aneb Rychlý průvodce pro ekonomizující laiky 8.

Ve světe kolem nás právě řádí pandemie choroby a vláda reagovala nařízeními za účelem ochrany obyvatelstva. Jejich následkem se zpomalila nebo zastavila hospodářská činnost. Lidé pracují z domova nebo vůbec, pomáhají jiným lidem, učí se s dětmi školou povinnými, koukají na televizi nebo se snaží nějak zabavit.

Tahle situace vede k tomu, že lidem (postiženým opatřeními) klesají příjmy nebo nemají žádné příjmy, protože museli „zavřít krám“. Vláda reaguje rychlými opatřeními a chystá velká opatření – obvykle nazývané balíčky na pomoc hospodářství. Cílem následujícího textu je objasnit možnosti rozpočtové politiky vlády při „pomoci nebo podpoře“ hospodářství.

Upozornění: pokud kdokoli očekává lamentace nad neschopností vlády, tak může nyní zanechat čtení. Stejné doporučení platí pro osoby, které považují ekonomii za pavědu – toto je ekonomický text.

Pro naprostou jednoduchost a snadné pochopení situace vytvořím hypotetické směnné (nepeněžní) hospodářství o dvou účastnících a dvou činnostech: výroba a služby. Bude lépe a jasně vidět dopady hospodářských distorzí. Současně bude metodologicky eliminována debata o potřebnosti nebo nepotřebnosti nějaké činnosti nebo účastníka. Pro úplnost dodám, že další redukce účastníků je nemožná, protože v případě jediného účastníka (např. legendárního Robinsona) přichází na řadu oslavný chorál autarkie: „Sám si vařím, sám si peru“.

V hypotetickém směnném hospodářství pan Fialový vyrábí 10 jednotek statku, a pan Růžový poskytuje služby. Pan Fialový potřebuje pro vlastní spotřebu a rozvoj výroby 5 jednotek statku a zbytek platí panu Růžovému, který mu poskytuje služby. Pan Růžový část z 5 jednotek statku spotřebuje a zbytek ponechá jako rezervu.

Nyní nastane politováníhodná situace – pan Fialový utrpí úraz a nemůže produkovat. Oba účastníci se nacházejí v naší dnešní „pandemické situaci“. Pan Fialový nevyrábí, pan Růžový neposkytuje služby. Existují tři možnosti, které mohou nastat.

Možnost první: pan Fialový se vrátí do pracovního procesu rychle. Nebo se nevrátí rychle, ale v nemoci získá odstup od práce. Vymyslí způsob zvýšení produktivity práce, což umožní dohnat ztrátu z předchozího období a vyrobí 10 jednotek statku.

Možnost druhá: pan Fialový se nevrátí do pracovního procesu rychle a nevymyslí způsob zvýšení produktivity práce. Vyrobí pouze 5 jednotek statku, což je právě tolik, kolik potřebuje na vlastní spotřebu a rozvoj. Důsledkem bude, že pan Růžový bude muset omezit vlastní spotřebu nebo začne spotřebovávat rezervy, které vytvořil v předchozím období.

Možnost třetí: pan Fialový nebude v pracovním procesu velmi dlouho nebo nastane situace, kdy vyrobí méně než 5 statků, které potřebuje pro vlastní spotřebu a rozvoj, aby příště mohl vyrobit 10 jednotek statku. Stručně řečeno pan Fialový bude potřebovat podporu ze strany pana Růžového. Jak velkou pomoc může pan Fialový očekávat, jak velkou podporu mu může pan Růžový poskytnout? Odpověď je banální. Přesně do výše rezervy, kterou v minulosti vytvořil neboli do výše úspory nespotřebovaných statků. Někdo pozorný by mohl dodat: pan Růžový by se ještě mohl uskrovnit ve vlastní spotřebě. Úsporou vlastní spotřeby by mohl rozšířit rozsah podpory panu Fialovému. Další možnost neexistuje.

Jediným smyslem příkladu hypotetického směnného (nepeněžního) hospodářství je ukázat, že si pánové Fialový a Růžový mohou pomáhat pouze do výše vyrobených a nespotřebovaných statků. Statky musel někdo včera vyrobit, aby je dnes mohl spotřebovat. Každý sedlák potvrdí, že kráva se nejprve krmí, potom se kráva dojí a obrácený postup vede k úmrtí krávy.

Ve skutečném (nehypotetickém) světě, kde je více účastníků, může pan Růžový pomáhat panu Fialovému pouze tak, že mu věnuje nespotřebované statky pana Tyrkysového do výše, která neohrozí jeho spotřebu a rozvoj. Přidáním dalších účastníků se na situaci vůbec nic nemění. Statky vznikají výrobou, rozdělování je distribuce produktu mezi producentem výrobků a dodavatelem služeb. Pokud se má rozdělit větší množství statků, potom musí pan Fialový vymyslet způsob, jak se současným objemem vstupů, vyrobí vyšší počet jednotek statku. V uvedeném případu vymyslí způsob zpracování, který umožní výrobu zítřejších 11 jednotek statku, namísto dnešních 10 jednotek statku. Každý, kdo někdy přišel do kontaktu se skutečnou (nehypotetickou) výrobou ví, jak je těžké dosáhnout takového zlepšení.

Pro dosažení cíle textu nebylo nutné komplikovat výklad úvahami o smyslu služeb poskytovaných státem – je lhostejné, jestli se jedná o vládní, samosprávné nebo jiného názvu. Vláda nemá rezervy, ze kterých by poskytla pomoc – od roku 1995 vláda hospodařila přebytkově dvakrát. Takže, nejprve bude muset někomu vzít, následně někomu dát.

Udělám závěrem jedinou zmínku o fenoménu, který jsem v úvodu vyloučil – peníze. Peníze bývaly poukázkou na určité množství statku, obvykle kovu. Dnes máme papírové peníze, které jsou, jak pravila překvapivě pronikavě jedna spisovatelka: „zástavou za bohatství, které neexistuje, a jsou kryté zbraní namířenou na lidi, od kterých se očekává, že ho teprve vyrobí“. Už se objevují v tisku názory, aby vláda zapomněla na všechno a tiskla peníze. Statky se nedají vytisknout.