19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

EKONOMIKA: Šumavská zima

Za necelých 35 let prožitých na Šumavě si pamatuji lecjaké zimy. Ty nejkrutější jako by skončily s rokem 1989 a polistopadovým politickým oteplením v zemi. Jednou za šest sedm let je sice příroda na sníh štědrá, ale ani ta největší štědrost zdaleka nedosahuje kdysi na Modravě běžných dvou sněhových metrů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Rybák 15.3.2014 17:58

Výborný článek

Na Šumavě realizuje ekologistická 5. kolona útok na ekonomiku a dokonce i suverenitu našeho státu (bez pomoci "Bruselu" by neměla šanci)!

P. Rada 13.3.2014 13:24

Pravda o ekonomce krajiny.

Opravdu nadchází čas uvědomit si kde je pravda... - to je to jediné s čím s úvah pana starosty souhlasím ale v daleko širších souvislostech - viz dále. V ostatním dávám zapravdu panu Malečkovi který popsal pěkně obraz zvrácené podnikavosti těch kterým se nejedná o udrření pozornosti k přírodě a její biologické stabilitě ale o dosahování abnormálních finančních přímů. Podnikavci se pravidelně stěhují za "vývarem" a jen s této země vyvezli už řadu technologií kamsi na východ. Navíc dnes tito majitelé až nadnárodních korporací žijí kdesi ... kam za nimi změny klimatu, etnické konflikty ... sotva mohou. To si Modravský starosta dos dobře nemůže dovolit a v tomto ohledu je oproti nim možná lepší. Zlé však je to, že podnikání se mu lobisticky kryje s politikou.

Doplnil bych k jeho pojetí ekonomiky to podstatné a zde nezmíněné.Přínosy ekosystémů zdůvosnil ve publikaci "Příroda nebo člověk" nedávno zesnulý prof Nátr.  ... http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/anatomie/ZS2012/natr/laudatio.pdf ....

Ekosystémové služby totiž přinášejí lidstvu násobný prospěch oproti celosvětovému HDP. Pokud v obvyklou dobu nezaprší, nenasněží, nezafouká ...  a nebo se nebudou odbourávat naše externality pak se udusíme ve smogu, umřeme žízní, hladem... Podnítímeli nabo jen dopustímeli rozvrat ekosystémů pak tím že je stále ještě nedokážem žádnou technologií nahradit a nedokážeme se s planety vymanit - si přivodíme kolaps.

To proč se asi nyní klimatický systém planety začíná chovat atypicky oproti celým tisíciletím zpět ... http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png ... je pravděpodobně způsobeno lidskou činností a začíná to na nás zpětně dopadat. Konkrétní důvody změn proudění vzdušných mas v této zimě popsal např klimatolog Pecho:... http://climatemap.blogspot.cz/search?updated-min=2014-01-01T00:00:00-08:00&updated-max=2015-01-01T00:00:00-08:00&max-results=12

P. Vaňura 13.3.2014 16:35

Dob, kdy se klimatický systém choval

"atypicky" bylo už za éru civilizace několik. Obecně, globálni pokles teplot míval mnohem horší následky, než jejich nárůst. Je docela možné, že za vznik a rozvoj zemědělství vděčíme oteplení v minulosti (myslím tím, že bylo tepleji, než dnes).

V podatatě celé ty "služby ekosystému" dokáže zajistit jakákoliv příslušně velká zalesněná plocha a není moc důležité, jaké stromy to jsou.

Ale největší nebezpečí pro tropické pralesy představuje pěstování palmy olejky pro výrobu biopaliv.  V důsledku toho hrozí např. vyhynutí dvou či tří druhů tygrů. Když přijdete do pražské ZOO, tak se např. dozvíte, že tygr, na kterého se díváte žije díky zmenšování přirozeného prostoru k životu ve volné přírodě jen v počtu několika set exemplářů, před 50 lety jich žily tisíce.

P. Rada 13.3.2014 18:53

Re: Dob, kdy se klimatický systém choval

Pane Vanuro ten graf teplot kterým jsem tvrzení dokládal ukazuje, že lokálně v minulosti být tepleji mohlo . nikoli ale globálně. 

S těmi službami ekosystémů se mýlíte v tom, že stačí "jakákoliv příslušně velká zalesněná plocha". Zapomínáte např na úživnost oceánů atd. Přitom nejúživnější jsou naopak chladné prokysličené a mineralizované polární vody a s produkcí obilovin je tomu podobně. Rýžejako dominantní produkt výživy lidstva pak přestává růst nad 30C atd.

