EKONOMIKA: Tři důvody k českému optimismu!
Prvním důvodem je skutečnost, že nás Mezinárodní měnový fond (MMF) před několika dny zařadil do kategorie vyspělých evropských tržních ekonomik. Druhým důvodem je skutečnost, že podle posledních čísel je naše celkové zadlužení mnohem menší, než je tomu u ostatních států EU i u eurozóny. Třetím a pro dnešek posledním důvodem k optimismu je skutečnost, že během poslední krize 2008-2011 nemusely české vlády sanovat banky působící na českém trhu ani jedinou korunou.
Všechny tyto důvody jsou dle méhou soudu objektivními skutečnostmi, které ukazují, že ve srovnání se všemi evropskými státy si zdaleka nevedeme tak špatně, jak si veřejnost a zvláště média myslí. Podívejme se na jednotlivé body podrobněji:
Ad 1. To, že mezinárodní instituce klasifikují státy podle různých kritérií je známá věc. Rovněž je známé to, že jsme byli dlouhá léta dáváni do škatulky "postkomunistické státy" nebo později mezi tzv. rozvíjející se trhy ve Střední a Východní Evropě (SVE). České vlády a také vedení České národní banky proti tomuto "škatulkování" řadu let bojovaly a poukazovaly na skutečnost, že státy se mají hodnotit podle objektivních ukazatelů, které jsme měli ve srovnání s ostatními státy regionu vždy jedny z nejlepších. Bylo to ale dlouho marné. Nyní se situace změnila. Česko je nyní hodnoceno ve stejné kategorii jako Británie, Dánsko nebo Švédsko, t.j. vyspělé tržní ekonomiky, které nepoužívají euro. To myslím mluví samo za sebe.
Ad 2. Před několika dny byla zveřejněna aktuální čísla celkového zadlužení států EU a eurozóny za rok 2010. Z těchto čísel vyplývají rovněž zajímavé skutečnosti. Celkové zadlužení EU totiž činí cca 80% HDP EU. U eurozóny je toto číslo ještě vyšší a činí aktuálně 85% HDP eurozóny. Pro samotnou ČR je toto číslo někde okolo 40%. Co to znamená? Znamená to jediné. Ve srovnání se EU i eurozónou jsme na tom z hlediska veřejného dluhu nadprůměrně dobře. Zvláště dobře je to vidět, když si uvědomíme že zadlužení Německa, Francie i Británie přesahuje 80%. Dobrá zpráva je i to, že českým dluhopisům finanční trhy naprosto důvěřují a český veřejný dluh se tak může financovat za relativně nízkou cenu (úrok). Z této skutečnosti můžeme mít tedy také docela dobrý pocit.
Ad 3. Konečně poslední pozitivní zprávou je to, že česká vláda dosud během poslední krize let 2008-2011 nemusela sanovat ani jednu banku operující na českém trhu. Na rozdíl od irské, britské, nizozemské, belgické, francouzské, německé, španělské a mnoha dalších vlád neposkytla česká vláda žádné bance ani korunu na jejich záchranu. Tuto skutečnost myslím mnoho občanů stále nedoceňuje. Pokud si ale uvědomíme, že z dnešního evropského zadlužení činí sanace evropského bankovního sektoru cca 10-25 procentních bodů dle situace v jednotlivých státech, tak by nás to mohlo také docela potěšit.
Poslední hospodářská a finanční krize, kterou prochází Západ v letech 2008-2011, nemilosrdně ukázala, které státy hospodaří lépe a které hůře. Nás Čechy může těšit, že zatím procházíme touto krizí relativně úspěšně a svět nás začíná vnímat takové, jací skutečně jsme, t.j. jako vyspělou tržní ekonomiku. To samozřejmě neznamená, že je u nás vše OK a že se nemusíme v mnoha oblastech zlepšit. Naopak. Ale mnoho států, které nyní stojí s "nataženou rukou k záchraně", by bylo rádo za české výsledky, které my sami doma tak halasně kritizujeme.
Autor je historik a politik, poslanec Evropského parlamentu za ODS
Převzato z Fajmon.blog.idnes.cz se souhlasem autora
