Ve všech médiích je nekonečně opakováno a politikou denně posvěcováno, že elektromobily jsou obzvláště „přátelské ke klimatu“, protože neprodukují žádný CO2, i když jimi spotřebovaný proud je doposud částečně vyráběn tzv. „vrhači sraček“, to jest elektrárnami na fosilní paliva. Mimoto by měl být elektromobily spotřebovaný proud velmi laciný.
Autor si dal práci a všechno znova propočítal. (Čísla platí pro Německo, ale u nás to asi nebude moc jiné - pozn. překl.)
Emise CO2
Průměrná spotřeba na 100 km: 24 kWh
Plus ztráty při nabíjení a vybíjení cca 20 %: 24 +4,8 = 28,8 kWh
Emise CO2 v německých elektrárnách včetně fotovoltaiky a větrníků: v současnosti cca 510 gramů CO2/kWh.
Z toho vychází emise CO2 na ujetý kilometr: 0,288x510 = 147 gramů/km.
Připomínka: Emise CO2, vznikající při výrobě zdrojů elektrické energie, rozpočítány na dobu životnosti, nejsou zohledněny.
Vypočtené emise CO2 jsou vyšší, než dnešní hodnota EU pro tzv. Flottenverbrauch (to je průměrná hodnota všech v automobilce vyráběných modelů) 130g/km a značně vyšší, než přípustna hodnota 95g/km pro rok 2020.
Elektroautomobily jsou zde (např. na rozdíl od Singapuru, kde při přihlašování auta vedou emise plynové elektrárny na rozdíl od nás k vyšším poplatkům) falešně přijímány jako bezemisní, jako kdyby proud pro ně pocházel výlučně z fotovoltaiky a větrné a jaderné energie, přičemž se opouštění jaderné energie jasně prokazuje jako kontraproduktivní.
Provozní náklady
Cena proudu: 0,30x28,8 = 8,64 €/100km. K tomu přistupuje cena baterií: při ceně jednoho 60kWh akumulátoru např. 280x60 = 16 800 € (náhradní 0,5kWh AKU e-kola stojí cca 700 €), životnosti baterie 8 let a denním výkonu 41 km anebo 15 000km/rok převedeno na 1200x100 km to dává 14 €/100 km. Celkové náklady pak činí 24,6 €/100 km, což při dnešní ceně benzínu Super cca 1,34 €/litr odpovídá spotřebě 18,4 l/100 km. Vzhledem k tomu, že pořizovací cena elektroaut je asi o 30% vyšší než benzíňák, je třeba na ně koukat - i přes daňové úlevy - jako na vysoce nehospodárné.
Další aspekty
Značné nepříjemnosti jsou dané doposud malým dojezdem (obzvláště v zimě s topením a starší baterií) a dlouhým časem nabíjení. Tím je vyloučeno či přinejmenším ztíženo používání na delší tratě, k tomu by musela být kapacita baterie aspoň čtyřnásobná. Je pravdou, že u nově vyvinutých baterií stoupá energetická hustota o 50 % a trendem je značně vyšší kapacita. Pomineme-li, že ekonomicky těžitelné zásoby lithia nestačí pro všeobecnou elektromobilitu, měli bychom vzít v úvahu, že těžko budou benzínové stanice u dálnic vybaveny stovkami nabíjecích 50kW sloupů . (A to se již uvažuje o 350kW! - pozn.překl.)
Vsuvka překladtele: Podle posledního vydání ADAC-Motorwelt nejeví majitelé benzínových stanic při zřizování nabíjecích sloupů žádné budovatelské nadšení, nevidí v tom žádný obchodní model: proti malému obratu stojí vysoké pořizovací náklady.
Upozornit je třeba také při rychlonabíjení na nebezpečí požárů a snížení životnosti baterie. Nevýhodou je (také s ohledem na rychlejší opotřebení pneumatik) znatelně vyšší váha vozu.
V městském provozu lze ovšem zamezení (odpadnutí) volnoběhu snížit spotřebu až o 15 %.
Ještě ADAC Motorwelt:
„Výlet do hor? Na to to nestačí,“ říká vášnívý lyžař, majitel Renaultu Zoe Intens EDC, 19 900 € (po odečtení dotace 4 000 €), 22 kWh, dojezd dle majitele v zimě 100 km, v létě 160 km. Provozní náklady 42,7 centů/km.
Tesla Model S 60: 60 kWh, cena 67 020 €, dojezd 400 km(?), provozní náklady 96,5 centu/km. Za auto ani ne velikosti Octavie...
„Než si vypijete kafe (25-30 minut), nabije se baterka na 80 %.“
Přeložil P. Zinga
S odbornou asistencí Michaela Limburga napsal