Kdybych byl bankéř v České republice a řídil se při poskytování úvěrů do zemědělství veřejně prezentovanými názory zástupců zemědělství o naprosté krizi tohoto odvětví, nepůjčil bych žádnému podnikateli z oboru ani korunu. Zcela nutně bych totiž musel předpokládat, že není jistý den, týden, měsíc či rok, v němž kdokoli v tuzemském zemědělství zkrachuje.

Nejde jen o produkci mléka Tak zle ale zdaleka není. Jistě, tuzemští (ale i evropští) zemědělci již zažívali lepší časy, než jsou ty současné, hlavním aktuálním problémem jsou ale především nízké výkupní ceny mléka způsobené výrazným poklesem odbytu mlékárenských výrobků. Pravda je i to, že v Česku dostávají producenti mléka v rámci EU jedny z nejnižších cen za svou produkci. Není ale možné prezentovat momentální stav jako situaci setrvalou a postihující plošně všechny druhy zemědělské výroby, navíc existuje oblast, která je na tom ještě hůře než produkce mléka - totiž chov skotu na maso.

Obraz resortu je prostě v očích laického spotřebitele i ne zcela informovaného bankéře značně pokřiven, bohužel i na základě zavádějících argumentů prezentovaných představiteli zemědělců, které jsou ovšem brány veřejností jako fakt. Protože je nikdo neověřuje nebo je ověřovat nechce nebo to neumí.

Skutečností ale je, že například v loňském roce, kdy se mimo jiné probírala otázka vylévání mléka kvůli jeho tehdejším nízkým cenám, dosáhla průměrná celoroční cena mléka v ČR nejvyšší ceny za posledních deset let a oproti roku 2007 vydělali zemědělci na mléku minimálně o miliardu korun navíc. Další skutečností je, že hospodářský výsledek resortu zemědělství za rok 2008 byl druhý nejlepší v historii samostatné ČR a dosáhl podle téměř již definitivních čísel k hranici deseti miliard korun. Další fakt: na samém konci loňského a na počátku letošního roku dostali zemědělci vydatnou finanční injekci, neboť jim Státní zemědělský intervenční fond vyplatil rozhodující část podpor na zemědělskou produkci, celkem zhruba 20 miliard korun, prakticky dvě třetiny dotací z hospodářského roku. To v praxi znamená, že aktuálně se resort nachází ve slušné finanční kondici, ačkoli se prezentuje zcela opačně.

Je ale třeba znovu opakovat: Zemědělství není jen produkce mléka. Ano, také by se dalo poukázat na klesající tuzemskou produkci masa, zejména vepřového, a jeho nahrazování dovozy ze zahraničí. Zemědělci to v minulosti několikrát demonstrovali na nákupu potravin v tuzemských obchodních sítích, z nichž vyplynulo, že většina zboží je ze zahraničí. Zřejmě ano, ale k tomu je podstatné dodat, že uvedené kontrolní nákupy byly provedeny v síti Lidl, která jednak není členem Svazu obchodu a cestovního ruchu a chová se podle svých principů, jednak jde o diskontní síť s jiným sortimentem zboží, než spotřebitel najde například v Globusu, Tescu, Aholdu, Intersparu, Bille a dalších nediskontních prodejnách.

Co je ale podstatné - podle informací Českého statistického úřadu z minulého týdne se v loňském roce zvýšil v Česku objem živočišné produkce oproti předchozímu roku v živočišné výrobě (kam patří i tržby za produkci mléka či vepřového) o 4,5 procenta, konkrétně zhruba o dvě miliardy korun. Poklesl sice objem rostlinné produkce, celkem o 4,5 miliardy korun, zejména kvůli nižším cenám za obilí. Celkem ale klesl loni objem zemědělské produkce v ČR o pouhých 2,3 procenta. Tedy žádná tragédie. Zvláště když se v průběhu letošního roku předpokládá mírné zvýšení cen zemědělských komodit oproti současnému stavu - a tedy zlepšení ekonomické situace zemědělců.

Ministerstvo se přesto ještě kromě toho rozhodlo podnikatelům v oboru pomoci částkou 2,8 miliardy korun na dotace úroků z poskytnutých úvěrů a na garance těchto úvěrů. Kromě toho dostanou zemědělci navíc oproti původnímu návrhu rozpočtu na letošní rok 1,3 miliardy korun na dotacích na zemědělskou produkci. A ve hře je ještě slíbené využití rezerv ministerstva zemědělství. Pokud bych tohle všechno věděl, pak bych naopak jako bankéř zemědělcům půjčoval jako prvním. Mají na svých účtech peníze, stát garantuje úvěry, ekonomická situace by se měla lepšit.

Je ale důležité, koho budou bankéři, ale i spotřebitelé, poslouchat - a je přitom žádoucí, že by se opravdu neměli řídit nářky zemědělců. Neustálé poukazování na možné krachy, nízké ceny nebo zlé obchodníky se totiž může obrátit (a částečně se již obrací) proti zemědělcům samým. To je škoda, tak zle zas na tom nejsou, větší problémy zažívají spíše výrobci potravin. Ale to je zase jiná kapitola.

LN, 6.3.2009

Autor je agrární analytik