Co je hlavním motorem hospodářského růstu? V delším období je to samozřejmě produktivita, tvořivost, inovace, kvalita a podobné složky. V krátkém období - což v ekonomii neznamená konkrétní čas, ale dobu, během níž nemůže dojít k zásadní změně výrobních faktorů - je ekonomika poháněna především úvěry.

zdroj ČNB

- Do roku 1997 úvěry rychle rostly, neboť trvala privatizační euforie a banky byly velmi povolné (hlavně vůči určitým typům žadatelů.)

- V témže roce ovšem přichází bankovní krize. Ta je způsobena dvěma příčinami. Za prvé, Česká národní banka nezvládá spekulativní útok na korunu a zbytečně zvyšuje úrokové sazby na desítky procent. V kombinaci s nepříliš šťastnou kvalitou úvěrů (což je druhý důvod) je zaděláno na recesi a bankovní krizi.

- Pokles objemu úvěrů trvá až do roku 2002. Tou dobou jsou ovšem domácí úvěry nahrazovány zahraničními investicemi. Statisticky vzato, největší pokles úvěrů by měl odpovídat hospodářskému poklesu, ale z větší části jde již jen o formální odpis nedobytných úvěrů, které už nikdo nikdy nezaplatí.

- Období 2002 až 2008 lze považovat za sedm tučných let české ekonomiky. Růst podnikových úvěrů společně s růstem hypoték stimuluje ekonomiku. K tomu bychom mohli přičíst i růst státního dluhu, což je ovšem jiný příběh.

- Koncem roku 2008 je jasné, že mejdan končí. Za světovou finanční krizi nikdo v Česku nenese vinu. Chybou českých vlád do té doby ovšem bylo věřit, že boom bude trvat navždy. Rok 2009 je rokem světové i české recese. Klesá poptávka po úvěrech a banky začínají být opatrnější při schvalování úvěrů.

- Rok 2011 je rokem mírného oživení úvěrů a tím i české ekonomiky. Jde ovšem o krátkodobé zlepšení.

Během let 1994 až 2013 ovšem došlo k zásadním změnám ve složení výrobních faktorů české ekonomiky a také ve stupni otevřenosti. Česká ekonomika je mnohem citlivější na vývoj v zahraničí, zejména v eurozóně. Lze ukázat, že i vzestup či pokles úvěrů v Evropě je jedním z hlavních motorů růstu domácí ekonomiky prostřednictvím zahraničního obchodu a investic.

Roční změny objemu úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem, eurozóna

Zdroj: Querschuesse.de

Je zřejmé, že boom během let 2003 až 2008 byl na úvěr. Podobně jako v případech předchozích konjunktur, například 1995 až 2003. Co je tentokrát jiné: evropský růstový motor se zadřel. V roce 1995 i 2003 se ekonomika vzpamatovala, protože se vzpamatovala i tvorba úvěrů. To se tentokrát nekoná. Probíhá deflace úvěrů - zlý typ deflace, který je spojen s hospodářskými recesemi či krizemi.

Proč probíhá deflace úvěrů? Protože evropské banky jsou již nyní přetíženy úvěry a hlavně špatnými úvěry. Neexistuje žádný prostor pro růst. Úvěry soukromému sektoru (nefinanční podniky a domácnosti) dosahují nyní zhruba 100 procent HDP v rámci eurozóny. V roce 2003 to bylo jen 86 procent HDP. Soukromé dluhové břemeno dokonce překonává tíži státního dluhu! Ekonomika roste pomaleji než zadlužení. Je to něco podobného, jako kdyby spotřeba automobilu rostla úměrně s počtem najetých kilometrů.

Česká ekonomika se nemůže příliš spoléhat na vzestup hospodářství v EU. Ten může být velmi slabý, případně se nemusí dostavit vůbec. Je možné, že západní Evropu už žádný hospodářský růst nečeká. A my s tím nice neuděláme. Můžeme se ovšem poučit z chyb, které země eurozóny udělaly před námi: vysoké daně, nenažraný stát, byrokracie, a tak dále.

Bohužel, česká ekonomika každým rokem utrží nějakou facku či ránu do zubů, a to nikoli od nepřátel, nýbrž od vlastních politiků. Zvýšení DPH, zvýšení různých jiných daní, devalvace koruny, která svým efektem rovněž odpovídá zvýšení daní. České banky naštěstí fungují a netrpí krizí - a již vláda, která ještě nevznikla, natahuje své lakomé ruce, aby se zmocnily dalších peněz ve formě tzv. sektorové daně, která by po komunistickém vzoru měla zatížit určitá odvětví.

Když se to hýbe, zdaňte to. Když se to hýbe ještě dál, regulujte to. Když se to už nehýbe, dotujte to - tento perfektní a stručný popis socialistického uvažování podal kdysi Ronald Reagan.

A tak je tomu bohužel i dnes. Tato země nemá dobrou budoucnost.