19.3.2024 | Svátek má Josef


EKONOMIKA: Vládní balík pomoci hospodářství (2)

30.3.2020

V pátek, dne 27. března 2020, vyšel text Vládní balík pomoci hospodářství, ve kterém jsem vysvětloval možnosti pomoci nebo podpory hospodářství v současné době pandemické. V diskusi pod textem pan Mařák položil otázku a vyjádřil názor: „Co byste v ideálně kabinetním ekonomickém světě doporučoval? Já si myslím, že to budou hlavně vládní balíky na pomoc hospodářství, nové půjčky a zvýšení tisku papírků, kterými platíme, a tak podobně.“ Uvedené otázce a názoru je věnován následující text.

Upozornění: pokud kdokoli očekává lamentace nad neschopností vlády, tak může nyní zanechat čtení. Stejné doporučení platí pro osoby, které považují ekonomii za pavědu – toto je ekonomický text. Pro pochopení následujícího textu je nutné zvládnout základ uvedený v odkazovaném textu v úvodu.

Nejprve se stručně vyjádřím k názoru pana Mařáka: Ano, centrální banky budou tisknout stohy a stohy papíru zvané papírové peníze, tuto „zástavu za bohatství, které neexistuje, a jsou kryté zbraní namířenou na lidi, od kterých se očekává, že ho teprve vyrobí“. Za papírové peníze vytvořené ze vzduchu následně nakoupí vládní dluhopisy, aby vlády mohly podporovat a stimulovat hospodářství. Všichni účastníci (vlády a centrální banky) musejí být akční. Jediná zajímavá otázka v tomto směru bude: jaký vynalézavý název dají celé akci? Minule vymysleli „kvantitativní uvolňování“ nebo „monetizaci“. Rozsah podpory a stimulace je nezajímavý – bude překračovat všechny meze, tudíž si ho většina populace ani neumí představit. 1012 v dolarech?

Takže nyní k otázce. Pro odpověď je nejprve nezbytné vymezit prostor.

Zaprvé: nacházíme se uprostřed přírodní katastrofy, která zasáhla a postihla všechny obyvatele. Přírodní katastrofy jsou neosobní přírodní síly a lidstvo dosud neumí poručit větru, dešti. Někomu katastrofa zničila stodolu, někomu stodolu a dům a někomu všechno. Tak se katastrofy chovají. Důsledky však neseme všichni, což je důvodem, aby nebyla pomoc selektivní. Každá pomoc by měla projít testem obecnosti, tzn. všem občanům stejně.

Zadruhé: při reakci na přírodní katastrofu se řídíme plánem přežití. Uspokojujeme potřeby nezbytné k přežití: jíst (tihle producenti fungují a nemají problém), pít (tihle producenti fungují a nemají problém), svítit a topit (tihle producenti fungují a nemají problém), pomoc nemohoucím a zdravotní materiál (tihle producenti fungují a mají problém s materiálem). Je potřeba k nim namířit pomoc, což je platné tvrzení také pro jídlo, pití, svícení a topení. Není v rozporu s testem obecnosti.

Zatřetí: ostatní je luxus. Řečeno ekonomickou hantýrkou: čím jsme vzdálenější od bodu přežití na preferenční škále, tím má statek menší a menší význam. Důkaz: Pan Fialový a pan Růžový jsou pět metrů pod hladinou, kde je postihne podzemní zemětřesení. Dochází jim kyslík, pan Růžový má zlomenou nohu a krvácí na ruce. Reakce pana Fialového bude přesně podle preferenční stupnice přežití. Nejprve mu dá kyslík ze svojí bomby, následně zaškrtí krvácení, potom ho vytáhne nad hladinu. Tam se možná bude zabývat zlomenou nohou. Úplně nakonec bude vybírat nemocnici, do které poveze pana Růžového.

Začtvrté: ohledně možností pomoci ještě sdělím, že podle údajů MPO[1] z roku 2017 jsou největším zaměstnavatelem v ČR obchodní společnosti do 250 zaměstnanců (tzv. malé a střední firmy, MSP), které zaměstnávají 58 % obyvatelstva (cca 1,8 mil. lidí) a vytvářejí 58 % HDP (cca 2 900 mld. Kč). Státní rozpočet na letošní rok je cca 1 600 mld. Kč. Jsem si jist, že 80 % z částky jsou mzdy (penze jsou jinak nazvané mzdy), se kterými se nedá nic dělat. Ve skutečnosti bude částka ještě vyšší, ale chci tím ukázat, že vláda má k dispozici maximálně 320 mld. Kč na nějakou pomoc. Vztáhnu-li částku k MSP, tak jim vláda může pomoci do 11 % ztrát. Nikomu dalšímu nepomůže, protože nebude mít z čeho. Rezervy nejsou.

Nyní máme vymezeno a mohu odpovědět na otázku: „Co byste v ideálně kabinetním ekonomickém světě doporučoval?“ Ještě předtím se vyjádřím k termínu „ideální kabinetní ekonomický svět“ (nechápu ho nijak pejorativně). Ekonomie je věda o lidském jednání. Zabývá se skutečným lidským jednáním ve světě vzácnosti. Tzn. skutečnými lidmi, kteří se rozhodují mezi alternativami, neboli uskutečňují volbu „něco za něco“. Vzácnost znamená, že stejný krajíc chleba nemohu současně jíst a současně ho někomu věnovat. Mohu krajíc rozpůlit nebo rozčtvrtit, ale těmito operacemi nevznikne žádný dodatečný krajíc. Abstraktní symboly nebo záhadné termíny (např. multiplikace) nemají s ekonomií nic společného. Stejně jako lidé, kteří hledí na „ekonomiku“ jako homogenní entitu, ve které lze ztráty výrobce lokomotiv kompenzovat zisky výrobce rohlíků.

Co bych tedy dělal já: podnikl bych na úvod stejné kroky, které činí vláda. Odpustil bych všem sociální a zdravotní daň a urychlil vratky z DPH a daně z příjmu. Následně bych výpadek na straně příjmů financoval škrty na straně výdajů. S okamžitou platností bych zrušil všechny vládní agentury – je lhostejné jejich zaměření (sportovní, lobbování nebo cokoli dalšího). Zrušil bych výdaje na politické neziskovky, dotace na všechno bez rozdílu. Nacházíme se uprostřed přírodní katastrofy, takže parlament může schvalovat ve zrychleném řízení jako vítr z hor. Navíc uprostřed přírodní katastrofy není možné mrhat vzácnými zdroji na činnosti, které nikdy a nikomu nepřinesou užitek mimo tvorů, kteří se jimi zabývají.

Tohle soukromě nazývám modelem KKK. Kolaps, konstituce, koalice. Kolaps systému je fáze, kdy je příležitost zbavit se nepotřebného. Konstituce je fáze, kdy je systém zaplevelován zbytečnostmi ze strany zájmových skupin – dotace, inkluze, pobídky. Koalice je fáze, kdy produktivita je vyšší nebo rovna plýtvání.

Závěrem sdělím, že podle mého nejhlubšího přesvědčení bude mít pravdu pan Mařák. Z mnou uvedeného se uskuteční všechno naopak. Vládnout on-line je těžké, když lidé očekávají oběti od druhých. Navíc chybí státník, který by řekl: „Kdo se stará o přízeň a potlesk davu, není politikem. Ten nikam nedojde,“ Případně, že „politik musí mluvit pravdu, bezohlednou“. A statky se opravdu nedají vytisknout.

[1] Ministerstvo průmyslu a obchodu:Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2017, Odbor podpory MSP, 2017, strana 11, [cit. 19. června 2019]. Dostupné zde (PDF).