Dluh snižujeme stomiliardovým deficitem
„A není pravda, že by se zvyšoval dluh, naopak my, pokud budeme mít deficit v roce 2014 80 až 90 miliard a příští rok jsem udržel těch 100, a původně bylo plánováno 120, takže, takže ten dluh absolutně se nezvýší, bude stejný 2013 a 15, a poměrově k HDP se nám povede snížit ten dluh ze 43,3 % HDP na 40 %.“ Andrej Babiš, ČT24, Události, komentáře, 22.9.2014.
Není pravda, že by se zvyšoval dluh, dluh se absolutně nezvýší… povede se nám dluh snížit. To je hlavní poselství tohoto šroubovaného souvětí v podání ministra financí z rozhovoru o státním rozpočtu ČR na rok 2015. Silou mocí se ekonomický mág snaží vtlouci do hlav svým ovečkám u obrazovek, že mohou být naprosto v pohodě, protože jen on přišel na to, jak se se stomiliardovým schodkem dá státní dluh snižovat. Zamotá do toho něco o HDP, poměrově, bla, bla, bla, kdo to bude dále pitvat? Andrej Babiš dluh snižuje a basta!
Dokonce sestavil rozpočet takový, že jsou z něj nadšení všichni. Vláda, president, odbory, zaměstnavatelé, státní zaměstnanci i důchodci. To ještě nikdo nedokázal. Jen on nežvaní a maká. Už letos našel peníze na školy, mateřské školky, na silnice. Jak pilný mraveneček spouští investice, aby lidi viděli, že se něco děje. Přidal na vědu, výzkum, na armádu, přidal státním zaměstnancům na vánoční dárky, všechno dobře vyjednal. A navíc ještě vidí velký potenciál ve snižování provozních nákladů státu, jehož spotřebu však zvýšil, ale jen o 2,3 %.
Je snad Andrej Babiš reinkarnací Ježíše Krista, který umí přeměnit vodu ve víno, dluh v přebytek a vyšší náklady v úspory? Minimálně se tak tváří a mluví. A jeho příznivci mu možná ještě i věří. Že jsou to všechno jen populistické žvásty zabalené do hávu vznešených československých slov politického ptydepe, dokazují konkrétní fakta a výstupy.
Když před dvěma lety začínal svoje politické tažení, tvrdil, že ví o 200 miliardách, které se každoročně ze státního rozpočtu rozkradou a on by je dokázal najít a zachránit. Mnoho společenskou situací frustrovaných voličů mu ke splnění tohoto slibu dalo mandát při volbách. Byl to jeden z hlavních trháků hnutí ANO. Bylo to eso, které jej dostalo do velké politické hry, bylo to eso, které mu dalo obrovskou politickou moc. A co se stalo?
Nenašel nic. Tedy z těch unikajících dvou set miliard na výdajích. Údajně ušetřil jen na nějakém kancelářském papíru. Svůj nahlášený boj proti korupčnímu rozkrádání tedy otočil v šikanu daňových poplatníků a potřebu vybrat na státním výpalném více. Na snižování výdajů a hledání ztracených miliard rezignoval, ale „zachrání“ to zvýšením příjmů. Maskuje to slovy o potřebě investic, zvýšení spotřeby a dalšími socialistickými keynesiánskými pseudoteoriemi, kde si velmi notuje s Milošem Zemanem. Sečteno, podtrženo – opět zvyšuje prostor pro korupční zlodějiny na úkor utahování smyčky kolem krku produktivně pracujících, což vysvětluje jako optimalizaci výběru daní. A ještě se to snaží populisticky prodat jako nějaký geniální manažerský tah, při kterém se navíc tváří jako obchodník pravicového ražení.
Jak dlouho mu to ještě bude někdo věřit? Už na to dojela ODS, pomalu dojíždí TOP 09. Opravdu se v tomto státě budeme pálit o stále stejná kamna znovu a znovu? Zkuste mi to, voliči a sympatizanti hnutí ANO a pana Babiše i s jeho teoriemi, nějak vysvětlit. Zkuste mi vysvětlit, proč tedy rovnou nezaměstnáme všechny ve státní službě, nedáme si platy 50 tisíc a pořád dokola něco nebouráme a znovu nestavíme, když je to tak „národohospodářsky výhodné“ a prorůstové. HDP by vyletěl do nebeských výšin a „poměrově“ bychom se vypořádali i s tím proklatým dluhem. Proč to těm socanům, neobolševikům a podobným pořád nefunguje?
Psáno pro pravyprostor.cz
Převzato z Kriz.blog.idnes.cz se svolením autora