Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIKA: Zbavit se závislosti na Číně? Fikce…
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Kubáč 14.9.2020 16:51Myslím, že clo na čínský dovoz v přiměřené výši by pro začátek mohlo stačit. A mimochodem - bez výroby skončíme špatně, protože výroba přináší reálné problémy, jejich překonáváním se společnost cvičí. Bez výroby budeme stádo neziskovek požírajících se navzájem při zápasu o poslední nekryté peníze. |
|
|
M. Pivoda 13.9.2020 20:00Trucovitá závislost na ekonomech, jako je například autorka článku Kateřina Lhotská. |
|
|
M. Pivoda 13.9.2020 21:17Mne více než tlachy českých ekonomů (k čemu jsou fakticky evidentně nekompetentní) zajímá, jak bude Čína reagovat na nedávno oznámený technologický postup amerického inovátora Elona Muska. Cituji z kvalifikovaného komentáře k tomu oznámenému technologickému pokroku (který je samozřejmě nejen využitelný, ale také silně zneužitelný): In a world with advancing AI, the best choice for humans is to become symbiotic with machines. Not humans versus AI, but humans working with AI. Imagine connecting your mind to the cloud. Suddenly, the entirety of human knowledge is accessible in an instant. With this ability, what kinds of novel and profound theories and innovations will emerge? What new businesses will we create? Now imagine that billions of people have this ability. We’re paving the way for what could be the most historic acceleration of progress and technological innovation in history. Final Thoughts: Ray Kurzweil predicts that we’ll seamlessly connect our brains to the cloud by 2035. Elon’s progress with Neuralink seems to make this prediction more of a possibility. |
|
P. Milan 13.9.2020 22:20Autorka ví, že ekonomické souvislosti existují, "montovna" Pivoda (agent Akát) neví, tak ho odevšad vyhodili. |
|
|
M. Pivoda 14.9.2020 15:301. Agent Prokop nechápe že pokud se snad StB před cca 30 lety zajímala o ambiciózní projekt československé umělé inteligence (AI), pak tím vykazovala mnohem vyšší stupeň přirozené inteligence, oproti českým magorům, kteří nastoupili poté (mám na tím mysli například historika Žáčka, tehdy ředitelujícímu USTR, dnes v ODS). Třicet let o tom nesmím v tzv. demokratickém Česku promluvit. 2. Ekonomické souvislosti samozřejmě existují vždy, ale musíte vědět čeho. Ve 21. století jde především o vývoj technologií, a těm čeští ekonomové nerozumí. Nedávno to zde na NP předvedl ekonom Václav Klaus, svým ohodnocením IT odvětví. Takže československý projekt AI byl tehdy v Česku v daném prostředí (zaměření na montovnu, nikoliv na technologickou konkurenceschopnost) neralizovatelný. P. F. Drucker říkával, že je třeba pracovat nikoliv tvrději, ale chytřeji. Chytrý postup spočívá v tom, že za sebe necháte pracovat technologii - a nesnažíte se přeškolit rómské kopáče na fyziky pro jadernou fúzi. Kapišto Pepíku? 3. Agent Prokop nechápe, že posun vpřed se děje pomocí podnikatelství, inovačního podnikatelství. Prokop stále nemůže pochopit, že já nejsem zaměstnanecký typ, že já jsem od roku 1993 podnikal. Zaměstnaneckým poměrem jsem pouze dorovnával ekonomickou situaci svého živnostenského podnikání. Proč? Protože v Česku nefungovalo to, co poměrně dobře fungovalo v USA (kde jsem byl na studijním pobytu poté, co mne po listopadu 1989 osmašedesátníci vyhodili z VUT Brno, aby se tam spolu s marxistou a současně členem Charty 77 Karlem Křížem mohli rehabilitovat). |
|
|
M. Hoblík 13.9.2020 18:14Trucovité odmítání Číny jako nepřítele je stejně hloupé, jako zbytečné. Čína je a bude i bez Vystrčila! |
|
|
D. Mach 13.9.2020 18:24A trucovité odmítání obchodu s Čínskou republikou, neboli Tchaj-wanem? Ten obchod by mohl být i bez Číny. A asi bude. |
