Babiš má s podporou inovací pravdu

Kvalifikovaná pracovní místa najdete spíš v koncernech než pidifirmách – a podpora inovací má v Česku zatím jen mlhavé výsledky.

Stačilo pět sekund, aby se Andrej Babiš odepsal před podstatnou částí svých příznivců. "Ten, který maká," se totiž otřel o drobné podnikatele:

"Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd."

Úryvek ze setkání lídra ANO s šéfem Jihomoravského inovačního centra Jiřím Hudečkem přinesla pondělní MF Dnes, o den později jej vypíchl na Facebooku Miroslav Motejlek. "Po tomhle ANOfert nevolím." Status se dočkal 250 sdílení jen za první den a Facebook i Twitter byl plný radosti nad tím, že se pan "bude líp" vyautoval jako neomalený monopolista.

Nevolil bych ANO ani před tím, ani potom, ale Babiš si zaslouží zastání. Tentokrát jsou zaslepení jeho hejtři.

Nikdo neříká: zařízněte je

I záporáka se sluší citovat co nejpřesněji. Novinová reportáž pokračovala tímhle důležitým odstavcem:

Viditelně zaskočený Hudeček se pak Babiše ptá, jaké konkrétní kroky tedy chce v té politice udělat. S odpovědí, která příliš konkrétní není a obsahuje popis státu se stabilním prostředím, nízkými daněmi a vedeného lidmi, kteří už něco dokázali, se však spokojí a popřeje mu úspěch.

Má někdo z malých a středních podnikatelů mezi čtenáři něco proti stabilnímu prostředí? Nebo proti nízkým daním? Ne, dobře, děkuji. Vidí v tom někdo tak jako Miroslav Kalousek návrh na záměrnou likvidaci drobné konkurence Agrofertu? Znovu ne, výborně. (Snad tam zato rozeznáváte populismus v podobě obecných pozitivních keců, ale to je teď vedlejší.)

Kontext je nutné doplnit i o to, to v původním článku není. Babiš neřekl, že jsou "super, ale na prd" samotné malé inovátorské firmy (i když si to možná myslí). Komentoval skutečnost, že je pomáhá zakládat Jihomoravské inovační centrum.

Mimobrněnští čtenáři možná nevědí, že je to v podstatě státní podnik – patří kraji, městu Brnu a čtyřem vysokým školám. Velmi hrubě lze ten díl fungování Jihomoravského inovačního centra, o kterém mluvil Babiš, popsat takhle: 1. Úspěšné firmy platí státu daně. 2. Stát je skrz své instituce posílá Jihomoravskému inovačnímu centru. 3. Jihomoravské informační centrum je poskytuje firmám (nyní) neúspěšným, a to nepřímo: dotuje jim nájem, nabízí péči lektorů a mentorů. Proč? Velké zpuchřelé firmy podle odborníků na inovace jen opatrně vylepšují to, co už funguje – odvážné vynálezy proto čekejte od mladých svěžích mozků.

Opravdu jste si tak jistí, že to není "super, ale na prd"? Vysvětlí mi někdo konečně, proč brát peníze Škodovce, která očividně ví, jak z nich udělat další peníze, a posílat je dvacetiletým uchoňům na jejich pokusy? Proč nenechat víc peněz soukromým investorům, kteří budou mít "kůži ve hře", rozuměj vlastní peníze ve firmě, a tedy citlivější radar na talenty i tlučhuby? Proč by měla podnikání rozjíždět státní instituce, když svou úspěšnost neumí vyjádřit jinak než nesmyslnou "kumulovanou tržbou" inkubovaných firem? Proč podporovat "kreativní průmysly" ve městech s nízkou nezaměstnaností, a nad vyloučenými oblastmi ohrnovat nos, že se tam mají líp učit? – Na odpovědi čekám tři roky, co si ze státní podpory inovací a kreativity dělám dobrý den.

Malé firmy jsou spíš sociální polštář než národní stříbro

Pak tu je to Babišovo plácnutí o "klíšé a kecech". Chápu, co je na něm pro majitele malých a středních podniků tak iritujícího: termín DPH za rohem, faktury zatím nikde a z novin se vám posmívá miliardář. Studie Českého statistického úřadu Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003 a 2010 mu ale dává částečně za pravdu, alespoň s těmi malými firmami. Hrubě řečeno: "vysoce kvalifikovaná pracovní místa", o kterých ve své rozhořčené reakci píše třeba vsetínský podnikatel a politik Michal Berg, v nich moc nenajdete. Podniky do devíti zaměstnanců "vyplácí jen necelou pětinu (19,4 %) celkových mzdových prostředků segmentu malých a středních firem a průměrná nominální mzda netvoří ani tři čtvrtiny průměrné mzdy tohoto segmentu, ale jen 73 %."

Samozřejmě: každý živnostník nebo vlastník eseróčka si namísto ohrnování nosu zaslouží odznáček za iniciativu. Důchodový systém a veřejné zdravotnictví nebo školství ale na stavebních firmách o pěti zednících prostě nestojí. Podstatná část lidí v téhle sféře se protlouká, jak může a doufá, že se začne dařit velkým firmám, které je pak zaměstnají: "Analýza ukázala, že zcela neplatí teze o tom, že počty těchto firem narůstají s růstem ekonomické aktivity. Naopak: skutečnost, kdy zejména lidé ze skupiny sebezaměstnávajících zanechávali svého podnikání, byla v ČR spojena s nástupem konjunktury – segment velkých a zčásti i středních firem byl nastartováním silného růstu ekonomiky schopen absorbovat pracovníky formou zaměstnaneckého poměru." Dodejme, že hranice mezi střední a velkou firmou je podle Českého statistického úřadu 250 zaměstnanců. Za "korporát" bychom přitom mohli považovat i podniky o 150 hlavách, což by ve srovnání ještě o něco víc ublížilo těm středním a menším.

Až se přestanou prodávat auta…

V naštvaných reakcích se kupodivu neobjevil jeden důležitý argument. Když národní ekonomika stojí na pár gigantických podnicích a podstatná část z nich vyrábí auta nebo jejich součástky, je křehká. Jenže odolnosti vůči otřesům nepomáhají ani inkubátory a další adresná státní podpora malých firem a start-upů, protože drží podnikatele ve skleníku.

Taky sním o tom, že technologické nebo medicínské start-upy udělají z Česka druhé Finsko. Nějak se ale nelíhnou, a když už se to povede, jako Seznamu nebo Avastu, pak spíš mimo inkubátory a programy na podporu inovací. Proto nezbývá, než přiznat význam Škodě, Hyundai nebo Siemensu. Právě v nich jsou kvalifikovaná a dobře placená, i když ne sexy, pracovní místa. Právě ony v Česku drží absolventy. Právě z nich tečou peníze na veřejné služby: ostatně nebýt jich, nemají v Jihomoravském inovačním centru za co inovovat. Andrej Babiš napovídá ledasjaké táraniny, jenže i rozbité hodiny ukazují dvakrát za den přesný čas.