15.10.2019 | Svátek má Tereza


EKONOMIKA: Vládní ghetto v Letňanech

11.2.2019

Delší dobu usiluje předseda vlády o výstavbu vládního ghetta v Letňanech, a v současnosti se zdá, že realizaci jeho převratné myšlenky nic nezabrání. Hlavní argumentací je ekonomická výhodnost, spočívající v prostorové koncentraci úředníků v nově vybudovaných komfortních kancelářských prostorách a v uvolnění stávajících nevyhovujících prostor pro jiné, ušlechtilé účely. Ale… jako obvykle je ďábel skryt v detailech.

Vnucuje se myšlenka, zda se nejedná o typické řešení podle oblíbeného modelu: nestačí dálnice Praha-Brno? Neřešíme, co se po ní vozí, odkud kam a proč, ale postavíme další pruh. Nestíhají zdravotní sestry péči o pacienty? Neřešíme, co je zbytečně a nesmyslně zaměstnává, ale otevřeme další zdravotní školy. Nevejdou se státní a magistrátní úředníci do stávajících prostor? Neřešíme, co dělají, jak to dělají a proč, ale postavíme jim novou, bohatě dimenzovanou vládní a magistrátní čtvrť. A aby to dobře vypadalo, budeme ještě tvrdit, že se tím ušetří spousta peněz!

Nynější sídla státních institucí opravdu nemusejí splňovat ideální představy o kancelářských prostorách. To má původ v době vzniku republiky, kdy stát umisťoval své instituce do konfiskovaných budov, čímž zabil dvě mouchy jednou ranou. Institucím dal budovy a přinutil je, aby se o ně staraly. Zachránily se tak budovy, které by jinak zchátraly, ale za cenu, že sídlit v nich není žádný med. A která instituce mohla, tak ze zámků, tvrzí, šlechtických sídel a podobných staveb utekla „do svého“. Příkladem budiž státní lesy, které byly typickými kastelány, a budovy, které postupně opustily, buď spadly, nebo se staly sídly organizací odkázaných na státní rozpočet. Že se totéž chystá v případě vládní čtvrti, premiér deklaroval v prohlášení, že se do uvolněných prostor nastěhují muzea a galerie. To v konečném důsledku znamená, že vzniknou další „zbytné instituce“ čerpající pracovníky a finance. Ale to už bude z jiných kapitol rozpočtu.

Ve všech státech funguje automatický růst počtů státních zaměstnanců, čas od času přerušený direktivní procentuální redukcí, která vypadá relativně spravedlivě, ale u přetížené instituce vede k omezení její funkčnosti a u zbytečné instituce stále ještě zbude dost zaměstnanců na rozdělování dotací na konve pro zalévání zahrad a na kompostéry pro shrabané listí.

V současné době existuje na světě nejméně 15 měst (s předměstími 30), která mají více obyvatel než naše republika, a obrazně řečeno (a se značnou dávkou přehánění), na jejich správu stačí starosta a městský strážník. Vtírá se proto otázka, zda je náš systém státní správy přiměřený počtu obyvatel. Ministerstev máme 14, což je o jedno méně než USA (ty mají ještě U.S. Department of Veteran Affairs, ministerstvo pro záležitosti válečných veteránů). Odpovědnost jednotlivých ministerstev a počet jejich zaměstnanců řešil zákonz 1. října 2014, č. 234/2014 Sb., o státní službě, na který navazovala pozdější systemizace služebních a pracovních míst schválená vládou. K 1. lednu 2016 se jednalo o tyto počty osob na ministerstvech: vnitra 2 653; zahraničních věcí 1 939; financí 1 634; práce a sociálních věcí 1 442; obrany 1 164; školství, mládeže a tělovýchovy 1 017; průmyslu a obchodu 937; zemědělství 792; pro místní rozvoj 751; životního prostředí 612; spravedlnosti 552; zdravotnictví 510; dopravy 470; kultury 275. Formulace vládního usnesení o systemizaci služebních a pracovních míst je příčinou stále se opakujících snah o výklad, že se jedná jen o počty odborných pracovníků, a že administrativní a ostatní pracovníci se do limitu nezapočítávají. To má svou logiku, protože pokud není mezi osobní odbornou kvalifikací ministra a jím řízeným ministerstvem žádný vztah, neměl by být započítáván jako odborný pracovník, ale jako „ostatní“ či „politický“. Dalším trikem, kterým byly obelstěny limity počtu pracovníků, jsou organizační složky státu, což jsou účelově založené organizační útvary zastupující ve vymezené oblasti stát, vzniklé na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

Záměr přesunu úředníků do ghetta v Letňanech vyvolá řadu další jevů, o kterých se nikdo nezmínil. Nynější ranní a odpolední přesun úředníků po Praze je neuspořádaným Brownovým pohybem, zatímco pohyb úředníků do Letňan bude jednosměrný. To by mohlo vést k revoluční změně dopravy metrem. Ráno by jezdily oba tubusy do Letňan a odpoledne oba zpět. Pohyb mimopražských návštěvníků centrálních orgánů bude také jednosměrný, čemuž by se mohl přizpůsobit kyvadlový systém dopravy na magistrále. Každý den skončí život ghetta úředními hodinami, a v nepracovní dny ghetto ani neožije. Cestovní kanceláře tak budou moci pořádat návštěvy ghetta s motivem „Takto bude vypadat město po jaderné válce“. Realizace vládní čtvrti tak jistě přinese Praze mnoho evropských či světových priorit, které nesporně dokáže využít ke svému rozvoji.

To je ovšem jen sarkastická poznámka mající za cíl upozornit na to, že „není všechno zlato, co se třpytí“.

Mnozí dokáží utratit peníze za darebnosti a současně nemají na chleba.“
Židovské přísloví



Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.