|
|
P. Milan 13.9.2020 22:17I bez vlezdoprdelisty Hoblíka. |
|
|
J. Jurax 13.9.2020 13:10No jo ... Jen mi to připomíná to staré klasické - jeden hledá důvody, proč to nejde. Druhý hledá způsoby, jak to udělat. |
|
|
K. Křivan 13.9.2020 12:52Já osobně nekupuji (pokud možné) nic z Číny. My jsme měli celkem slušnou farmaceutickou výrobu. Kam se poděla ? |
|
|
V. Loula 13.9.2020 14:39Kam se poděla? Je v .... tedy v Číně. |
|
|
J. Kadeřábek 13.9.2020 11:20Rozumní lidé jako Trump chtějí omezit závislost na Číně (a doma živit masu nezaměstnaných) a ne se zbavit závislosti úplně. Jistě to nebude ocelářství, které by bylo v první řadě. Ale třeba výroba léků není rozhodně energeticky a snad ani surovinově tak náročná. Mamon ovšem zaslepil zdravý rozum na západě a číňští komunisti se toho chopili. |
|
L. Písařík 13.9.2020 9:51Omyl autorko, Čína si všechny ty komodity nahrabala sama. A raději si lecos odepřít, než pochopdovat dle jejich bubnu, to je pravdlo obezřetných. Nejen Česká republika , ale celá Evropa. |
|
|
V. Loula 13.9.2020 14:43No, počátek toho čínského boomu byl skutečně v tom, že tam Evropa, USA a ostatní vyvinuté státy cpaly výrobu všeho možného s tím, že je to - i přes nutnost dopravních nákladů - vyjde laciněji díky laciné pracovní síle. Na začátku tedy stála snaha Západu o maximalizaci zisku za každou cenu. |
|
|
M. Pivoda 13.9.2020 18:37Ekonom by v situaci oursoucingu/offshoringu poukázal na kritický ukazatel ROA, který je do Číny navedl. A pak na tlak na krátkodobě posuzovaný ekonomický výkon. Další problém je v kulturních odlišnostech mezi Evropou/USA a Čínou. Číňané nerespektují dlouhou ochrannou dobu duševního vlastnictví, která je v dnešním inovačně intenzivním 21. století velmi nepraktická. Patenty mají stále ochranu cca 20 let, knihy 70 let. Ha. Ha. Ha. Duševní vlastnictví Číňané nerespektují vůbec, a to nejen vůči USA a Evropanům, ale také sami vůči sobě. Podnikat v Číně je sice drsné, ale právě proto dnes Číňané inovují tak rychle. Takže: Nejprve v USA zbožňovaný ukazatel ROA nahrál Číňanům pokrokové technologie přímo do ruky, a teď ty převzaté technologie zlepšují rychlejším tempem než v USA. Viz například čínská firma Huja Hej, která má dnes jednoznačný náskok v hardware u sítě 5G. Zde aktivní, nasazený agent Prokop vám výklad zjednoduší. |
|
|
P. Milan 13.9.2020 0:33Z valné části reálné, ano. Soudruzi a soudružky v Bruseli jsou ve slepé uličce. Samotná myšlenka, nebýt na Číně (tolik) závislí, je ovšem správná. |
|
|
J. Jurax 13.9.2020 13:15Nesporně správná. Nicméně v EU s jejím zeleným šílenstvím (a nejen s ním) naprosto nerealizovatelná. Rozvinutá země žije ze svého průmyslu. Rozvojová země z turismu. Kam směřuje Evropa? |
|
|
P. Milan 13.9.2020 22:18To asi víme oba .... :-( |
|
|
V. Loula 12.9.2020 21:09Dneska jsem listoval starším National Geographic (5/2019) a tam je zajímavá statistika o investicích do vědy a techniky. Vede USA s 32% podílem světových investic, druhá je Čína s 24% podílem světových investic. A zajímavá je i struktura těchto investic: Zatímco v USA převládají společenské vědy, v Číně převládájí fyzikální a chemické vědy. Dokonce na tyto technické vědy dává Čína více prostředků nežli USA. Jistě, ještě lze hodnotit efektivitu výzkumu, ale je jasné, že Čína zdaleka není nějaká zaostalá země, ale oblasti vědy tvoří absolutní světovou špičku. A věda táhne ekonomický rozvoj země. |
|
|
J. Zeman 12.9.2020 15:41To je nějaká placená inzerce, nebo jen autorka moc netuší, o čem píše? |
|
|
J. Plzák 12.9.2020 14:41Obchodovat s Čínou je výhodné - momentálně. Až to výhodné nebude, skončíme. Důležité je, nenechat se podrazit. Pochybuji, že autorka ví, o čem píše. |
