Problém hlavních tváří opozice, to jest Jiřího Paroubka a Davida Ratha spočívá v tom, že každou kritiku tak nafukují, až ji znevěrohodňují. Když měl Jiří Paroubek zhodnotit plánovaný prodej sedmi procent akcií ČEZ, hned spustil o tunelování.

Jenže mluvit rovnou o "tunelu" prostě nejde. Už vzhledem k tomu, že vláda dostane za sedmiprocentní podíl v ČEZ tržní cenu a možná i malou prémii. Těžko to pak nazývat krádeží nebo tunelováním. Otázek, nejasností a podivností spojených s prodejem akcií je však jinak celá řada.

Evropané to dělají jinak

Informační tma, kterou si vláda vědomě zvolila, přirozeně vyzývá k pochybnostem a spekulacím.

1. Vláda opakovaně oznamovala, že prodejem sedmi procent by mohla získat až 35 miliard korun. Jenže tržní cena je nyní někde okolo 42 miliard. Kde tedy vláda vzala zrovna pětatřicet miliard? Jde o částku, která chybí ve Státním fondu dopravní infrastruktury na výstavbu dálnic - nebo se záměrně mluví o nižší částce, aby případně získaných 42 miliard mohlo být vydáváno za úspěch?

2. Proč vláda nepostupuje standardně, jako to udělaly při prodeji akcií svých energetik vlády Rakouska, Francie, Polska, Itálie nebo Řecka? To znamená: velké balíky akcií měl nabízet vybraný obchodník s cennými papíry způsobem, který připomíná dražbu (říká se tomu book building). Obává se vláda, že by "dražba" zhoršila cenu? Nebo chce některé zájemce takto vyloučit z prodeje?

3. ČEZ stahuje z trhu deset procent svých akcií prostřednictvím makléřských firem Patria a Wood&Co. Sama vláda prodává sedm procent. Není jasné, zda a jak spolu procesy souvisejí.

4. Podle všeho někdo slíbil vládě, že zajistí, aby se k prodávaným akciím nedostaly nejen ruské firmy, ale ani konkurenti ČEZ. Tedy třeba italský Enel či německá RWE. Ty by se v otevřené dražbě mohly k akciím dostat. Velké firmy běžně kupují menší podíly u konkurence, například proto, aby jí trochu viděly do karet.

Jenže: kdo má akcie získat, když vláda nechce mít v ČEZ ani strategické investory, ani "spekulanty" (slovy ministra Kalouska)? A proč by se evropští výrobci a distributoři energie jako Enel či RWE nemohli stát akcionáři ČEZ?

5.Přišel na kuriózní způsob prodeje ministr Kalousek sám? Kdo mu radí? Nevymyslela mu celý scénář některá firma?

Ať promluví ČNB

6. Česká spořitelna jako komisionář si vydělá necelé dva miliony korun. To vládě umožnilo vybrat komisionáře rychle, bez soutěže.

Přitom v řádně organizovaných prodejích by poradci a zprostředkovatelé, vybraní v normální soutěži, mohli vydělat desítky, možná stovky milionů korun. Taková bývá totiž obvyklá provize při podobných transakcích. A spořitelna bude pracovat skoro zadarmo?

Když někdo něco dělá za hubičku, vyvolává to spekulace, že náležitou odměnu získá jinde. Proč někdo pomáhá vládě za dva miliony, když mohl vydělat mnohem víc?

7. Centrální banka, coby nástupce Komise pro cenné papíry, by se k tak tajnosnubnému prodeji, který připomíná gigantický insider trading (netransparentní obchod s využitím důvěrných informací) v režii vlády, měla vyjádřit. Je nepřípustné, aby ministři měli privilegované informace - tedy co, kdy, jak, kolik a za kolik se bude prodávat - a ještě říkali občanům a investorům, že je chrání před nebezpečnými spekulanty.

Tlustý jako Kalouskův vzor

Napsali jsme v HN již mnohokrát, že stát ČEZ nyní privatizovat nemá. Spolu s majetkem státních Lesů je ČEZ jediná zbývající rezerva pro zaplacení penzijní reformy.

Řádný hospodář by nejprve připravil důchodovou reformu a pak teprve celý ČEZ prodal. Vláda ale potřebuje rychle peníze na dálnice a nechala se přesvědčit, že veřejně organizovaná "dražba" by přinesla peníze nejdříve v září. "Dražba" by prý mohla také zhoršit cenu akcií. O tom lze ale s úspěchem pochybovat, vzhledem k předpokládanému vývoji cen elektřiny. A když se vláda bojí, může si za to sama. Soutěž i dražba se mohly řádně zorganizovat už dávno.

Pokud stát miliardy z ČEZ opravdu potřebuje, bylo by v tuto chvíli čistším řešením vyplacení mimořádné dividendy, firma má přece obrovské množství hotovosti. Jenže stát se už nechce dělit.

Hlavním počinem bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého se stala smlouva o vypořádání s Nomurou. Ta sice je a zůstane tajná, ale veřejnosti se podává jako nesmírně skvělá a výhodná. Takže hlavním počinem jeho následovníka Miroslava Kalouska bude tajná privatizace sedmi procent ČEZ? Také má zůstat tajná. A také bude prezentována publiku jako nesmírně výhodná.

HN, 18.5.2007