Neviditelný pes

EKONOMIKA: Silničáři a Číňani

15.11.2010

Pozoroval jsem kdysi, když ještě nebyla eurounie tak rozvinutá, jak v Holandsku silničáři opravovali silnici. A kladli na ni nový asfaltový koberec. Podklad pod kobercem byl čistý, bez hlíny a prachu. Finišer pokládal celou šíři koberce, což mne fascinovalo, protože u nás to dělají silničáři zásadně tak, že položí jeden úzký pruh, tak na půlku okresky, pak nějak položí vedle ten druhý pruh, čímž uprostřed vznikne jakási trvalá proláklina. Když jsou kór pečliví, zalijí ji nějakým asfaltovým softem. V každém případě je jeden koberec tak, druhý onak a uprostřed rýha a za dva roky se může silnice dělat znova.

Koukal jsem za svých cest se zájmem na silničáře, kde to šlo. Od Almeríja na jihu Španělska, po turecké horské silnice v Tauru vysoko nad Antalií. Zajímalo mne kladení silnic v údolí Jordánu na izraelské i jordánské straně, sledoval jsem jak jsou dělány silnice nahoře v mlžných kopcích Madeiry…. no, i jinde. Až na nás, Slovensko a Polsko jsem nikde „dvoudílné silnice“ s vymláceným spojem neviděl. Jo a taky jsem nikde, ani na „západním břehu Jordánu“ u Palestinců, neviděl, že by kanály byly propadlé o 5 cm, vložené nakřivo, případně šly vpustě za sebou ve stometrových odstupech dva kilometry prostředkem silnice….

Když jsme projížděli s kolegou jednou západní Evropou a vraceli se nazpátek, shodou okolností z Holandska, pravil mi, že objevil jednu zákonitost. V práci silničářů. V Holandsku z pěti silničářů jich pracuje pět. V Německu - dříve západním - z pěti tak tři, čtyři. V bývalé NDR projevili nějakou činnost z pěti tak jeden, dva. Ostatní se opírají o lopaty, posedávají v kabinách strojů anebo jen tak diskutují v dvojicích i hloučcích. U nás bylo dosti obtížné najít alespoň jednoho, který by skutečně pracoval. Bez ohledu na množství přítomných. Občas nechápu, že se ta silnice vůbec někdy dostaví.

K dokonalosti, jak něco stavět co nejvíce pomalu a polehávat u toho, dovedli do dokonalosti zaměstnanci firmy, která stavěla poněkud šílenou, asi pětikilometrovou „dálnici“ s dvěma souběžnými silnicemi(!) mezi Postoloprty a křižovatkou Slaný- Chomutov-Most. Když jsme často jezdili kolem, už jsme se vsázeli, zda vůbec anebo kolik lidí bude z přítomných pracovat. Většinou to bylo tak 20:1 ve prospěch odpočívajících.

Jak říká kolega Neff, to, co předvádějí silničářské firmy při pracích na veřejných zakázkách, je do nebe volající šlendrián. Moje osobní zkušenost je, že po oznámení ministra Bárty, že zatrhne stavbu silnic a dálnic, probíhají práce na shora uvedené rychlosilnici na Chomutov neuvěřitelným tempem. Kdyby takhle začali tu první část stavby, tak už jsou dneska za Chomutovem na hranicích. A to jim Bárta jen pohrozil.

A to se netýká jen samotných stavařů silnic v tomhle úseku. A ať mi nikdo nevykládá, že je to náhoda. Na mnoha jiných místech na stavbách dálnic to vypadá podobně. Ale i na "přípravných" pracích staveb. Viz ten uličník na jihu, co chtěl 8 milionů za kousek pole a furt to nešlo a furt to nešlo, až je najednou možné postavit dálnici o sto metrů vedle a je to. Kdyby takhle vycukali s Havránkovou, byla by hradecká dálnice už v Olomouci. A ušetřily by se miliardy. No nic.

Nedávno ten „bývalý podlý podnikatel“ Bárta oslovil Číňany a naše slavné silničářské firmy se můžou zjevit. Moc a moc bych si přál, aby tady Číňani začali stavět. Dopadlo by to v zásadě podobně, jako když u nás na stavby domů přišli Ukrajinci a Moldovci a Bělorusové. Najednou nejsou hospody široko-daleko kolem stavenišť od rána plné stavbařů v montérkách, kteří chodili na stavbu v devět hodin, v deset šli na svačinu, zdrželi se přes oběd a po třetí pak na stavbě ještě trochu něco „hrábli “ a šlo se domů. Tedy zase do hospody. Najednou se staví od „nevidím do nevidím“. Mnozí bývalí „jakoby“ stavaři sice vysedávají v hospodách furt, ale už za podporu v nezaměstnanosti. Z ekonomického hlediska to vyjde mimořádně lépe a levněji.

Takže, vsadil bych korunu proti tisícikoruně, že kdyby začali u nás stavět dálnice Číňani, tak by si nepřivezli finišer na kladení asfaltu na tři metry a určitě by pod pokládaným kobercem nemizely roztrhané obaly od pytlů od cementu, ani hroudy bláta anebo kusy prken, což naši milí silničáři předvádí prakticky denně. Ani by se jim silnice nevlnila jak ta „lochneska“ ke Slanému anebo na Moravě. A určitě by z ní neodpadávaly kusy už za pět let jako na dálnici na Rozvadiv.

Je sice pravda, že by „vývar“, tedy výdělek zmizel v Číně, ale z našeho státního finančního hlediska je to úplně jedno. Mají zmizet tam - anebo ve Švédsku či Rakousku jako dneska? Podle toho, komu ty rádoby silničářské firmy patří.

No a kdybych měl jó veliké přání, možná bychom přitom mohli převzít legislativu o přípravě liniových staveb třeba od Němců a tím by zmizely všechny ty pijavice, co si kupují metr pole a předstírají, že se u nás prohánějí stáda sobů a smečky vlků a medvědů a naši úředníci „jakoby“ nevědí, co s tím.

No a multi-kulti internacionalisté by měli být rádi, ne? Dálnice by stavěli rychle a levně Číňani, příslušné předpisy o liniových stavbách by nám mohli pomoci vytvořit Němci (bez jejich zelených, to, co vyvádějí kolem dálnic tady, by si doma nikdy netroufli) a my bychom konečně mohli dostavět ty dálnice, co plánoval Baťa. Třeba na památku toho, že už víme a smí se to veřejně říkat, že to byl nejen geniální podnikatel, ale i vlastenec.

Teď jde ještě o to, aby se mohlo veřejně přiznat, že naši silničáři jsou pazdráti. Když někdo neumí zajistit ani to, aby byl kanál rovně s asfaltem, tak nemá u stavby silnic co dělat. Od generálního ředitele až po „lopatu“. U nás jsem ještě silnici s rovnýma deklama nenašel.



zpět na článek