Jeden z největších hedge fondů Bridgewater, který spravuje aktiva v hodnotě 160 miliard dolarů, se rozhodl shortovat, tzn. vsadit na pokles ceny kurzu předních evropských společností. Do této sázky na pokles vsadil Bridgewater částku odpovídající 22 miliardám dolarů. Tento krok jde proti ujištění evropských politiků, že ekonomický růst se pomalu vrací. V lednu Emmanuel Macron ve švýcarském Davosu ubezpečoval nejbohatší lidi planety, že „France is back“. Proč tedy najednou tak velká sázka na pokles evropských akcií?

První vysvětlení, které nás může napadnout, je, že se jedná o přímý a agresivní útok na evropské akcie. S tím, že tento fond využije své velikosti a pověsti investičního hráče a svede do stejné sázky na pokles evropské akcie i další velké fondy. To by mohlo rozpoutat paniku na evropských trzích. Jenomže tomuto jednoduchému vysvětlení protiřečí dva faktory.

Bridgewater už na podzim vstoupil do shortovacích pozic proti italskému bankovnímu sektoru. Jednalo se o tři miliardy dolarů, které byly vsazeny na pokles 18 italských společností. Mezi hlavními cíli figurovaly Intesa Sanpaolo, Enel a Eni. Druhý faktorem je délka otevření těchto shortovacích pozic. Podle informací z tisku se hovoří o dvou až třech letech. Jedná se tak o dlouhodobější investici, která nebude mít okamžitou návratnost. Bridgewater proto jistě sleduje jiný záměr.

Při hledání důvodů tohoto kroku je nezbytné si připomenout, které evropské akcie si fond vybral. Na německé burze jsou to především společnosti Siemens a Deutsche Bank, následně německo-francouzská společnost Airbus, francouzská banka BNP Paribas, francouzské firmy Sanofi a Total a nizozemská banka ING. Investice na pokles evropských bank není nic nového. Evropské banky nejsou v dobrém stavu. Je to jednak kvůli velmi malým výnosům z především evropských dluhopisů a vedle toho hrozí tradičním bankovním domům riziko, že jejich klienti odejdou ve velkém k nízkonákladovým bankám nebo ke společnostem, jako je telekomunikační společnost Orange. Ta vedle klasických telefonních a datových služeb svým klientům nabízí i služby bankovní. Evropská centrální banka sice neoznámila datum pro zvednutí úrokových sazeb, ale tento moment se blíží. Přestože zvýšení jistě nebude drastické, lze očekávat výprodej nevýhodných obligací se záporným úrokem. V tomto případě ztráty zaznamenají zejména bankovní domy. Jenomže Bridgewater může jít ve svých úvahách spekulujících na pokles evropských akcií ještě dál, protože v otevřených pozicích lze najít nejenom evropské banky, ale i přední nadnárodní firmy jako Total nebo Siemens.

Kromě možné politické nestability Evropské unie, která může (anebo nemusí) nastat již po italských březnových volbách, budou přelomové volby do evropského parlamentu v příštím roce. Ale i ty jsou ještě daleko a analytici investičních fondů nemají křišťálovou kouli, takže možnost politických otřesů evropské scény nemusí být hlavním motivem pro tuto sázku. Je tu totiž jiný a mnohem důležitější indikátor, a tím je měnový pár euro-dolar. V poslední době euro osciluje kolem hodnot 1,22-1,24. To ukazuje, že z hlediska porovnání ekonomik USA a Evropy je euro trochu nadhodnocené. Americký prezident Trump by chtěl udržet slabší dolar, protože je to výhodné pro americkou ekonomiku. Cílem jeho mandátu je právě návrat ke zdravé ekonomice a hospodářskému růstu. Pokud se mu je povede nastartovat, může reálně uvažovat o setrvání v Bílém domě i pro druhé volební období.

Navíc úrokové sazby dolaru jsou v současnosti vyšší (1,5 %) než u eura (0 %). Pro USA ještě hovoří efekt Trumpovy daňové reformy, která dá větší kupní sílu obyvatelstvu a tím posílí domácí poptávku. Tento trend je bohužel opačný například ve Francii, kde Macron stihl za necelý rok zavést již osm nových daní a jeho připravovaná daňová reforma bude mít dopad jen na skupiny s velkým příjmem. V případě lidí, kteří spadají do nízké nebo střední příjmové kategorie, jsou kuřáci a mají auto na dieselový motor, jejich kupní síla výrazně poklesne. Navíc podle technické analýzy měnového páru má euro nadále posilovat. A to je přesně ten důvod, proč je racionální vsadit na pokles evropských akcií. Evropská centrální banka se dostala do pasti, kterou mnozí analytici již dlouho předpovídali. Pokud se rozhodne zvýšit úrokové sazby, podpoří tím růst eura. Velmi silné euro se stane velkou brzdou pro společnosti jako Total a Siemens, které bojují hlavně s konkurencí mezinárodních firem, jež operují zejména s dolarem. Hodně silné euro tedy bude dělat starosti nejen velkým kapitánům průmyslu, ale i třeba středním italským exportujícím firmám. Hospodářské umrtvení se projeví potížemi při splácení úvěrů, čímž se již nalomené banky ocitnou v potížích.

Druhé možné řešení spočívající v tom, že se Evropská centrální banka rozhodne nezvednout úrokové sazby a možná i navýšit objem výkupu dluhopisů evropských zemí, povede k nestabilitě tentokrát především evropských bank. Ty budou nadále ztrácet vlivem malých výnosů z dluhopisového trhu a bude hrozit překoupení trhu, protože tak velká hotovost na burzách ještě více zvedne ceny už tak drahých evropských akcií. A jak je známo, žádný strom neroste do nebe, ani ten akciový. Proto se zdá, že hedge fond může svoji sázku v klidu vyhrát, nezávisle na tom, jak se Evropská centrální banka zachová. Tak jako vždy ani tentokrát nevíme, co se stane, a jako všechny předpovědi se i tato může mýlit a běh událostí bude nakonec jiný. Jisté je však to, že nás po relativním klidu čekají dva až tři roky silné volatility na trzích.

Článek byl ve zkrácené podobě uveřejněn v LN 28.2.2018