S těmi pralesy a jejich devastací skrze "biopaliva" máte sice pravdu ale zapomínáte že obecně rozvoj zemědělství prakticky dnes všude vytváří velké plochy monokultůr které se pro řadu organismů stávají použitím herbicidů i pesticidů pouští. Biodiverzita je přitom evidentně stabiizujícím prvkem. Žlutá kalná voda i v našich řekách prakticky po každém vydatnějším dešti či tání signalizuje, že i nám odtéká úrodná půda která zde vznikala celá tisíciletí.

Extinkce organismů postihlä tuto planetu a její faunu, floru... evidentně s rozmnožením druhu homo sapiens sapiens a to už daleleko dříve než přišel dnešní razantní nástup chtivosti dotýkající se také vámi zmíněné neefektivní náhradě ubývající ropy.

https://web.natur.cuni.cz/ecology/vyuka/Ochrana_biodiverzity/3-extinkce.pdf

J. Schwarz 13.3.2014 21:37

Re: Pravda o ekonomce krajiny.

Pane Rado,  vy a vaši "ekologičtí" přátelé uvažujete jako kolonizátoři v Africe - mimochodem přístup, který je zrovna vámi tak odsuzován. Kolonizátoři změnili ekonomiky kolonií podle potřeb mateřských zemí / velkoplantáže /, protože přece co je potřebné a dobré nejlépě vědí "vědci a manažeři" v Paříži, Londýně, Lisabonu  a k tomu tvrdili jaké že to nemá pro kolonie přínosy. Vy na Šumavě taky nežijete ale hodláte rozhodovat - z Prahy nebo Plzně - jak má Šumava vypadat.  A stejně jako kolonizátoři neberete ohled na mínění místních obyvatel - osvícená metropole přece ví všechno líp, ne?

P. Rada 13.3.2014 23:13

Re: Pravda o ekonomce krajiny.

Pane Schwa... pletete si zřejmě Africké kolonie s sdoby před stoletím... s ochranými pásmy NP prvého stupně dneška ve vrcholových partiích Šumavy (ke kterým jsem navíc reagoval jindy) a do kterých obyvatelé tamní oblasti prakticky už půlstoletí nevkročili. Těžko se mi na takto zmatené příspěvky adekvátně reaguje. Děkuji za pochopení.

P. Maleček 13.3.2014 5:44

Co takhle Šumavě vrátit duši a pohodu

Pane starosto obecně máte pravdu. I proto, že ti kteří vzpomínají na krásnou starou Šumavu nehovoří ani tak o krásách čistě přírodních jako spíš o zážitcích spojených s konzumací výsledků práce šumavských řemeslníků, lesníků a sedláků. A nejen těch hmotných, ale i duševních v podobě do krajiny a přírody citlivě vkompovaného díla člověka a vstřícnosti místních lidí.. říkalo se Šumava tě pohladí na duší.

A tohle pane starosto dnes v té české Šumavě (na rozdíl od té Německé) jaksi chybí. Zrovna ta vaše Modrava. Jsem tak každý rok a vždy odjíždím s pocitem - dej sem prachy a zmiz. To po kontaktu s místními "podnikateli", tedy předpokládám i s vámi. Protože co šumavský starosta, to majitel penzionu, nejlépe několika. Což pak vyvolává řadu otazníků.

S odpuštěním pane starosto - dřív kam se člověk podíval všude dobrácké ovce a krávy, dnes všude nenažraní volové koukající jen potom, jak návštěvníka oškubat a pak se ho rychle zbavit. Co přestat nadávat na též nežrané a bezohledné ekology (byť u nich v duchovním rozměru obnovy divoké přírody, která už na Šumavě až na pár lokalit není min. 200 let) a vrátit Šumavě onoho ducha lidské pospolitosti.

To však znamená nekoukat na návštěvníka třeba vaší Modravy jen jako na kreditní kartu. Prostě vám - šumavským turistoprůmyslníkům ty prachy moc koukají z očí - jak značky dolarů z vyvalených očí strýčka Skrblíka. Čest několika šumavským, bohudík množícím se vyjímkám.

Což mimo jiné dokazuje i váš starostovský zuřivý odpor proti zákonu o povinném zveřejňování smluv ve veřejné správě - těch keců, těch výmluv proč to nejde..... To už pak ten pocit druhých, že jste hlavně nenažranci koukající jak druhého i s pomocí šméček oškubat ze sebe neodpářete.

P. Khail 13.3.2014 9:17

Re: Co takhle Šumavě vrátit duši a pohodu

Přesně totéž mne napadlo po přečtení článku p. starosty. Byl jsem v posledních letech na Š. několikrát a mám stejné poznatky. Myslet si, že peníze návštěvník přiveze jen pro "krásné oči" tamních rychlopodnikatelů, může jen bloud. Ostatně poznámka p. starosty o prodeji nového hotelu to jen dokládá, jen to nedomyslel do konce.