno pro Deník)