Pokles cen ropy na světových trzích je diktován snahou Saúdské Arábie likvidovat nepohodlné vedlejší exportéry ropy.

Oblast Blízkého východu patří k těm, kde jsou náklady na těžbu ropy nejnižší. Kartel OPEC svým rozhodnutím neomezovat těžbu ropy tlačí ceny surové ropy dolů. Producenti ropy, kteří mají vyšší náklady na těžbu vzhledem ke geologickým podmínkám a povětrnostním vlivům, tak ztrácejí konkurenceschopnost. Výrazně tratí státy jako Venezuela, které jsou na prodeji ropy zcela závislé. A krvácí i Rusko. Jednak se ztenčuje jeho příjem z prodeje, jednak se pod prodejní tlak dostává i rubl.

Podle současných směnných kurzů jsou na tom velmi bídně ruský rubl a ukrajinská hřivna. Ukrajinská měna trpí v důsledku války s Ruskem, ruský rubl potápí nejen laciná ropa, ale také sankce. Rusko odhaduje své ztráty v důsledku sankcí na několik desítek miliard dolarů. Ten samý odhad zveřejnilo Rusko i pro státy EU.

Poslední makroekonomická data zhoršují rovněž aktivitu čínského zpracovatelského průmyslu. Čína, výrobna světa, vykazuje nejhorší výsledky za poslední roky. Část propadu ruské měny souvisí podle analytiků i s propadem čínské výroby ve zpracovatelském průmyslu.

Rusko nyní odpískalo projekt plynovodu do jihovýchodní Evropy a chce ho nahradit plynovodem do Turecka o stejné kapacitě. Turecku se tak v případě realizace tohoto projektu naskytne možnost být významným reexportérem plynu. Ruský prezident by měl zcela vážně uvažovat o ukončení agrese vůči Ukrajině. Najednou se jeví možné ruské vydírání EU plynem jako nepravděpodobné, protože omezení jeho dodávek by nabouralo už tak nízké příjmy z ruského exportu surovin. Zima na východě Ukrajiny už donutila Rusko uzavřít s Ukrajinou dohodu o příměří v okolí doněckého letiště. Podpis ruského generála na této dohodě je potvrzením toho, že je to právě Rusko, které se v ukrajinské válce významně angažuje a bez jeho podpory by už „separatisté“ ztratili nad oblastmi, které dosud udrží, moc.