Odborníci říkají, že vysoká cla uvalena 2. dubna prezidentem Trumpem na velkou část zemí světa mají sloužit jako vyjednávací nástroj. USA tímto způsobem chtějí dostat partnery k jednacímu stolu. Funguje to?

V pondělí (7. 4.) se v Bílém domě setkal Donald Trump s izraelským premiérem Netanjahuem. Hosta pozval narychlo, Netanjahu přiletěl přímo z Budapešti, kde byl od minulého týdne na několikadenní návštěvě (aniž by byl zatčen; Maďaři mají tolik rozumu, že se rozhodli raději Mezinárodní trestní soud jako zpolitizovaný opustit, než aby realizovali jeho nehorázné rozhodnutí); zdálo se tedy, že tato naléhavost by mohla přinést Izraeli výsledky, konkrétně právě v případě cel.

Není tajemstvím, že na programu jednání Trump – Netanjahu byly nejen záležitosti kolem války v Pásmu Gazy, íránské jaderné hrozby a dalších bezpečnostních otázek, ale také nová cla uvalená na Izrael. Ta nejsou v případě této země na spodní hranici deseti procent, ale byla vypočítána*/ na sedmnáct procent, což pro izraelskou ekonomiku představuje problém, jak uvidíme níže. Izrael si je komplikací s tím spojených vědom, a proto okamžitě zareagoval vstřícným krokem: zrušil všechna zbývající cla na dovoz z USA. Jde o cla uplatňovaná mimo režim dohody o volném obchodu z roku 1985; v praxi jde asi o dvě procenta celkového objemu zboží. Kromě toho Netanjahu přímo v Oválné pracovně slíbil, že bude eliminován obchodní deficit mezi oběma zeměmi a že se bude snažit odstranit zbytečné obchodní bariery mezi Izraelem a USA. Udělal tedy přesně to, co by mělo Trumpovi konvenovat. Výsledkem je, že příslib zrušení 17procentního cla z prezidentových úst nezazněl. Místo toho se přítomní dozvěděli: „Tak, mluvíme o docela novém obchodu – možná ne. Možná ne.“ Tedy nic konkrétního. A nebyl by to Trump, aby nezdůraznil: „Nezapomeňte, že Izraeli hodně pomáháme. Dáváme Izraeli čtyři miliardy dolarů ročně, to je hodně.“

V Izraeli vnímají uvalení 17procentního cla na vývoz do USA velice vážně. Jednak na úrovni vlády. Ministr financí Becalel Smotrič prodiskutoval s Netanjahem před jeho odletem z Budapešti do Washingtonu ekonomické dopady nových cel a způsoby, jak zabránit poškození izraelské ekonomiky, a to na základě podrobných analýz prováděných odborníky resortu. A připojila se i podnikatelská sféra. V neděli (6. 4.) předložilo sdružení Manufacturers Association of Israel (MAI) rozbor, podle kterého v případě zachování 17procentního cla utrpí izraelský export ztrátu 2,3 mld. dolarů, přičemž o práci by mohlo přijít 18,0 tis. až 26,0 tis. Izraelců. Pokud by Trump rozšířil cla na farmaceutický průmysl a výrobu čipů, dosáhly by ztráty roční tři miliardy dolarů. Předseda MAI Ron Tomer v dopise Netanjahuovi varoval, že cla budou mít významný dopad na konkurenceschopnost celé ekonomiky, na schopnost přilákat nové investice, na izraelskou technologickou převahu a projeví se negativně v dalších oblastech. Pokud by byla cla uvalena na export hardwaru, dojde k přímému poškození také vývozu softwarových služeb a služeb souvisejících s provozem izraelské high-tech s ohledem na implementaci integrovaných obchodních modelů v rámci mnoha izraelských technologických společnosti. Vzhledem k tomu všemu Ron Tomer premiérovi napsal: „Ve světle očekávaných vážných důsledků vás vyzývám, abyste přijal všechna diplomatická a ekonomická opatření, která máte k dispozici, abyste zabránil uvalení tarifů,“ protože jen „prostřednictvím rozhodné a rychlé akce bude možné zabránit vážnému poškození izraelské ekonomiky.“ Netanjahua vyzval, aby v této záležitosti na Trumpovu administrativu náležitě zatlačil.

Byl, nebo nebyl Netanjahu v Bílém domě úspěšný? Z toho, co je známo z veřejných zdrojů se zdá, že ne příliš, řečeno ohleduplně. A to je Izrael ve věci cel nanejvýš vstřícný a nevyjadřuje se nepřátelsky. Nebude ale vše zítra zase jinak?

Podklad: Portál The Times of Israel.