|
|
M. Pivoda 12.9.2020 16:29"Česko má jen trvalé zájmy, nikoliv trvalé partnery." Podobně toto o sobě tvrdila i Velká Britanie předtím, než s Hitlerem podepsala Mnichovskou dohodu. Možná právě tato historická zkušenost opravňuje současné Česko k ambivalentnímu mezinárodnímu vztahu. Takže: Počkáme si, jak to nakonec dopadne. Česká pomoc té či oné straně (ve světovém obchodním konfliktu) může mít jen okrajový význam. Česká montovna ve velkém světě nic podstatného neovlivní. |
|
|
J. Lancik 12.9.2020 19:34Vyhodne? Jak pro koho. Hlavne vyhodne pro t. zv. "Middle man", neboli prostrednik. Tedy ten kdo v Cine za maly peniz nakoupi a proda vekym spolecnostem jako Tesco, Kaufland atd. Ti nakoupene zbozi prodaji za temer stejny peniz jaky zakaznici plativali predtim nez Bill Clinton; ano byl to on koho cinsti komuniste presvedcili, ze investicim v Cine zadne znarodneni nehrozi. Snizenim dane za import takto vydatne pomohl cinsky zazrak rozjet. Obycejny zakaznik z toho nema vubec nic, plati slusny peniz za zbozi mmizerne kvality ktere pro jeho "jakost" moc nevydzi. Musi proto koupit znova a znova, zatkim co predtim leta vydrzelo. |
|
|
J. Novák 13.9.2020 9:19Až na to, že to Tesco, Kaufland, Walmart atd. v té Číně nakupuje přímo, případně je i tou Čínou třeba i částečně vlastněn(o). |
|
|
P. Milan 13.9.2020 0:35Lituji, mýlíte se. Přesun výroby je dlouhodobá záležitost, zvláště, je-li ovlivněn legislativně. Zelené bláznění mu skutečně brání, i administrativní šílení. Autorka ví, o vás pochybuji. |
|
|
Z. Lapil 13.9.2020 9:45Připomínám, že jednou z možností, jak se obchod stane nevýhodným, je, že na "to" nebudeme mít. |
|
|
J. Jurax 13.9.2020 13:17Až to výhodné nebude, skončíme, pravíte. Ano, jenom abychom si to skončení mohli dovolit. |
|
T. Zlesa 12.9.2020 13:42Tak jako u nás budeme ještě desítky let vstřebávat "nouhau" západních techologií a dohánět západ levnou prací, to stejné budou dělat číňané také ještě desítky let. Než doženou aspoň nás... Nemotat do toho moc politiku a budou všichni v klidu usilovat o lepší zítřky. |
|
|
M. Pivoda 12.9.2020 16:19Kontinentální Čína celkem představuje rozlohou obrovské území - ve srovnání s Českem. Ale to čínské území s pokročilejší technologií, než dnes mají Češi, je mnohem větší, než je teritorium české (včetně Moravy a Slezka). |
|
|
M. Pivoda 12.9.2020 12:42Nechápu, proč k (v podstatě) technologickým úvahám se zde se zde stále a stále vyjadřují jen (sebevědomí čeští) ekonomové. V této zemi jsou přece mnohem kvalifikovanější lidé k posouzení technologických záležitostí. Doplněk ke kritickému tématu rozhodování: V roce 1991 jsem v Brně organizoval kurz Managementu pro Holanďany-protestanty. Ocenil jsem nejen obsah kurzu, ale i jejich upřímnost. Bankéř Gieseler mi tehdy například vysvětlil, jak obtížné je pro něj posoudit konkurenceschopnost podniku - a tedy rozhodnout, zda tomu podniku poskytne bankovní úvěr, nebo ne. Sdělil mi: "Takže, když jdu do podniku a vidím, že například nemají umytá okna, případně je mají rozbitá, pak jim tu půjčku neposkytnu." Emigrant Hora (nebo tak nějak se jmenoval) šel (v 70. letech) ve Švédsku požádat banku o poskytnutí úvěru na rozjezd svého podnikání. Bankovní úředník oknem pozoroval, že ten podnikatel přijíždí do banky na kole. A Hora ten bankovní úvěr dostal. O čtvrt století se oba náhodou, na nějaké párty, oba pánové opět potkali. Hora jako výnamný podnikatel a bankéř už jako ředitel banky, a pravil Horovi: "Jane, víš proč jsem ti tehdy tu bankovní půjčku poskytl? Právě proto, že jsi přijel do naší banky na kole (nikoliv nóbl automobilem). Říkal jsem si, že takový člověk asi naše bankovní peníze nerozháže." Což se také stalo. |
