ČSSD přinesla do Poslanecké sněmovny nový návrh směřující ke zmírnění následků přicházející recese. Tímto neotřelým a jistě širokými masami vítaným návrhem je, jak je již všeobecně známo, snížení spotřební daně u pohonných hmot. Návrh jistě chvályhodný, vždyť platí obecné pravidlo, že snižováním cen je možno zvýšit poptávku, tím tedy i spotřebu a o to v této nelehké době jde, zdá se, v první řadě.

Proč tedy proti takovému jistě bohulibému počinu plamenně brojí v Poslanecké sněmovně ministr financí a další politici? Což o to, ministři financí všude na světě bojují proti snižování příjmů do státní pokladny, tady se asi není čemu divit. Proč ale i ostatní politici?

Ti osvícení totiž vidí zářný příklad nefunkčnosti takovéhoto populistického kroku. Řeč je o chování komerčních bank ve vztahu k současným krokům národní banky.

ČNB ve snaze o rozhýbání ekonomiky snižuje své úrokové sazby. A to za účelem dostat do hospodářství více peněz, které zvýší spotřebu, o kterou tu nyní hlavně jde.

A jak se chovají komerční banky? Chovají se tržně? Ano! Ovšem jen tak napůl. Promptně snížily úroky z depozit. A co úroky z půjček a hypoték? Na ty se nějak pozapomnělo, zde trh jaksi nezafungoval, nezafungovala v tržním prostředí jinak běžná konkurence.

Nechme stranou možné důvody pro takovéto chování bank, dívejme se na výsledek. A ten by měl být lekcí pro všechny ty, kteří plédují pro návrh na snížení spotřebních daní u pohonných hmot.

Jinými slovy peníze, velkoryse „darované“ státem, skončily v rukou soukromých subjektů. Může tu být vůbec průzračnější paralela s navrhovaným snížením sazeb spotřební daně? Kde, v čích rukou asi skončí rozdíl vzniklý ze snížení spotřební daně?

Odpověď si může dát každý sám. A jsou-li tací, kteří ji neznají, pak je nutno se ztotožnit s výzvou ministra financí o vrácení diplomu. S dodatkem, který je plně namístě: „Mají-li nějaký.“

redakce serveru www.bankovnipoplatky.com