Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil poslancům svůj první rozpočet k definitivnímu schválení s nepřehlédnutelným sebevědomím. „Nebudu připravovat novelu státního rozpočtu v příštích dnech a týdnech. Dneska, pokud to projde a pevně věřím, že ano, tak máme zajištěno financování na dvanáct měsíců. Nedojdou peníze ani v dubnu, ani v květnu, ani v červnu,“ řekl při čtvrteční schůzi sněmovny.

Očividně tím myslel, že nebude opakovat postup své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO), respektive vlády Andreje Babiše (ANO) a nepožádá sněmovnu v průběhu roku o to, aby zvýšila plánovaný schodek na pět set miliard. Ministryně Schillerová o to žádala, i když v roce 2020 počítala v první verzi rozpočtu s deficitem 40 miliard, v roce 2021 to mělo být 320 miliard.

Letos se tedy stát nezadluží víc, než dvěma sty osmdesáti miliardami. Ministr Stanjura to jednou řekl a tak to bude.

Takové sebevědomí je pozoruhodné, protože letošní rok opět nebude ani z pohledu veřejných financí procházkou růžovou zahradou. Babišův kabinet nemohl v roce 2020 předem vědět, jak pandemie zasáhne Česko a tím i jeho státní pokladnu. A také druhý rok po příchodu koronaviru bylo těžké příjmy a výdaje státu předvídat.

Ovšem i letos je Evropa konfrontována s válečným konfliktem na Ukrajině a může se přihodit leccos, s čím správce veřejných financí nemůže předem počítat. Stačí si představit, jak mohou vyrůst výdaje na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Sotva pak budou stačit necelé dvě miliardy, které pro ně ministr Stanjura v rozpočtu rezervoval.

Proto je také dobré si uvědomit jeden podstatný detail toho, co ministr poslancům řekl, či neřekl. Fakticky slíbil, že nebude nutné rozpočet měnit, tedy schvalovat ve sněmovně jeho novelu. Peníze zkrátka a dobře nedojdou.

Tím však není řečeno, že se výdaje nezvýší, když nastane kritická situace. Výdaje se zvýšit mohou, to nemůže nikdo vyloučit, jenže zároveň lze očekávat, že vyrostou i příjmy a že to bude opět vlivem války a mezinárodní situace vůbec.

Tento paradox si uvědomují ekonomové po celém světě. Nečekaně rychle roste inflace, v Česku překročila v únoru hranici jedenácti procent a dokonce Česká bankovní asociace předpověděla na celý rok míru inflace na úrovni dvanácti procent. Tím porostou rozpočtové příjmy, protože spotřební daň i daň z přidané hodnoty se počítají ze zboží a služeb, které právě zdražují.

Už únorová data o rozpočtu ukazují, že výběr daně z přidané hodnoty vyrostl proti loňsku o patnáct procent, a to se ještě na tom nemohlo zdražování plně projevit. Ekonomové tomu říkají ošklivým výrazem „mohutné přerozdělování ve prospěch státu“. Může to však uklidnit každého, kdo má starost o rovnováhu rozpočtu. Pro samotného ministra Stanjuru je to dostatečný důvod k sebevědomí.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy